Reklama

Reklama

Již od dob úspěchu prvního vydání fantasy ságy J.R.R. Tolkiena Pán prstenů uvažovala hollywoodská studia o adaptaci románové trilogie pro stříbrné plátno. Práva na zfilmování nejprve vlastnil Walt Disney a v roce 1968 přešla pod společnost United Artists, kde se uvažovalo o hrané adaptaci, jíž se případně měli zhostit Stanley Kubrick či John Boorman, ale kvůli nákladnosti a náročnosti produkce k natáčení nedošlo. Projekt byl nakonec přiřknut režisérovi animovaných snímků Ralphu Bakshimu, jenž svými celovečerními snímky Fritz the Cat a Heavy Traffic a Coonskin de facto ustanovil kategorii animovaných filmů pro dospělé publikum. Podobně jako ve svém předchozím futuristickém eposu Wizards použil Bakshi i při tvorbě Pána prstenů kombinaci tradiční animace, rotoskopie a postprodukčního filtrování hraných záběrů, díky čemuž docílil reálnějšího pohybu animovaných postav, ale také dokázal vytvořit epické sekvence bitev bez nutnosti nadměrného rozpočtu. Projekt původně plánovaný jako trojdílná série, věrná dělení příběhu v Tolkienově předloze, měl nakonec být realizovaný coby dva celovečerní filmy. Jenže navzdory kasovnímu úspěchu prvního filmu, druhý nebyl natočen. Z hlediska dějové osy Tolkienovy ságy tak diváci uvidí postupné zformování společenstva prstenu, které vedle hobitů Froda, Sama, Smíška a Pipina tvoří kouzelník Gandalf, hraničář Aragorn, trpaslík Gimli, elf Legolas a válečník Boromir. Společně se vydávají zničit Jeden prsten, v němž se skrývá moc Temného pána, jenž si touží podrobit celou Středozem. Jejich cesta vede před trpasličí doly Morie, kde je čekají mnohá nebezpečí, i elfí hvozdy. Film obsahuje také události z druhého dílu knižní trilogie jako je rozdělení společenstva, vrtkavé spojenectví Froda a Sama s nevyzpytatelným otrokem prstenu Glumem i bitvu u Helmova žlebu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (147)

Earl10 

všechny recenze uživatele

Osobitý, experimentální počin, který trpí existencí dokonalé Jacksonovy trilogie. Jednotlivé obrázky dobré, ale ukrutně špatná návaznost a prakticky úplná absence emocí. Akční scény na úrovni. Snímek se dá považovat za zajímavou záležitost, ale v dnešní době nemá šanci uspět. Osobně považuji za nejlepší část tu s Glumem, taková hodně divná, ale o to zábavnější! [50%] ()

bartias 

všechny recenze uživatele

Kreslená verze Pána prstenů ze 70. let není jako adaptace Tolkienovy fantasy klasiky nic moc. Příběh je zjednodušený, pozměněný a zkrácený. Legendární Ralph Bakshi zamýšlel směstnat děj tří knih do dvou filmů. První díl končí vyhranou bitvou o Hermův žleb, na druhý ale nikdy nedošlo, protože se Bakshimu nepodařilo sehnat peníze… Animace dnes působí naivně a úsměvně, ve své době byla přelomová. Urputné výrazy kreslených postav působí v době dokonalé trojrozměrné animace nepatřičně a legračně. Ve své době ale byly přelomové a zůstávají dokladem toho, že se Bakhsi kresleným hrdinům snažil vtisknout herecký výraz. ()

Reklama

Frajer42 odpad!

všechny recenze uživatele

Rozhodně nemám na jazyku vůbec žádná hezká a slušná slova, kterými bych tuhle zkurvenou zkurveninu popsal. Jsem obrovským fanouškem filmového zpracování Petera Jacksona, na kterém jsem si převážně v mládí hrozně ujížděl a které znám prakticky dodnes úplně nazpaměť. Hrozně mě tu sraly především úplně všechny postavy, z nichž tvůrci udělali takové retardy, jak jen retard retardovaný může vůbec být. Nejvíc mi vadil asi rudý indián Aragorn, který vypadal asi tak na 50 let. Dále mi nepřišlo ani nikterak moudré, že trpaslík Gimli byl naprosto stejně vysoký, jako každý další postava s jedinou výjimkou hobbitů. Opomenout člověk rozhodně nemůže ani vikinga Boromira, či absolutního downa Sama. Tento snímek byl zprzněn v roce 1978, takže částečně se jedná o můj omyl, že jsem do toho vůbec vkládal nějaké naděje. Animace je opravdu naprosto příšerná. Moc mi také vadilo, že je snímek určen výhradně pro nejmenší z nejmenších dětí. Jedná se bohužel o pošahanou pohádku. Celou dobu sledování jsem byl maximálně zhnusen a velmi se o mě pokoušel spánek, což se mu také podařilo. Jak už jsem uvedl, novodobého Jacksonova Pána prstenů absolutně miluji a každý sekunda téhle sračky mě prostě maximálně iritovala. Odpad je pro tento film obrovská pocta, ale bohužel mi CSFD nenabízí nižší hodnocení, takže se alespoň částečně zkusím s odpadem spokojit. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Animovaného Pána prsteňov je lepšie vidieť až po Jacksonovej trilógii, pretože ho máte s čím porovnávať. Samostatne je totiž mierne nedotiahnutý a neistý. Ale keď si porovnávate tie isté scény z hollywoodskeho blockbustera s tými animovanými, máte o jeden zábavný rozmer pri jeho sledovaní viac. Asi bolo v pláne pokračovanie a dokončenie príbehu, z nejakého dôvodu k tomu nedošlo a je to škoda, pretože by som veľmi rád videl bitku na Pellenorských poliach v tomto výtvarnom poňatí. Stále je to viac experiment, ako plnohodnotná adaptácia. Ten istý prípad, ako Hobbit. ()

joehot 

všechny recenze uživatele

Kdybych měl hodnocení pojmout čistě technicky, jistě by bylo lepší, neboť kombinace animace a zanimovaných živých herců v případě vedlejších postav je vcelku zajímavá (především intro stojí za pozornost). Bakshiho Pán prstenů je však průšvihem hlavně po stránce příběhové a to nemyslím jenom svým rázným utnutím. Divákům neznalým předlohy či Jacksonovy trilogie, musí film přijít chaotický a prakticky beze smyslu, ve výsledku tedy spíše průšvih. Za podívání však stojí - diváku jistě neujde, kolik podobných záběrů a scén se nachází i v Jacksonových filmech (leč je mi jasné, že základem pro ně byla ve většině případů práce ilustrátorů Tolkienových knih). ()

Galerie (219)

Zajímavosti (9)

  • Většina snímku byla vytvořena neobvyklou animační technikou rotoskopie, kterou vynalezl roku 1915 Max Fleischer. Tvůrci nejprve natočili černobílé scény s herci, které byly po jednotlivých filmových okénkách překresleny a animovány. Stejnou technikou byly vytvořeny i obsažené bitevní scény, které pochází ze snímku Alexandr Něvský (1938). (mr.filo)
  • Snímek je první filmovou pracovní zkušeností pro Tima Burtona. Na filmu pracoval jako animátor, v titulcích však uveden není. (mr.filo)
  • Část prologu je použita ve skladbě "Elvenpath" od skupiny Nightwish. (Doomec)

Reklama

Reklama