A Hoof Here, a Hoof There
Snowball Reaction
Režie:
Věra ChytilováKamera:
Jaroslav BrabecHrají:
Tomáš Hanák, Milan Šteindler, David Vávra, Ivana Kuntová, Tereza Kučerová, Renata Beccerová, Bára Dlouhá, Chantal Poullain, Josef Kobr, Jiří Bartoška (více)Obsahy(1)
Choroba AIDS sa stala východiskom pre skúmanie povrchných vzťahov medzi ľuďmi a symbolom smrteľného ohrozenia, stresovej situácie, ktorá odhaľuje podstatu jednotlivých charakterov. Traja sympatickí tridsiatnici veselo užívajú život, namiesto lásky striedajú sexuálne partnerky a cenu života im pripomenie až ohrozenie AIDS. Film o apatii, nihilizme, nivelizácii hodnôt, epikurejskom egocentrizme so samovražednými dôsledkami. Euforické eskapády ako zúfalá snaha premôcť pocit odcudzenia v spoločnosti.
Významným prínosom sa stala účasť amatérskeho divadla Sklep, ktorá dodáva filmu originálnu poetiku, hravú recesiu a osobité hrecké prejavy T. Hanáka, M. Šteindlera a D. Vávru. Námetom a scenáristickou spoluprácou sa uviedol mladý absolvent FAMU P. Škapík. V chytilovsky hektickom tempe rozprávania upúta rozháraná kompozícia obrazu (farebne sýtej tónine dominuje červená), nervný strih, dekomponovaná hudba, pulzovanie a ostré jazdy p"sobivej kamery, snímajúcej v najnemožnejších uhloch a sklonoch. Dômyselný humor a efektné pózerstvo sú predvádzané natoľko okázalo, až je vlastná amorálna podstata skutkov prehlušovaná a ostrosť pohľadu na zdeformovanú realitu sa rozptyľuje. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (177)
Byly chvíle, kdy mi to dost lezlo na nervy, ale těch naštěstí bylo minimum. A taky byly chvíle, kdy mi určité scény přišly příliš dlouhé - a takových už bylo o něco víc. Ale jinak si mě to kupodivu dost získalo. Zpočátku je to takové mile šílené se spoustou zajímavých kameramanských nápadů, až mi to připomnělo devadesátkové filmy Jana Němce (což chápejte jako klad, navzdory jejich hodnocením) a raná díla Petra Marka (ale ty mi přijdou kreativnější ve srovnání s tím, že jsou vlastně amatérské), ale postupem času to začne být stále víc a víc dramatické, až to vygraduje do celkem drsného finále, kde mi pár scén přišlo pomalu až hororových. Hlavní ale je, že to celkem dobře funguje a ve chvílích, kdy to má být vtipné, to vtipné je. Akorát jsem se bál, aby to vůbec k něčemu dospělo, ale naštěstí se tak stalo a celý ten film je vlastně kritikou promiskuity a tzv. absolutní svobody, která nikdy nevede k ničemu dobrému. A všechny ústřední postavy si to v závěru naštěstí uvědomí. Taky je zde samozřejmě přítomná kritika tehdejšího režimu, ale to není nic neobvyklého. Dokonce mi sedl i ten Chytilové šílený styl a na rozdíl od některých jiných jejich filmů tu na mě působil aspoň z části atmosféricky, zatímco třeba u Panelstory mě neskutečně otravoval po celou dobu. A myslím, že i ti Sklepáci tu podali dobrý výkon, ale minimálně u Hanáka nepochybuji o tom, že umí hrát. Nemůžu říct, že by mě to bůhvíjak dostalo nebo že by to pro mě byl jeden z nejlepších filmů od Chytilové, ale zážitek to byl určitě a spíš v pozitivním slova smyslu. Slabé 4* ()
Moralita jak vyšitá. Jeden z trojice kamarádů je H.i.v. pozitivní ,ale neví se kdo až později a je krásné vidět chování v téhle situaci. Chytilová opět trefila do černého. ()
Věra Chytilová umí ztvárnit lidské utrpení a bolest na filmové plátno až zrak přechází. Je tomu však tak, že "nemoc" AIDS je tu s námi a my sní nedokážeme úspěšně bojovat! Zajímavé však muselo být, když šel tento film v tehdejším československu v kinech a jak na něj lidé reagovali? Ke mě se dostal o dvacet let později. ()
Tenhle film sem ve svý době neuvěřitelně přecenil.Přitom Chytilovou nesnášim, a počítám že druhá(teprve!)projekce filmu Pasti,pasti,pastičky dopadne podobně.Spousta neohrabanej záběrů,nesmyslnýho herectví,uměleckejch hejblátek,který běžnýmu divákovi lezou nepříjemně na nervy.Tohle je slušná hovadina.40%. ()
