Post Coitum

Film dnes vidím poprvé a musím se po rameni poplácat, že jsem měla tolika pevné vůle a sebeovládání, že jsem u něj vydržela až do hořkého konce. Ou Džízsfůt, Franco! do čeho ses to uvrtal ... Komedie? ...hmmm ... Místy jsem zaregistrovala určité jiskry, které aspoň náznakem způsobily jistý záškub v mém obličeji vzdáleně připomínající úsměv, jinak mi to přišlo jako celek opravdu velmi trapné. Jak se píše v ofišl textu distributora, skutečně je po orgasmu člověk ve zvláštním rozpoložení, jenomže tahle, tahle hrůza byla fakt ujetá. No a protože jsem dnes z tohodle v sobě dokázala udržet večeři, není možné že ty Troškovic Babovřesky nedám! (08.03.2014)

Nebylo to tak hrozné, jak popisují komentáře níže. Celý film jsem bral tak, že pan Jakubisko chtěl hlavně šokovat a to se mu myslím dokonale povedlo. Tento film jen otevřeně ukázal, jak se lidé mezi sebou v běžném životě chovají, jak mezi sebou mluví. Erotické scény jsou spíš úsměvné a myslím, že i herci a herečky, které tomuto filmu propůjčili svou tvář, to brali jako jednu velkou prd.l (11.10.2015)

No tak teda jako nevim, ale pro mě asi jako nejlepší film Jakubiska. Vím, že je to jenom o šukání, ale já se teda bavil a aji smál, chch, třeba: "Copak nám tady dělá naše kočička?" "Naše kočička nám tady sere!" Chch, to bylo dobrý. Nebo jak Krajčo háže kočkou. Ch. Nebo furt ty kecy o rakovině konečníku. Chch. Nebo jak na koncu rozprašujou ten popel z urny a farář říká: "Po větru!" (to jsem smíchy fakt vychrstl). Nejhustější hlášky tam ale má Franco Nero, třeba jedna z mnoha: čím ses to nastříkala, dyť smrdím jak stará kurva! Chchch. Ale jinak teda je to film, kterej popírá lásku, manželství a věrnost a soustřeďuje se jen na ten lidskej šuk. Myslím, že tenhle film všichni vidí dost nedoceněně. Já v tom teda mimo to šukání viděl i ty hlášky a sranda, ne? ***** Teď trochu z děje, tak si to rač dál nečtěte - i když to budu popisovat jenom na úrovni šukání. Rocker, kterej se má ženit, si chce ještě užívat, tak šuká. Zrovna šuká sekretářku, která chce šukat se svým šéfem. Pak chce vošukat jedu pannu. Mezitím barmanka šuká s manželem - rockerovým zvukařem a nebaví ju to, tak de ošukat hipíka fotografa. Zvukař zatím jde do bordelu, kde šuká s kurvou, budoucí doktorkou. Sekretářka pak taky šuká hipíka, kterej jde na koncert se ženou sekretářčinýho šéfa (zdravotní sestrou) a ošuká ju tam. To ale někdo natočí na videjo a pošle to jejímu manželovi (téhle věty si važte - není v ní slovo šukat). Ten si s ní naposled zašuká, pak ju seřve a jde do bordelu za doktorkou a pak s tou kurvou na drink. Tam potká barmanku, tak spolu jedou k němu a zašukají si u stromu na zahradě. Hipík zatím fotí pannu a pak ju odpaní vyšukáním. Zdravotní sestra zatím dostane od manžela úkol, že musí jakožto kurva ošukat prvního chlapa na hajzlu, tak ošuká rockera. Mezitím odpaněná panna přijde s fotkama za tím šéfem a ten ju ošuká. Ona pak uteče a potká zvukaře, tak si spolu zašukají. Pak si taky zašukají rocker a barmanka. Hipík zas fotí kurvu doktorku a myslim, že ju ošuká taky. Pak sekretářka dostane svýho šéfa a šukají. Nakonec ti, kteří spolu ještě nešukali, jsou tam popárovaní (takže spolu asi šukávají, ale to ukázaný není) a rocker a doktorka kurva jsou ti novomanželé. (30.03.2007)

