Pád do ticha

Podobně silný zážitek ve mě nezanechal ani lecjaký vymyšlený horor. Tenhle je i přesto, že od začátku znáte "pointu", nesmírně napínavý. Je fascinující a přitom do morku kostí mrazivé sledovat počínání "postiženého" horolezce po onom osudovém pádu. Mimochodem: horolezci jsou blázni (v obdivuhodném slova smyslu)! 85% Zajímavé komentáře: maxi6, Brouk, Radko, nunka, LINKIN, luplik (29.05.2005)

Toto je moje srdeční záležitost! Hory miluju. Sice „pouze“ jako vysokohorský turista (byť pár lezeckých pokusů již proběhlo), ale i tak dokážu plně (d)ocenit krásu (vele)hor a vžít se (alespoň částečně) do pocitů obou zůčastněných a představit si, co museli oba hlavní aktéři prožívat (viz dilema při odříznutí lana). „Tam nahoře“ jste (když dojde na lámání chleba) sami za sebe a stačí i mnohem méně (než prožívali oba hlavní aktéři), aby to bylo neřešitelné! Snímek je natočen na motivy knihy stejného názvu od samotného zůčastněného J. Simpsona (btw, ještě působivější) a je důkazem (ne)skutečné, (nezdolné) síly lidské vůle přežít. Kevinu MacDonaldovi se podařilo natočit téměř dokumentární formou (kdy hlavní hrdinové vypráví v prostřizích svůj příběh) nesmírně emotivní živočišnou podívanou, které se nevyrovná žádný hollywoodský celovečerák typu Vertical limit apod. slátaniny. Touching the void je působivě zpracovaná rekonstrukce příběhu dvou chlapů (horolezců), kteří se rozhodli v roce1985 zdolat vrchol 6365m vysoké Siula Grande (do té doby neslezené), kdy se při sestupu dostali do pořádné sloty, Joe spadnul, zlomil si nohu v koleni a kdy se (po nekonečném slaňování) dostal Simon Yates před nejsložitější rozhodnutí svého dosavadního života. To vše navíc prokládáno přesně načasovanými nádhernými scenériemi peruánských And, jenž nemůžou ponechat chladným ani člověka, co „vylezl“ max do 1patra rodinného domku. (04.01.2007)

........Čím blíže jsi k smrti, tím jsi schopnější udělat cokoliv pro přežití...........Dokumentární, zcela evidentně neamericky natočený příběh, bez nijakých efektních prvku a okras o Joe Simpsonovi a Simonu Yatesovi. Úsek ze života špičkových, talentovaných a trénovaných mladých lezců, kteří nastoupili novou éru po těžkých expedičních výpravách. Mají zkušenosti z lezeckých terénů v Alpách a tak tedy i Andy "vyběhnou" nahoru alpským stylem, nalehko bez budování dalších postupných campů. Vrchol je úspěšně zdolán, to nejhorší je teprve před nimi. Naváté obří převěje na sestupovém hřebenu a pak ty nešťastné pády..... Ten druhý je však už tragický. Příběh je v knižní podobě mnohem více zdramatizován a líčení Joeova sestupu je ještě o něco delší a barvitější. Uvědomíme-li si, že už jenom obyčejné spaní venku ve 4500 m.n m. nám dělá jaksi problémy, pak pobývat několik dnů ještě o něco výše bez tekutin, potravy, v mraze, s velkým úrazem a za řádění matky přírody je nadlidský a nepředstavitelný výkon. Přesto dík patří všem, kteří s naprosto profesionálním přístupem zvládli natočit, pravdivě a výstižně podat zobrazení o lidské touze, odvaze, utrpení a usmíření. Letecké záběry z helikoptéry, prostřihy s flashbacky, časosběrné natáčení oparů a mraků nad vrcholovými hřebeny, velký celek vysokohorské přírody citlivě odtahován zoomem, nebo nádherně nasnímané velké detaily horolezeckého nádobíčka v úvodu, či místní flóry a fauny nad základním táborem. To vše je vyváženě, systematicky a v přesném rytmu stříháno a prokládáno úžasnými ruchy přírody a hudbou, místy až meditační. Velkou ironií osudu je, že Simon Yates se ještě před Andami ve francouzském Chamonix seznámil s mým velkým kamarádem z hor sólo lezcem Mirkem Šmídem. Ten mu tenkrát věnoval na památku svoji čepici. Zde Simon zapálí za Joeho pietní oheň a spálí mu jeho oděv. Jedinou již výše zmíněnou čepici do ohně nevhodil. Nejsem pověrčivý , ale zřejmě to měl udělat, neboť Mirek Šmíd se hned poté zabil 11.09.1993 na Lost Arrow v Yosemitech. Tak ahoj tam nahoře... ? PS.: zcela chápu J. Simpsona, že byl doslova donucen napsat tuto knihu, živě si dokáži představit reakci novinářů a zasloužilých komisařů v klubu, nemajících o poměrech ve výškách a novodobém lezení ani páru......... (31.01.2005)

v roce 1985 dva mladí britové odcestovali do zapadlého koutu Peru. jejich příběh se zařadil mezi horolezecké legendy. .... v jednoduchosti je síla. dozvíme spoustu věcí o horolezectví, třeba jak dlouho trvá v nadmořské výšce uvařit hrnek vody nebo co všechno je rizoko, ale hlavně, že je to dřina. pak přichází popis výstupu po dnech, sníh, psychické a fyzické vypětí, které si nedovedu představit. a nakonec se nabízí otázka, jestli dokážeme pochopit Simona a ospravedlnit, že udělal to co udělal. bylo to pro mě překvapivé drama. vlastně jste napnutý ,,jen" díky vyprávění, protože obraz je jen jako doplněk. a jejich pocity se vás snaží vyvolat také zvuk. a musím napsat, že se mu to daří. tenhle film stojí za zhlédnutí už třeba jen z důvodu zjištění, jestli by jste dokázali bojovat o život. o svůj život! (24.06.2006)

Kdyby v těch horách umřel, vůbec bych ho nelitoval, mohl by si za to jedině sám. Výkon to byl nicméně obdivuhodný, a film díky svému strohému dokumentárnímu stylu funguje tak, že zapomínáte, že nesledujete skutečného Joe Simpsona. Ale není se co divit, že takto zmobilizoval své síly - umřít za zvuků Boney M by byla děsivá, nelidská smrt... (28.11.2010)