Rambo: První krev

Klasika, která má od svých krvelačných a spíše béčkově laděných pokračování jen málo společné. Věrohodná a atmosférická jízda plná policajtů, proti nakorbenému vojákovy s mačetou s cool šátečkem na šišce. Nestárnoucí film, který mohu vidět stále a stále dokola a nic na své síle neztrácí, parádní hudba, výborní záporácí, stylový Stallone a překrásné prostředí s pochmurnou atmosférou, nekompromisní 5 hvězdičkové hodnocení… (20.02.2006)

"Don't push it, or I'll give you war you won't believe. Let it go." Melancholický chlapácký doják o traumatizované mašině na zabíjení a její těžké cestě domů. Nemluvný, skoro autistický hrdina, který přepíná z melancholického váguse do soustředěného válečníka, ješitný šerif, otcovský vojenský velitel a nehostinný horský terén ideální pro partyzánskou válku. Vyvážená kombinace akčního filmu a hořkého dramatu s dojemným huhňavým závěrem. (14.03.2013)

Něco tak skvělého jsem nečekal. Rambo není bezduchý a tupý akčňák. Vše má alespoň sebemenší dávku reality a uvěřitelnosti a to dává tomuto filmu punc dokonalosti. Kostra příběhu je jednoduchá, jenže tento film vyniká v detailech. Výborné exteriéry v drsných horských oblastech, sugestivní a strhující hudba Jerryho Goldsmitha, syrovost a realističnost ať už akčních scén, či těch komorních. (05.07.2005)

Jmenuje se Rambo. John J.. Vizáží připomíná zarostlějšího Forresta trempa (ten byl koneckonců taky ve Vietnamu), který neumí do deseti napočítat. Ve skutečnosti však disponuje neuvěřitelnou schopností splynout s přírodou a s partyzánskou noblesou v ní eliminovat své nepřátele. Je to bojový stroj, jehož nerozhází pád ze skály ani národní garda, natož nějaký nabubřelý šolicejní feriš Wiggum (či Teasle nebo tak nějak). Johnny zkrátka nemá rád namachrované policajty a oni nemají rádi jeho ("Jakejpak lov? My nelovíme jeho, on loví nás."), krysy taky moc nemusí, takže jediným společníkem mu je jeho lovecký nůž s chirurgickými potřebami. Jeho první filmové dobrodružství tak sice působí lehce komorněji, než jeho akčnější pokračování, ale o to mrazivěji, syrověji a hlavně reálněji. Prostě klasika. (06.03.2014)

87% - First Blood má v sobě velké kouzlo, zvláště pak, když si to divák trochu odlehčí. S přáteli jsme se na to koukali v originále, a některé dialogy a hlášky nás velmi dobře bavily. Hodnotím zde i hudbu Jerryho Goldsmithe - ta je skutečně skvostná. Téma návratu a nezařaditelnosti válečného hrdiny do společnosti by se dalo sice pojmout inteligentněji, ale když se to uchopí s trochou nadsázky, tak to s odřenýma ušima na pět hvězd je. Jdu si teď nasbírat do lesa pár kamenů, kdyby po mně šel někdy vrtulník ;o) (22.09.2005)