Upraveno v únoru 2024. Kopytem sem, kopytem tam, to jsou především orgie sklepácké poetiky, jejíž tok však determinuje tendenčně ambivalentní forma moralizujícího apelu. Sklepácká poetika, stejně jako bouřlivě provokující a promiskuitní život ústřední trojice, jest revoltou, vzpourou proti životním podmínkám socialistické společnosti. Sklepácká poetika vychází z absurdity, kolem níž se staví a slaví stánky z rákosu a slovo se stává živoucí entitou s vlastním způsobem bytí. Promiskuitní život věčné zábavy je negací negace svobodného života, je to odmítnutí konvencí, jež svou vlastní podstatou ani nedovolují svobodná rozhodnutí elementárního významu, zároveň je to však pouze náhražka za skutečnou revoltu proti nesvobodnému společenskému uspořádání, neboť neubírá ze životního komfortu. Chytilová si neodpustila kritiku společnosti, tu formu konzumerismu pozdního socialismu, přestože odbočka k syndromu získaného imunodeficitu podléhá tendenčnosti oficiální komunistické výpovědi. Smutným hrdinou morality je Josef Málek alias Pepe (Tomáš Hanák), fikaný kontrolor a lačný svůdce ženských krás. Koncept svobodné lásky hnutí hippie zemřel na herpes a rozmělnil se v konzumu, sexuální osvobození o dvacet let později bylo zastrašeno hrozbou AIDS a zředěno novou modifikací spotřeby, to další sexuální uvolnění za dalších dvacet let je již výsledkem konzumerismu, způsobem pobavení. Další důležité postavy: Pepeho kumpáni v bouřlivém pobavení životem veterinář Milan Dědek (Milan Šteindler) a provozní okresního kulturního střediska František (David Vávra), Pepeho ze zkušenosti nedůvěřivá milenka Jiřina (Chytilové dcerka Tereza Kučerová), naivnější mladá lyžařka z Klínovce Petra (Ivana Kuntová), Dědkova mladá laborantka Hanka (Renata Beccerová) a k zábavě svolná Frantova kolegyně Jana (Bára Dlouhá). Z dalších rolí: tajuplně svůdná cizinka (Chantal Poullain), její milenec (Jiří Bartoška), Frantu poučující ředitel okresního kulturního střediska (Josef Kobr), Petřin z Pepeho zuřivý tatíček (Zdeněk Mucha), Dědkova starostlivá maminka (Dáša Neblechová), či německý masochista (Pavel Vangeli). Kopytem sem, kopytem tam: pokud odhlédneme od teze, že veškeré zlo pochází jen z mravně zkaženého Západu, zůstávají nám drze provokující hrátky sklepácké poetiky, filmové hříčky a narážky Chytilové a podprahová myšlenka, že veškerou potenciální možnost rebelie lze důkladně rozmetat vyvoláním pocitu niterného strachu. Aneb když život nabízí jen přetvářky v životních rolích, musí se protestovat, a to i za cenu vlastního sebezničení. Sklepácká estetika umění, to je ten skvost, který věky přetrvá! ()
Začínám mít pocit, že nejlepší filmy na území Československa se točili v 60. letech a také na konci 80 a přelomu 90. let kdy začali tát ledy a tvůrci mohli být trochu odvážnější. Snímek Věry Chytilové je toho důkazem. Chytilová skvěle vystihuje atmosféru doby a myslím vybrat pro to představitele Divadla Sklep byla správná volba. Filmu rozhodně nechybí specifický humor, který možná nesedne každému, nebo ne tomu, kdo nemá zrovna v lásce Sklepáky. Stejně tak jsou zde různé další bizarní výjevy, občas nějaké pseudofilosofické úvahy a sny, nad kterými hledáme logiku jen těžko. Stejně tak z filmu srčí Chytilové názor na muže a i ženy, kteří jsou promiskuitní a za ,,závislost" doplatí. První půlka filmu je v takovém odlehčeném duchu, ale jakmile se nad hlavními postavami stáhnou mračna v podobě infekčních chorob, dítěte u kterého nikdo neví kdo je otcem (protože každý souloží s každým) a samozřejmě nové nemoci AIDS, zábavy a taškařic ubývá. Film určitě byl v době vzniku jakýmsi varováním. odrazem tehdejší společnosti a odvážným kouskem. Dnes je to takový dokument pro ty, kteří buďto na tuto dobu zapomněli, nebo ji nezažili (jako třeba já). A funguje myslím stále výborně. Nabízí se srovnání s Kouřem, hlavně v té ulítlosti a kritice socialistické společnosti a myslím, že takové srovnání je zcela na místě (ačkoliv Kouři chybí ten varovný apel). Pokud jste Kouř viděli a líbil se vám, myslím si, že se vám stejně tak bude líbit i Kopytem sem, kopytem tam. Snad jedinou zásadnější výtkou je fakt, že tento film by snesl kratší stopáž. 8/10 ()
