Post Coitum

Nebylo to tak hrozné, jak popisují komentáře níže. Celý film jsem bral tak, že pan Jakubisko chtěl hlavně šokovat a to se mu myslím dokonale povedlo. Tento film jen otevřeně ukázal, jak se lidé mezi sebou v běžném životě chovají, jak mezi sebou mluví. Erotické scény jsou spíš úsměvné a myslím, že i herci a herečky, které tomuto filmu propůjčili svou tvář, to brali jako jednu velkou prd.l (11.10.2015)

"Teď přijde to nejlepší. Ten pán se udělá." Tato, a další neuvěřitelné Langmajerovy hlášky vás čekají v tomto filmu. Já prostě musela dát pět. Protože tohle je prostě buď na odpad!, nebo na pět, a vzhledem k tomu, že na mě Post Coitum mělo stejný efekt jako The Room, tzn.že jsem se celou dobu opravdu nahlas smála, tak prostě musím dát pět. Takovejch hlášek! Nevím, co tím kdo chtěl říct (resp.asi chápu hlavní "myšlenku", ale myslím, že ten způsob, jak to sdělit divákům nebyl nejšťastnější) zda je to hlavně Bystroňova (už jen to jméno má potenciál) zásluha, ale očekávala jsem prostě klasickou českou sračku, a dostala jsem o tolik víc! Ona totiž taková Tátova volha je prostě klasická česká sračka, u který jen kroutíte hlavou, případně se nudíte, případně chcete studem zalézt pod gauč, nebo se musíte napít víc, než jste původně chtěli, ale každopádně se prostě nezasmějete, natož abyste řvali smíchy, jako u tohohle - tohle, tohle není klasická česká sračka. A pro zábavu připojím několik nejlepších citací: Franco Nero čte esemesku od své japonské ženy: " 'Bojím se skřítků' - checheche, to jsem čekal..." , nebo Krajčo, když zmerčí přijíždějící policejní auto: "Flojdi!" - což mě hodilo zpět do doby, kdy mi bylo cca dvanáct a policajty jsme častovali tímto slovem, nebo jiná jeho superhláška, tu si snad napsal sám: "Moje erekce tě tlačí do podbřišku." "Tak pojď, ty Šopenhauře." Franco Nero jde na koncert Krajča a Hrůzy. Jeho komentář: "Jó, ve Woodstocku, to byla jiná jízda!" Beata Greneche: "Vy jste tam byl?" "Jo." Výtečný Langmajer, který vůbec nevím, co a proč hraje, jestli vůbec hraje, ale je prostě výbornej: "Vykuř mu ho, pořádně mu to udělej. Jaký má péro?! Sakra, jsem tvůj manžel, mám právo vědět, jaký má péro! A dělejte, budu mít šílený účet za telefon!" Samozřejmě, každý musí mít na nočním stolku vlastní láhev Chivas Regal, jinak to nejde. Bočanová k Noskovi: "Chcípni" - Nosek: "Nikdy nechcípnu!!" Kolemjdoucí houbař: "Kokote nevycválanej, máš co ti patří." Bočanová k Langmajerovi:"Ještě jednu whisky?" Langmajer s tlustou rolí eur v ruce: "Dal bych si něco ostřejšího. Spanking!" A na pohřbu: "Promiň, že jsem ti tenkrát nadával do kurev." V tomto filmu chybí už jen Pavel Kříž. (16.02.2019)

