Reklama

Reklama

Zredigováno

Trailer

První obětí války bývá obvykle pravda. Stejně jako vietnamský konflikt v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, tak i současné působení amerických vojáků v Iráku a Afghánistánu budí kontroverzní reakce. Filmová produkce hollywoodských studií a nezávislých tvůrců se ožehavé tematice začíná po počátečním váhání stále častěji a také výmluvněji věnovat, jak o tom např. svědčí nedávné oscarové vavříny pro drama z násilím sužovaného Bagdádu Smrt čeká všude (2008; režie Kathryn Bigelowová). Snímek Zredigováno (2007) natočil známý americký režisér Brian De Palma podle skutečného incidentu, s jehož podrobnostmi se seznámil na internetu. Provedl nezbytné úpravy, aby se vyhnul možným právním důsledkům, a ve spolupráci s málo známými herci realizoval působivý příběh americké jednotky, v němž se prolíná několik zdrojů, tvořících dohromady jednolitý obraz násilí, plodícího další násilí. Jako v bludném kruhu sledujeme nesmyslnou smrt těhotné Iráčanky na kontrolním stanovišti, nevinné oběti nastražených bomb, znásilnění patnáctileté dívky a vyvraždění její rodiny, odvetný únos a popravu amerického vojáka. De Palma, proslulý svým okázalým režijním rukopisem, události neukazuje jako v konvenčním dramatu, ale skládá je dohromady z videodeníku jednoho z vojáků, reportážních záběrů místní televize, záznamů bezpečnostních kamer a dokonce z výseků fiktivního francouzského dokumentu. Film nenabízí žádná řešení, jen upozorňuje na to, co se tu děje. A není to nic veselého. Snímek, který upomíná na starší De Palmovo dílo Oběti války (1989), byl vyznamenán Cenou za režii na MFF v Benátkách. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (175)

H34D 

všechny recenze uživatele

Netradiční pohled na okolnosti a důsledky moderního válečného konfliktu. Film v polodokumentárním stylu ukazuje, že ve válce jde morálka stranou. Nepřítele nevnímáme jako sobě rovného, nevnímáme ho snad ani jako člověka, nejspíš proto, aby bylo jednodušší v případě potřeby zmáčknout spoušť. Vedlejší škody jsou pak nevyhnutelné. Osobně mi příliš nesedl právě ten polodokumentární styl režie, jinak bych možná hvězdičku přidal. 7/10 ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Stone se může zahrabat, protiameričtější americký film by se hledal patrně těžko. De Palmovo sraní do vlastního hnízda kope do US nejlepší Army na světě zcela nemilosrdně a bez jakýchkoliv okolků ukazuje zmrdství několika znuděných amerických vojáků na hrdinné "misi" za záchranu světové demokracie. "Život Američana je asi hodnotnější než nějakých Arabů , černochů a podobně, jsme über rasa, táhněte do hajzlu" Mám rád tyhle jednostranný protiagitky. ()

Reklama

klerik 

všechny recenze uživatele

Podobne ako MARIŇÁK pracuje s atmosférou nič nerobenia. Trochu nečakaný je fakt, že ide o komorný (veľmi komorný) príbeh pár vojakov. Zápletka aká je tu, je "v každom posratom filme o Vietname" ale aj práve preto pôsobí film uveriteľne. A vďaka jednoduchosti (pomalá gradácia deja) nás tvorcovia dokážu aj občas slušne prekvapiť. U nás (a zrejme ani v ostatných krajinách "Ligy ochotných") sa distribúori netrhajú s propagáciou tohto filmu, som však rád, že ilúzia demokracie funguje a vznikajú aj filmy ukazujúce aj kritický pohľad na modernú koloniálnu politiku... ()

Kothy 

všechny recenze uživatele

Opravdu drsný film z války v Iráku. K tomuhle filmu bych se asi normálně nedostal. Tím že je to točené ruční kamerou, tak to vypadá dost autenticky. Jestli se tam opravdu děly takové věci, tak je to hnus... Fakt tam Američani vůbec neměli lézt. Docela se to podobá Vietnamu. Místní je tam nechtějí a vojáci dělají bordel. Smrt opravdu číhá na každém kroku. Denně jsou zabíjeni nevinní. Vyhrotí se to znásilněním a upálením 15-ti leté dívky. To samozřejmě místní nemůžou nechat bez povšimnutí. Američanům se za to pomstí po svém. Ani jsem si tu nevšiml žádného známého herce. "Kurvy džihádistické!" ()

molotov 

všechny recenze uživatele

Jde o dokumentární formou natočenou rekonkustrukci událostí v iránské Samaře, kde dva američtí vojáci znásilnili a zavraždili patnáctiletou dívku. Její tělo poté zapálili a ještě vyvraždili téměr celou její rodinu. Je to celý nesmírně zneklidňující nejen tím, že kamera nikam neuhne ani v těch nejhorších chvílích, ale hlavně tím, že se to doopravdy stalo. Na konci filmu je série fotek zmrzačených iránských civilistů, především dětí. Poslední fotkou, jak jsem až doma dozvěděl naštěstí vyrobenou v počítači, je fotka oné mladé dívky, jak leží nepřirozené poloze v kaluži krve s roztaženými nohami a otevřenými očmi směrem ke kameře. Něco tak děsivýho jsem nikdy neviděl. Film nelze než doporučit, je o několik tříd lepší než Flandres s podobným námětem, který vyhrál v Cannes, ale většinu diváků pouze střídavě pekelně nudil nebo znechucoval. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (5)

  • V některých záběrech je možné vidět britský tank Challanger v barvách americké armády, která však tento typ tanku nepoužívala. (Caaslav)
  • Islámští extremisté používají film jako propagandistický materiál a tvrdí, že jsou ve filmu použity skutečné záběry z archivů americké armády natočené skutečnými americkými vojáky v iráku. (Caaslav)

Reklama

Reklama