Rambo: První krev

"Don't push it, or I'll give you war you won't believe. Let it go." Melancholický chlapácký doják o traumatizované mašině na zabíjení a její těžké cestě domů. Nemluvný, skoro autistický hrdina, který přepíná z melancholického váguse do soustředěného válečníka, ješitný šerif, otcovský vojenský velitel a nehostinný horský terén ideální pro partyzánskou válku. Vyvážená kombinace akčního filmu a hořkého dramatu s dojemným huhňavým závěrem. (14.03.2013)

klasika, pekna sychrava destiva studena atmosfera, jeden chudak, ktery si nevi zvyknout na to, ze uz neni ve valce a armada, ktera jde proti nemu v lesich kolem jednoho maleho do jeho prichodu poklidneho mestecka.. Tenhle Rambo jeste ma i nejakou myslenku, Stalone zde neni jen stroj na zabijeni, ale existuje v nem i nejaka psychika, jeho vyznani na konci je pekne, nicmene pusobi trochu smesne, hlavne v originale, na ten prizvuk si asi nikdy nezvyknu.. Skvele sceny partyzanskeho boje, hlavne ta prvni proti policajtum je naprosto dechberouci, johnovy pasticky jsou opravdu efektivni.. na Ramba nezvykle malo obeti - jen jedna.. celkove dojmy velmi dobre 4 (18.02.2010)

87% - First Blood má v sobě velké kouzlo, zvláště pak, když si to divák trochu odlehčí. S přáteli jsme se na to koukali v originále, a některé dialogy a hlášky nás velmi dobře bavily. Hodnotím zde i hudbu Jerryho Goldsmithe - ta je skutečně skvostná. Téma návratu a nezařaditelnosti válečného hrdiny do společnosti by se dalo sice pojmout inteligentněji, ale když se to uchopí s trochou nadsázky, tak to s odřenýma ušima na pět hvězd je. Jdu si teď nasbírat do lesa pár kamenů, kdyby po mně šel někdy vrtulník ;o) (22.09.2005)

Jmenuje se Rambo. John J.. Vizáží připomíná zarostlějšího Forresta trempa (ten byl koneckonců taky ve Vietnamu), který neumí do deseti napočítat. Ve skutečnosti však disponuje neuvěřitelnou schopností splynout s přírodou a s partyzánskou noblesou v ní eliminovat své nepřátele. Je to bojový stroj, jehož nerozhází pád ze skály ani národní garda, natož nějaký nabubřelý šolicejní feriš Wiggum (či Teasle nebo tak nějak). Johnny zkrátka nemá rád namachrované policajty a oni nemají rádi jeho ("Jakejpak lov? My nelovíme jeho, on loví nás."), krysy taky moc nemusí, takže jediným společníkem mu je jeho lovecký nůž s chirurgickými potřebami. Jeho první filmové dobrodružství tak sice působí lehce komorněji, než jeho akčnější pokračování, ale o to mrazivěji, syrověji a hlavně reálněji. Prostě klasika. (06.03.2014)

Ve svém profilu mám uvedeno, že nemám rád akční filmy, ale vlastně to není tak úplně pravda, našla by se celá řada výjimek, které potvrzují pravidlo. Především ty, které se neberou vážně, jako například série Smrtonosné pasti. Rambo je ovšem jiný případ, je to doslova ztělesnění prvků a žánrových klišé, které se mi na akčních filmech nelíbí. Je to jeden z prvních filmů ve svém subžánru a ve své podstatě tuto kategorii filmů definoval a je považovaný za její symbol. Nemám potřebu polemizovat s kultem, v zásadě souhlasím s tím, že je to nejhodnotnější kousek filmové série o nezničitelném bojovníkovi z džungle a zároveň jediný film série, který se dá brát aspoň trošku vážně, resp. má z hlediska filmového umění jakous takous hodnotu. Scénář i režie se ještě snaží o určitou psychologii postav a ve vedlejších rolích se vyskytuje několik slušně hrajících herců, mimochodem Richard Crenna to určitě není, ale Brian Dennehy si plné uznání zaslouží. Z hlediska technických kvalit dnešních akčních filmů je ovšem vysoké hodnocení původního Ramba i tak evidentně hodně ovlivněné nostalgií a věkovým průměrem uživatelů. Celkový dojem: 40 %. (25.05.2009)