Collateral

Collateral disponuje jednou ohromnou silou, která vždy rozdrtí časoprostorovou bariéru, a do filmu mě prostě vcucne. Mluvím o soundtracku. Sotvaže zazní první tóny ušního hyperbalzámu s názvem Hands of Time, rázem se ocitám na zadní sedačce žlutého taxíku, který si to poklidně sviští noční městskou magistrálou. Vedle mě sedí Annie a příjemným hlasem rozmlouvá s Maxem. S nasazeným poloúsměvem hledím nepřítomně z okénka, hlavu mi nadnáší ta bavlnková melodie a cítím se jako ve stavu beztíže. Podobně jsem na tom i při Ready Steady Go. Jakmile do toho Paul Oakenfold kopne, stojím uprostřed zaplněného tanečního parketu. A tu se kolem mě prožene šedovlasý uragán Vincent. A támhle vidím opět Maxe. Soundtrack doslova zbožňuju!... Film toho však nabízí mnohem více: herci hrají přesvědčivě a minimálně Cruise coby Vincenta si budu za zevnějšek, profil a občasná blesková představení pamatovat hodně dlouho. Moc se mi líbilo prostředí, stylizace, kontrasty, jenom ty náhody se mi příliš nepozdávaly a Mann pak navíc vytlačil pouze obyčejný závěr. Ale to, co se mnou provádí zdejší písně v kompozici s prostředím, či právě probíhající situací, to jsem snad nikdy nezažil. A scéna s vlkem je boží! 90% 65 miliónů dolarů(rozpočet)/218 miliónů dolarů(výdělek celosvětově)/44 miliónů dolarů(čistý zisk z kinoprojekcí) (15.05.2006)

Netradiční a nutno říct velmi povedený thriller, který silně vybočuje z vyjetých kolejí žánru. Dá se říct převážně konverzační krimi-thriller s prvky nezávislé kinematografie. Digitální kamera občas narušuje esteticky dojem z filmu, neb vypadá paradoxně příliš uměle a nepřirozeně, zároveň však její použití nemohu zahrnout do kolonky 'zápory', jelikož bez jejího přispění by se možná Mannovi tak skvěle nedařilo vykouzlit vynikající melancholickou náladu spícího velkoměsta. S obrazovou složkou pracuje režisér se stejnou jistotou jako s proměnlivou hudbou a především s herci. Jamie Foxx je fajn, přesto na sebe více pozornosti strhává prošedivělý Tom Cruise, jemuž role cynického zabijáka překvapivě sedla jako ulitá. Ale přerušme chválu, jako mnoho jiných snímků má i Collateral své mouchy. Abych mu mohl s klidným svědomím dohodit pátou hvězdičku potřeboval bych od něj větší přítlak na pilu (těch 119 minut je přeci jen trošku moc), důmyslnější vykreslení vzahu Maxe a Vincenta a především ne tak typicky Hollywoodský závěr. 75% (08.11.2007)

Michael Mann nám natočil film o nájemném zabijákovi a "obyčejném" taxíkáři. Abych řekl pravdu, tak víc mi k srdci přirostl Vincent (tedy nájemný zabiják)...jen stále čekám, kdy se natočí film o mém favoritovi (Hitman: 47) - asi si ale počkám ještě dost dlouho ;o) Mohl bych vám ale povědět příběh o mrtvém muži, který jezdil 6 hodin v metru, než to někdo zpozoroval... (17.11.2004)

Velkým kladem Mannova Collateralu je atmosféra nočního L.A. Kameramanovi se ji podařilo fantasticky zachytit používáním digitální kamery, James Newton Howard pak soundtrackem všechny scény bravurně podkresluje, takže napětí nepoleví ani na chvíli. Kdo mě ale fakt dostal, byl Tom Cruise (původně jsem jeho výkony v Magnolii a Interview s upírem považovala za dílo schopného režiséra a rovněž šťastné náhody) a konečně mi dokázal, že je opravdu Herec. Jamieho Foxxe v komediální poloze neznám, takže nelze srovnat jeho vážnou roli s těmi komediálními, ale řekla bych, že by bylo škoda mu ještě nějakou tu vážnou nepřihrát. Thriller je můj oblíbený žánr, takže tady ani není co řešit. 5* (31.10.2004)

Cruisovi prý scientologická církev pomáhala pochopit některé postavy: třeba právě osobnost chladnokrevného nájemného vraha Vincenta. Hvězdný herec měl studovat práce na téma asociálního chování. Intelektuál Michael Mann zase trochu přerežírovává, na škodu to ale dle mého není. Své nápady vnesl do města andělů, které tepe vlastním životem a ve kterém do jednoho z taxíků sedne zdvořilý pracháč s šedými vlasy. Řídí ho černoch, který tvrdí, že je to jen dočasná práce, a marně sní o vlastním byznysu. A má tu smůlu, že onen chlapík má bouchačku a potřebuje ze světa sprovodit pět životů. A na seznamu je možná i někdo, na kom taxikáři začalo záležet. Atmosféru obřího mraveniště velkoměsta zachytil Mann dokonale. Už jen sledovat taxík, který projíždí před zářícími neony a hraje u toho nějaká fajn skladba, je solidní zážitek. A Vincent, který nemá problém ušpinit si ruce a který nelichotivě mluví o svém otci (i Cruise měl komplikovaný vztah k tátovi), je příjemně umírněný a mrazivý, což je zásluha slavné star, která se vzdala svým typickým manýrů a projevů. Obyčejný hrdina Jamie Foxx je zase dokonale vyděšený i dokonale rozhodný. Fajn jsou i vedlejší herci (Ruffalo a Bardem především). Největší hvězdou je ale pro mě režisér: s atmosférou pracuje náramně, jeho akce je netradiční, má švih, má nápad, natáčení na vysoce kvalitní video bylo velmi dobrým tahem. Zatímco Vincent občas filosofuje (rozuměj plácá) o ničem, pár přešlapů nabídne i taxikář Max (třeba jeho úprk z nemocnice, čímž vlastně ohrožuje vlastní matku). Přesto si takhle nějak představuju špičkový thriller. Opojné, atmosférické, mannovské. (13.12.2015)