Naprosto ubohá a trapná přehlídka nápadů a scének bývalých sklepáků, kteří si zahráli tři hodně zvláštní přátele. Ti prožívají různá dobrodružství, ovšem takovým způsobem, až je divák konfrontován s otázkou, zda je blbec on nebo ti herci. Na divadle by možná něco takového fungovalo, ale na plátně nebo v televizi je to děs a hrůza. ()
Humor Divadla Sklep není pro každého. Odmyslíme-li si tupé moralizování proti AIDS a promiskuitě, zbývá velká jízda plná sexu, chlastu a mužského šovinismu, která trojici Vávra- Šteindler -Hanák perfektně sedí. ()
Rozhodne jeden z tech lepsich momentu ceskeho filmu. ()
Ve své době povedená výtvarná a svobodomyslná férie z prvky hororu...Ano lidi musí myslet jinak, ale stejně...😎 ()
"Člověče, vždyť vy se ještě zabijete v pracovní době!" On tohle není žádnej Chytilové extra zázrak, ale má to svoje chvilky. Obzvlášť v podání neuvěřitelné herecké techniky Davida Vávry nebo v kecách Milana Steindlera. První část, kdy bohémská banda hýřilů vymetá podniky a vymejšlí kraviny, je docela zábavná, i když opět takovým svým způsobem. Pak se to přehoupne do té vážnějšího tónu, kdy přijde na přetřes téma strachu z AIDS a je to zase tak prapodivně filmařsky divné. Prostě je v tom strašně cítit ta Sklepácká avantgarda a je úplně jedno, jestli to bereme s humorem nebo vážně. Najdou se tam nenápadné hlášky, které by mohly klidně zkultovnět, kdyby se film stal víc populárním. "Oni sem pouštěj i brazilce?" Jinak já si z toho nejvíc pamatuju hlášku "Pane vrchní, čápy s mákem!" ()
Prazvláštní koncert sklepáků, z nichž se mi nejvíce líbil David Vávra. Ve své době odvážný film s několika depresivními scénami a celkově depresivním vyvrcholením. ()
Nejlepší film Věry Chytilové a jeden z nejlepších a nejpůsobivějších českých předrevolučních filmů vůbec (a pro mě i nejlepší filmové dílo 80. let). Skělé herecké výkony sklepáků a to jak v komické rovině, tak v té vážné. Půlku filmu je to víceméně komedie, jež se v druhé půlce zvrtne do depresivního dramatu. Mistorvské 100% ()
To bola blbosť. To boli ksichty. Toto nám pustili v autobuse smer Dolomity (asi nás chceli umravniť). Každopádne film sprevádzali rozpačité pohľady. Je to divné, úchylné a zbytočne edukatívne. 2*. ()
Spolu se Smyczkem se ptám Proč? Proč? Proč Chytilová nenechala Sklepáky celý film dělat nezávaznou srandu, proč se do toho snažila naroubovat "vážné" téma? A navíc naroubovat silně nelogicky (původně se mělo jednat o žloutenku typu C, která má příznaky popsané ve filmu, a ne o tehdy moderní ajc). ()
První polovina nenásilně a vtipně uvozuje druhou, ponurou a beznadějnou. Ústřední trojice sice hraje neustále stejně, ale tady to ještě kupodivu funguje. Nejlepší mi přišel David Vávra. Hodně jsem se divil, že to bylo natočené ještě před revolucí. Každopádně, kdo se této tématiky štítí a odsuzuje ji, tomu se asi tento film bude zdát nudný a o ničem. Mě se líbil. ()
Nemám rád osmdesátá léta a tudíž ani filmy produkované v této době, i když je pravda, že toto dílko nebylo zas tak špatné. Ale paní Chytilové zřejmě nikdy nepřijdu úplně na chuť. Látka je to zajímavá, ale dalo se z ní vytěžit mnohem více, tématika hrůznosti onemocnění AIDS se mohla ještě více zdůraznit, mohli se vybrat lepší herečky do ženských rolí. Dále by filmu prospělo zkrácení a to minimálně o půl hodiny (128 minut je opravdu hodně). Ale přesto, své místečko to v naší kinematografii má a mělo by se to pouštět (ve zkrácené podobě) v rámci očisty na základních či středních školách. A to ohrožení AIDS jako polemika s komunismem - to je prostě celá Chytilová - myšleno v dobrém.. ()
Netuším, čo za kult sklepákov tento film velebí, ale je to hrozná komunistická chlastačská zlátanina. ()
Chytilová akcentovala dosti závažné dobové téma, které silně rezenovalo na západě. Režisérka společně se sklepáky v jejich stylu zobrazila pohlavní dekadenci v uvadajícím socialistickém zřízení...poměrně dosti nevšední. 63%. ()
Související novinky
Věra Chytilová 1929 - 2014
Ve věku 85 let dnes zemřela Věra Chytilová, svérázná režisérka a scénáristka. Studovala architekturu, později FAMU. Pracovala jako manekýnka, kreslička, poté na Barrandově jako klapka a pomocná… (více)