Poměrně odvázané, silně kontroverzní a zatraceně provokativní - to jest Post coitum, snímek, který kritici i uživatelé CSFD jednohlasně poplivali a smetli do jam pekelných, kde již smaží Kameňáky, parta kolem majora Maisnera a jiné nevábné přešlapy české kinematografie. Nemohu si pomoct, ale zastávám názor, že Jakubiskova "mrazivá city-komedie" do pekelného kotle nepatří, neboť ačkoli zdaleka nedosahuje kvalit Jakubiskových nejlepších děl, pořád se jedná o slušný (pouze ve smyslu kvality :-)) a zajímavý snímek. Cílem nebylo žádné poetické umění a nebyla jím ani hustá šukačka, mnohé zde vystavené výtky jsou tedy poněkud zcestné. Jakubisko záměrně vdechl sexuálním scénám programovou neeritočnost a degradoval tak četné soulože mezi hlavními hrdiny na pouhé naplnění pohlavního pudu, sex je v Post Coitu prostý nejen lásky, ba i vášní a nepřínáší hrdinům žádnou slast - souložení je pro ně stejná zautomatizovaná samozřejmost jako dojít si v případě potřeby na záchod. V karikatuře světa, který Jakubisko podhaluje, neexistují žádné duševní hodnoty a citové prožitky, postavy v něm tedy sice tápou a snaží se najít jakési uspokojení, ale nikdy nedojdou dále, než k pouhé výměně kopulačního partnera, s nímž se situace vpodstatě opakuje. Stylizačně přepálený a přitom velmi dobrý vizuál (pěkné kompozice a vhodně zvolené natáčecí prostory) zdůrazňuje leitmotiv absurdity a povrchnosti života "moderního člověka", proto jsou v něm zahrnuty i různé samoúčelně vypadající kamerové finesy a digitální efekty; divokostí a nespoutaností formálního pojetí se tak Post Coitum blíží Stoneovým Takovým normálním zabijákům, k čemuž patří i technofilní hudební podkres. Zásadní problém filmu je ovšem ukryt v prachbídném scénáři Marcela Bystroně, který Jakubisko sice uchopil po svém - čili jeho jalovost přijal jako úmyslně karikaturizující prostředek, ale zejména mnohé dialogy Bystroně jasně usvědčuji z bezradnosti a zoufale marných pokusů stvořit něco ohromně cool, pročež se ani neštítil vykrádat již kultovní snímky. Po stránce myšlenkové nemá Post coitum vlastně co nabídnout, pointa je jasná už po pěti minutách a přesto nám ji ve finále Ondřej Pavelka pro jistotu natvrdo vyžvaní. Pro Jakubiska charakterisitcká smybolika je ve filmu přítomna, tentokrát ovšem v mnohem jednodušší a čitelnější podobě, než u něj bývá zvykem. Koncept Post coita je jednoduše takový, že každý poteciální kiks lze nějak v jeho duchu intepretovat a označit jej jako součást autorského záměru, žel ani velmi bujná fantazie a smysl pro teleranci nezabraní, abyste při sledování tohoto filmu občas neobraceli oči v sloup. Postavit dobrý film na špatném scénáři je sice možné - stejně jako lze usochat umělecky hodnotnou skulpturu z úlovků posbíraných na smeťáku, ale je třeba myslet na to, že pokud nebudou stavební části dostatečně opláchnuty, bude hotový výtvor - jakkoli umělecky hodnotný - stále prudce páchnout kanálem a shnilotinou.... (07.09.2008)

Tedy, to byl zážitek. Scénář se neustále opakuje dokola, každá scéna končí sexem a všichni zúčastnění si své protějšky spravedlivě vystřídali. V jednom z okamžiků filmu začali tři postavy umírat, ale nakonec to odnesl jen jeden z mužů, aby se ke konci filmu všichni svorně sešli na jeho pohřbu. Scénář nemá příběh ani smysl. Většina herců hraje prachpříšerně, mimo Ondřeje Pavelky v roli faráře, který se tam snad zjevil z jiného filmu a Jiřího Langmajera, který si jako jediný s pošahaným scénářem dokázal poradit. Naopak nejhorší výkon předvedli Franco Nero, který měl však roli tak blbě napsanou, že si možná osočit ani nezaslouží a Eva Elsnerová, která mi byla nepříjemná a navíc neumí hrát. A ještě jedna věc - ten film není erotický, sex pod dekou je dnes už v každé druhé telenovele a nahé zadky máme v každém hollywoodském bijáku. (22.09.2006)

Sedím na kokotovi a je mi dobre.. Franco Nero, jehož oči napovídaly, že mezi natáčecími dny poctivě kalil, mě přivedl k myšlence, jak tento filmový šlem s morálním poselstvím na úrovni teleshoppingu nepatrně pozvednout. Na konci by třikrát při Morriconeho L'Arena zazvonil na zvon a klaun Langmajer by kudrnáči Krajčovi prostřelil kvítko na klopě. Samozřejmě ejakulátem.. (24.01.2024)