Vlčí bouda

Nízký rozpočet z toho sálá na míle daleko, ale vše je nahrazeno duchaplným scénářem, vtipnými dialogy, trochou psychologie a je pěkné pozorovat, jak vlna nenávisti roste. Velmi se mi líbilo ozvučnení a nasvícení filmu, navíc zasadit děj do malé a zpustlé horské chatky je fajn, jednou už to vyšlo u filmu Věc, tak proč né tady. Trochu bych se hádal o tom, že to není horo spíše lehký dobrodružný thriler, ale budiž. Konec mě pěkně dostal s tou lanovkou, pochybuju, že sundané naušnice by sotva měly vliv na odlehčení.73% (02.06.2010)

Jak jsem na to mohl zapomenout? Mám pocit, že i na ČSFD straší nějaký Ufon a maže mi komentáře. Každopádně tohle patří mezi špičku české scifi, mezi špičku díla té skřehotavé báby a mezi špičku filmů těch opojných předrevolučních děl, kdy soudruzi už měli svrbění, ale ještě žili v přesvědčení, že to nebude tak horké:-)) (08.01.2011)

na to, že to dělala Chytilová, to ale vůbec nebylo špatné...no, ono to nebylo špatné vůbec. Jasně, trocha moralizování musí být, jak jinak, to mi taky vadilo, ale jednak Kocábova hudba navodila hodně strašidelnou atmosféru, jednak některý detaily vyvolají mrazení v zádech spolehlivě...vedoucí zájezdu se zběsile válí ve sněhu, jinou z vedoucích najdete ve sněhulákovi...napsaný to vypadá směšně, ale do malého atmosférického horůrku to sedí víc než dobře. (15.07.2012)

Nikdy bych nevěřil, že Věra Chytilová dokáže takhle příjemně filmařsky děsit. I díky Kocábově sci-fi hudbě, hereckému výkonu pana Macháčka a kameře, která sice vypadá jako z domácího videa, ale má svůj účel a půvab, se podařilo navodit dost depresivní, šílenou atmosféru, která celý film prostupuje. Vlčí bouda je dnes již trošku zapomenutá klasika, ale má stále co nabídnout. Fanouškům žánru science fiction, hororů či mysteriózních příběhů, můžu film vřele doporučit. Ještě, že už mám všechny lyžáky za sebou a na hory nejezdím... (19.02.2018)

Byl jsem přáteli pokárán, že když jsem takový filmový fanda, proč jsem ještě neviděl tuto kultovní záležitost. Nechápu, ale tenkrát mi to nějak prostě uteklo. A fakt je to škoda. Vždyť jen těch lyžáků na podobných chatách... Po tomhle filmu to všechno mohlo být ještě mnohem tajemnější. Znám lidi co si živě pamatují jak se u toho báli. Dnešní teenager by se tomu asi vysmál, ale socialistický divák, ke kterému jen sem tam pronikl nějaký horor maximálně tak na videu nebyl ještě zocelen strachem a hrůzou. Dnes už viděsí diváka jen máloco a to dokonce když film explicitně zobrazuje např. mučení atd. Krom Upíra z Feratu si moc nevybavuji, že by něco dalšího hororový žánr tehdy splňovalo. Jenže paní Chytilová rozehrála filmem dvojí hru. Kdo chce, vidí v něm strašidelnou záležitost (a naštěstí to spolkli i soudruzi), film je ale skrytou krititikou tehdejšího režimu. Režimu, který dělá z lidí ovce, poslušné stádo (jeden za všechny, všichni za jednoho) s kolektivní vinou, stádo, které je ponoukáno aby ze svého středu (kolektivu) vylučovalo jedince kteří jsou jiní, nebo kteří svým ostražitým přístupem mohou stádu nabořit jistoty ve kterých se cítí bezpečné a které mu jsou garantovány. V tom je genialita filmu. Skoro mi tedy mrzí, že jsem film neviděl v mládí jako horor a ke stáru jako alegorii k žití v komunistickém státě za dob normalizace. Avšak i s přihlédnutím k tomuto faktu, s vědomím skvělého hraní pana Macháčka i skvělé hudby Kocába nemohu jít nad 3 hvězdy. Někteří z herců strašně přehrávali (Dingo, Babeta) a byla tam i kupa nelogičností. Naštěstí závěr filmu ač bych to jindy u hororu viděl nerad byl optimistický což s vědomím oné alegorie dávalo tehdejšímu divákovi který uměl číst mezi řádky jistou naději. Ta naděje společného úniku z podobné Včí boudy se pak naplnila o 3 roky později v listopadu 1989. Dávám tedy za 3 naběračky fazolí. * * * (20.03.2021)