poster

Sedmikrásky

  • slovenský

    Sedmokrásky

  • anglický

    Daisies

Experimentální / Komedie / Drama / Podobenství

Československo, 1966, 73 min

  • rawen
    *****

    Krásně naivně teatrální nihilisticko-anarchisticko-dadaistické hledání smyslu našeho absurdního světa (či spíše hledání jak odsud pryč :)). Výborné zpracování, jeden z nejlepších filmů Nové vlny. 9/10(31.1.2009)

  • Karlos80
    **

    Opět jeden z vrcholně uměleckých a těžko stravitelných, tedy film který není určen pro běžného filmového konzumenta...Pořád platí to známé, čím víc úspěšný, kritiky ceněný, experimentální, skandální, provokativní ale i třeba protirežimní, tím víc nepochopitelný a někdy bohužel i blbější..Cesta dvou hlavních hrdinek do pekel morálního zatracení a následnému pokání, stylisticky experimentální, obrazové kompozice kameramana Jaroslava Kučery doprovází roztříštěná střihová skladba a místy až psychedelická hudba. Určitě vynikající po režijní (barevný ohňostroj skvělých nápadů), obrazové (různé symboly) a šokující střihové stránce...Nová vlna v podání Věry Chytilové, mě oslovila, ale jen tak na půl, něco tomu chybělo..Proto nakonec to rozporuplné hodnocení..Obsahově včetně různých narážek pochopeno střídmě, politicky radši vůbec:-) Pořád ale lepší než třeba Mučedníci lásky či Sběrné surovosti ap. Zatím jednoznačně vítězí trio Forman, Passer a Papoušek co se skutečné reality i humoru týče. "Nikdo nic nechápe, nikdo nás nechápe..Všechno se nám kazí, tak budeme zkažené i my"! Zajímavý komentář: gudaulin(9.5.2006)

  • Matty
    ****

    Skutečně je těžké nesrovnávat Marie s Hanou a Hanou (postavy z komiksu zveřejňovaného v Reflexu v době, kdy jsem se jej nestyděl číst), rovněž dvěmi naivními dospívajícími dívkami, jež odposlouchanými frázemi bezelstně komentují podivnost světa a (nevědomky) i svou. Jejich obludná marnivost nechává dospělé netečnými. Kritika tudíž nemíří jenom do řad nihilistické mládeže. Ušetřeni nejsou ani lidé pracující (muž na zahradě, dělníci jedoucí z továrny), vůči okolnímu dění stejně lhostejní jako obě Marie. Film Chytilové, Kučery a Krumbachové zároveň sem tam, nejvíc hned první scénou, připomíná rozhýbaný komiks, jež má rovněž fragmentární strukturu. S jakousi „papírovostí“ hrdinek jsou spjaty opakované snahy o (sebe)vystřižení a vylepení někam na zeď. Zajímavý způsob, jak si pojistit, že po mně něco zůstane. Jako stránky komiksu zploštěné záběry vedou naši pozornost nikoli do hloubky, ale k povrchu a povrchní jsou také lidé, na něž režisérka svým filmem primárně útočí. Nadmíra užitých formálních prostředků přitom není samoúčelným testováním, kolik toho divák snese (tento pocit jsem měl u Ovoce stromů rajských). Prudké střídání barevných filtrů odpovídá roztěkanosti holčin, neschopných dlouhodobějšího soustředění (jejich mantrou by mohlo být „Mě už to nebaví“). Stejnou drzostí jako vizuální stránka vyniká dramaturgie filmu. Namísto lineárně vystavěného dramatu sledujeme diskontinuitní sled epizod. Podobnou strukturou se v éře němého filmu vyznačovaly anarchistické grotesky, k nimž přímo odkazují některá gesta Marií. Zatímco v groteskách to byl zpravidla muž, kdo ničil, v Sedmikráskách jsou naopak ničeni muži. Ať přímo (podvádění nevěrníků), symbolicky (stříhání falických objektů) nebo symptomaticky (vzpoura proti řádu jako vzpoura proti patriarchátu). Řešení hrdinek, proč existují, jak existují a jestli jim náhodou nevadí, že neexistují jinak („nevadí!“), smete coby irelevantní upřímné závěrečné věnování, z něhož číší úsměvně zarputilá mladická naštvanost na svět páprdů, kteří si myslí, že mají v rukou veškerou moc. Bez orgií s apokalyptickým přesahem, bez absolutní negace, by tohle provokativní, obrazově úchvatné zveličení jejich/našich individuálních prohřešků nikdy nebylo kompletní. 80% Zajímavé komentáře: Lavran, Šandík, mortak(8.7.2012)

  • Kulmon
    *

    Já se popravdě těm soudruhům ze sklonku šedesátých let moc nedivím, že se jim to nelíbilo. Páč mě se to taky nelíbilo. A taky bych se radši díval na budovatelské zhovadilosti typu Racek má zpoždění než na tyhlety "novoty". Slovníkem Věry Chytilové, stojí to celý za hovno.(11.5.2009)

  • nascendi
    ***

    Tento film som musel vidieť viackrát, než som mu prišiel na chuť. Bolo nakrútených veľa filmov, ktoré slúžili režisérovi iba na to, aby sa zbavil svojich démonov alebo aby sa vybláznil. Z tejto druhej kôpky sú Chytilovej Sedmikrásky. Myslím, že je zbytočné hľadať v ňom nejaké veľké symboly, podobenstvá a posolstvá. Treba sa iba pozerať a baviť sa, aspoň tak, ako sa Věra Chytilová mohla baviť pri ich nakrúcaní.(13.10.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace