Halloween

Společne s novým Argentem a jeho završením trilogie o matkách (La Terza Madre) považuji Halloween za nejlepši horrorový film roku 2007. Kde je u Argenta vychýlenost a až určitý druh snovosti určen optikou hlavní postavy a v klasicky vystavěném a vyprávěném filmu si dovolí narušit klasický narativ, tam Zombie přichází s reimaginací Carpenterova originálu, která je do jisté míry až revizionistická vůči žanru slasherů a může se tak hrdě zařadit po bok Tarantinova Grindhouse: Death Proof. I "šilenec z videopůjčovny" svou poctu braku rozdělil na dvě části, které byly mezi sebou do jisté míry vyjednáním mezi starým sedmdesátkovým poctivým a moderním přistupem ke kinematografii se zakombinování "tarantinovského mizogynického feminismu". Rob Zombie nejdřív film otevře v exploatačním duchu svých předchozích filmů (Dům 1000 mrtvol a Vyvrženci pekel), aby pak do psychologizující (pozor, nikoliv psychologické!) hodinky filmu vsadil postavy, které do toho fikčního světa nepatří (nemocniční zřizenci znásilňující pacientky či geekovští pracovníci nemocnice), a pokračoval návratem do sedmdesátek s kontextualizováním scén z Carpiho Halloweenu do nových formálních rámců, hyperbolicky nadsadil Mistrův koncept (jaké reakce originál vyvolal ve fanouškovských kruzích? viz American Nightmare) a do starého hororového světa vsadil poučené moderní postavy ala hrdinové a hrdinky z Vřiskotu. Pátá hvězda je hlavně za poslední čtvrtinu filmu, která je naprosto famózní a úchvatně nesmlouvavá, zdařile remixovaný původní hudební motiv a za to, že je co rozebírat a v necnezurované verzi se i nad čim bavit či děsit... ale tak nadšený jako z Vyvrženců pekel z toho nejsem a s náběhem záv. titulků jsem nemusel hledat svou sanici na podlaze. (30.01.2008)

Vzhledem k tomu, že jsem šel na Zombieho remake víceméně bez jakéhokoli očekávání, čistě ze "zištných" pohnutek :), nijak zásadně mě vlastně nezklamal. Což ho ale na druhou stranu rozhodně neospravedlňuje a nový Halloween pro mě zůstává slabým, nevyváženým filmem a pouze průměrným slasherem (i když nejsem v žánru zvlášť kovaný). Podobně jako mnohým ze zde hodnotících mi přišla racionalizace Myersova patologismu zbytečná a pro celkový zážitek spíš kontraproduktivní. Na druhou stranu je pro mě jedna scéna z Michaelova dětství - ta kdy pomalu následuje svou zděšenou sestru s komicky/děsivě nepadnoucí maskou a nožem v ruce - předčasným vrcholem filmu. Co se týče chudáka Malcolma... řekněme jen, že se tam objevil především kvůli jménu (a z jeho strany kvůli honoráři). Některé repliky, s kterýma tam šermuje by se daly tesat do zlatých desek "hororových klišé"... 40% (09.12.2007)

Po zhlédnutí originálního Halloween uvádím své dojmy. Původní je napěchován atmosférou, hudbou, s, víceméně nehororovým dějem. Samotný Michael a jeho dlouhá čepel se dala do práce až půl hodiny před koncem, do této doby film čerpá pouze z atmosféry a jakéhosi kouzla hororových let sedmdesátých. Tento Halloween atmosférou příliš nedisponuje, zato je zde však mnohem více akce, brutality a především je také hodně zaměřen na Michaelovu osobnost. Film je celkově (nepočítaje klasické klišé dnešních hororů), v rámci teenagerovských vyvražďovaček, velmi zdařilým dílem. Úvod filmu je snůškou všemožných vulgarismů a nadávek, tolik typických pro tento žánr "moderního" hororu. Teenagerští diváci v rozpuku mládí a objevování významu sprostých slov možná budou potěšeni banálními dialogy se sexuálním podtextem, mě to spíše iritovalo. Malý chlapec (dost dobrý Daeg Faerch) tyranizován okolím a členem rodiny, jeho následná transformace do mohutného zabijáka s dlouhými vlasy a legendární maskou, který se po letech vrací pro to, co kdysi dávno bylo součástí jeho života. Parta středoškolských pipek, jejichž hlavní konverzační náplní jsou (nečekaně) kluci, kdo s kým a jak. Ty se pak vydávají si užít s nadrženými borci, ukáží se divákům v (opět nečekaně) prosté nahotě a ječí jako o život (že by?). Michael Myers poměrně zdařile vévodí celému filmu a předvádí nám své ukázkové umění pomocí (nejen) dlouhého nože. Jeho likvidace nevinných obyvatel poklidného městečka je místy velmi nápaditá a dost brutální. Potěšil mne Brad Dourif ve vedlejší, avšak výrazné roličce místního zastánce pořádku. Scény s fotografiemi nebohých zvířat mi připomněly činy v dětství Jeffa Dahmera. Po prostudování zajímavostí jsem byla jistým zvráceným způsobem potěšena, když jsem byla informována, že Rob Zombie se právě nechal inspirovat tímto nechvalně proslulým mužem. Celkově tedy příjemný, naprosto divácký film, balancující mezi hranicí průměrností a lehkým nadprůměrem s konečnou dávkou žánrového klišé. (07.03.2010)

Zbytočný remake. V druhej polovici naviac nehorázna, až nezdravo nahustená vykrádačka originálu, aj vrátane tých už dávno nefunkčných scén, ktorá neomylne zabíja sľubnú atmosféru prvej časti. Jedno zhliadnutie síce neuškodí, napokon ani Carpenterova verzia už dnes nie je tak pôsobivá ako kedysi. Narozdiel od Zombieho pokusu však svojho času niečo znamenala a určite nemala tak príšerne kostrbaté dialógy. (21.10.2007)

Zombie-ho ukázka co se stane, když vám vaše "kukuřičné dítě" vyroste. Nervy drásající atmosféra originálu je pryč a zbyla tu jen laciná přehlídka nechutností podkreslená známým hudebním motivem. Skrznaskrz nesympatický film s ještě nesympatičtějším castingem znásilňující originál k obrazu svému, který nedrnká na nervy, jen obrazově místy nervově škube a potenciál předlohy pod tím vším problikává do ztracena. Neskutečná ztrtáta času --- Zombie "Dont fuck with the original". (05.02.2012)