Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zahořklý voják O’Meara (Rod Steiger) není schopen přijmout porážku milovaného Jihu a záhy po skončení občanské války odchází na západ, směrem k původním obyvatelům, kteří stejně jako on nerespektují vládu USA. „Letící šíp je epický western, v němž nepotkáte kovboje, zloděje dobytka, zkorumpované šerify ani pohledné učitelky,“ řekl Fuller o filmu, který inspiroval Costnerův Tanec s vlky. (MFF Karlovy Vary)

(více)

Recenze (13)

špaček421 

všechny recenze uživatele

Dost naivní film o muži, který nevěděl, kam patří. Určitě dost inspiroval jak Tanec s vlky, tak filmy s Vinnetouem. Ale když odmyslím všechny ty scény "nejsi Sioux ale Američan" "já nejsem Američan, jsem rebel!", tak je to docela fajn western o střetu bělochů a indiánů. Hlavní klady jsou délka, film je celkem krátký, takže nestihne začít nudit, akce není moc, ale když nějaká je, tak je výborně a syrově natočená (animované lety šípů jsou sice trochu mimo, ale líp to tenkrát asi udělat nešlo), nestrannost, sám hrdina není zrovna typický westernový klaďák, a jak mezi Indiány, tak mezi bělochy jsou parchanti, nádherná krajina, ve které se točilo, a především herecké obsazení. Rod Steiger je vynikající, Ralph Meeker vystupuje hlavně ve druhé polovině, ale je to perfektní sviňák, a navíc se v roli náčelníka objevuje Charlie Bronson - sice s šílenou parukou (ale ne tak moc jako Van Cleefovo tupé) a natřený nahnědo, nakecá toho víc, než jako Chato, ani nějak zvlášť dobře tu nehraje, ale já ho prostě ve filmech rád vidím :) Na druhou stranu, Bronson toho na svůj průměr nakecá docela dost, ale jinak film není moc užvaněný, mluví se jenom když je to potřeba. Ještě k té krátkosti - je to fajn, ale byly momenty, u kterých mi bylo trochu líto, že nejsou delší. Třeba scény se siouxským učitelem, opilým odpadlíkem se mi dost líbily. Nakonec 4*. ()

anais 

všechny recenze uživatele

Filmy Samuela Fullera mají společný jakýsi nepříjemný podtón - na základě standardních holywoodských schemat se postupně buduje něco tak trochu jiného, někdy lehce podvratného. Vždy se však jedná o naprosto autorský počin, který se vymyká běžné produkci doby (byť s ní má mnoho styčných bodů). V tomto případě je onou podivností, nezvyklostí, sám hlavní hrdina. Zapřísáhlý Jižan má odpor k vítezství Grantovy armády. Film začíná dechberoucí scénou, v níž Rod Steiger z úkrytu střelí nic netušícího jezdce na koni jen proto, že má modrou uniformu. Přitom válka už v podstatě skončila - jedná se tedy jen o akt nechuti a pohrdání vůči vítězné armádě. Na pozadí úvodních titulků pak Steigerova postava oloupí sestřeleného vojáka, a na bezvládném těle sní ukradené jídlo. Z nekompromisního začátku pak film trochu ustupuje a nabízí příběh vzdáleně podobný Tanci s vlky. Pár úsměvných scén poplatných filmům 50.let (hlavně ty milostné), ale nenaruší jednoznačné Fullerovo volání po Americe bez rasových a jiných předsudků. Prostředky, které k tomu volí jsou často originální a narušují mnoho zažitých představ, ať už o westernu jako žánru nebo o americké demokracii. ()

Reklama

hazaba 

všechny recenze uživatele

Zatím nejslabší Fullerův film, co jsem viděla. Přišlo mi, že klouzá po povrchu, aniž by šel do hloubky a že mu asi napsání scénáře moc času nezabralo. Možná se na nepříliš pozitivním zážitku podílelo i ozvučení v sále, kdy byl zvuk příliš hlasitý, takže si člověk mnohdy zacpával uši, aby nepřišel o zvuk, nicméně, i když odhlédnu od tohoto deficitu, na mém hodnocení se nic nezmění. Pozitivum - hudba. ()

Mikino00 

všechny recenze uživatele

Slabý western, kde hlavní hrdina mění strany častěji než koně, je sice plus že zvítězí indiáni vedení Bronsonem, ale i tak se nijak oslnivý děj nedostavil. Řekněte mi někdo, kde v té vyprahlé pustině sehnali ty stromy na stavbu opevnění tábora. Jinak je zajímavé podívat se na Steigera s vlasy a Bronsona v době kdy evidentně intenzivně posiloval. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Film, na kterém se silně podepsal zub času, ale zase má pár kladů, pro něž jej nejde odepsat. Je to jak na houpačce, po opravdu drsném začátku následuje až hloupě obrozenecky patetická pasáž ideové hádky hrdinovy se starou matičkou, a na konci po skvělé bitvě podobně patetická pasáž, kde starou matičku nahradí indiánská squaw (!), která hrdinovy osvětlí základy všeamerického vlastenectví. Ale v kontextu své doby to byl asi film dost podvratný. Nejsou to civilizovaní Američané proti krvelačným divochům. Indiáni jsou zde jistě barbaři, ale vedle barbarských nectností mají i barbarské ctnosti, které často civilizovaným Američanům chybí. Ta v své době asi nezvyklá snaha o vyváženost a realističnost se nedá občas tomu filmu upřít. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (3)

  • Celosvětová premiéra proběhla 25. července 1957 v Los Angeles. (ČSFD)
  • První film, ve kterém byly použity prskavky simulující reálnější výstřely z pušek. (Mirokukii)

Reklama

Reklama