Film už i tak rozsalátovaný pohoršenými kritiky je v místním žebříčku odpadů, ale je to opravdu jeden z nejhorších filmů, potažmo nejhorších českých porevolučních filmů? To sotva. Problém Post Coitum je úhel pohledu, kterým se na něj díváte. Je to komedie a budu předpokládat, že je úmyslně natočená v absurdní nadsázce, s hromadou šílených postav, které mají potřebu různě cyklovat v různých postelích. K tomu vezmu v potaz, že Jakubisko se, snad i s jistým potěšením, vykašlal na nějakou svojí pověst seriózního umělce a do guláše nevěr zamíchal ještě zvláštní snové vize, vizuální efekty, které dojem absurdna ještě víc navyšují a zesměšnil Franka Nera rolí hippie fotografa. Takhle jsem to trochu bral, když jsem film sledoval s očekáváním braku, ale paradoxně jsem se u filmu zhusta nasmál u scén s eury oplývajícím Jiřím "Spanking!" Langmajerem, Mahulenou "tvoje kočička právě sere" Bočanovou nebo u lekce, jak křičet na partnerku "Ty kurvo!". Post Coitum je jednoznačně nejzábavnější duchovně pokleslý film, který jsem po revoluci viděl, všichni herci snad s vyjímkou Lucie Vondráčkové chytli správný vítr a všichni hrají absurdně, skoro jako v Tarantinovkách, hlášek se najde požehnaně. Jistě, sem tam z filmu čiší trapnost, hlavně v momentech, kdy se film snaží naznačovat hlubší myšlenky nebo s dialogy anorektické Lucie Vondráčkové. Ale zklamat ten film mohl leda lidi, co se těšili na sex, protože veškerý sex není zjevně úmyslně natočen jako sexy a žádný eroťák to přes všechny ty postelové scénky, kurvy a sprosťárny není. Nebo možná lidi, co čekali poetický ambiciózní film, kterých pan režisér už dost spáchal a o který se místy ke konci ke škodě celku snaží. Berte to jako absurdní komedii, parodii na dnešní přesouloženou společnost a příležitost vidět Langmajera, Bočanovou a pár dalších v opravdu neobvyklých rolích, nečekejte klasický myslitelský nebo snad umělecký film (i když Jakubisko podle rozhovorů opravdu věří, že takový film natočil). Radši Post Coitum než trýznící propadáky typu Bobule, Venkovský učitel, Nestyda a ještě ten nižší brak, co koluje v českých kinech. (01.12.2009)

Poměrně odvázané, silně kontroverzní a zatraceně provokativní - to jest Post coitum, snímek, který kritici i uživatelé CSFD jednohlasně poplivali a smetli do jam pekelných, kde již smaží Kameňáky, parta kolem majora Maisnera a jiné nevábné přešlapy české kinematografie. Nemohu si pomoct, ale zastávám názor, že Jakubiskova "mrazivá city-komedie" do pekelného kotle nepatří, neboť ačkoli zdaleka nedosahuje kvalit Jakubiskových nejlepších děl, pořád se jedná o slušný (pouze ve smyslu kvality :-)) a zajímavý snímek. Cílem nebylo žádné poetické umění a nebyla jím ani hustá šukačka, mnohé zde vystavené výtky jsou tedy poněkud zcestné. Jakubisko záměrně vdechl sexuálním scénám programovou neeritočnost a degradoval tak četné soulože mezi hlavními hrdiny na pouhé naplnění pohlavního pudu, sex je v Post Coitu prostý nejen lásky, ba i vášní a nepřínáší hrdinům žádnou slast - souložení je pro ně stejná zautomatizovaná samozřejmost jako dojít si v případě potřeby na záchod. V karikatuře světa, který Jakubisko podhaluje, neexistují žádné duševní hodnoty a citové prožitky, postavy v něm tedy sice tápou a snaží se najít jakési uspokojení, ale nikdy nedojdou dále, než k pouhé výměně kopulačního partnera, s nímž se situace vpodstatě opakuje. Stylizačně přepálený a přitom velmi dobrý vizuál (pěkné kompozice a vhodně zvolené natáčecí prostory) zdůrazňuje leitmotiv absurdity a povrchnosti života "moderního člověka", proto jsou v něm zahrnuty i různé samoúčelně vypadající kamerové finesy a digitální efekty; divokostí a nespoutaností formálního pojetí se tak Post Coitum blíží Stoneovým Takovým normálním zabijákům, k čemuž patří i technofilní hudební podkres. Zásadní problém filmu je ovšem ukryt v prachbídném scénáři Marcela Bystroně, který Jakubisko sice uchopil po svém - čili jeho jalovost přijal jako úmyslně karikaturizující prostředek, ale zejména mnohé dialogy Bystroně jasně usvědčuji z bezradnosti a zoufale marných pokusů stvořit něco ohromně cool, pročež se ani neštítil vykrádat již kultovní snímky. Po stránce myšlenkové nemá Post coitum vlastně co nabídnout, pointa je jasná už po pěti minutách a přesto nám ji ve finále Ondřej Pavelka pro jistotu natvrdo vyžvaní. Pro Jakubiska charakterisitcká smybolika je ve filmu přítomna, tentokrát ovšem v mnohem jednodušší a čitelnější podobě, než u něj bývá zvykem. Koncept Post coita je jednoduše takový, že každý poteciální kiks lze nějak v jeho duchu intepretovat a označit jej jako součást autorského záměru, žel ani velmi bujná fantazie a smysl pro teleranci nezabraní, abyste při sledování tohoto filmu občas neobraceli oči v sloup. Postavit dobrý film na špatném scénáři je sice možné - stejně jako lze usochat umělecky hodnotnou skulpturu z úlovků posbíraných na smeťáku, ale je třeba myslet na to, že pokud nebudou stavební části dostatečně opláchnuty, bude hotový výtvor - jakkoli umělecky hodnotný - stále prudce páchnout kanálem a shnilotinou.... (07.09.2008)