Pomáda

Po mnohých rokoch som si opätovne pozrel Pomádu. Nepochybne je to muzikálový pomník generácie na prelome päťdesiatych a šesťdesiatych rokov, ktorý ma oslovuje predovšetkým hudbou, pretože ostatné atribúty mládeže tej doby išli mimo mňa. Vôbec mi neprekáža prostučký dej, veď ani na operu sa nechodí kvôli silnému príbehu. Úspech Pomáde zabezpečila profesionalita pri výbere a vedení hercov, chytľavé melódie, nápaditá choreografia a kostýmy. Na druhej strane nie som si celkom istý, či John Travolta bol tou najlepšou voľbou. Ale to nič nemení na fakte, že popri včerajšom Mamma Mia! pôsobí tento, vyše 30-ročný starček, mimoriadne sviežo. (17.05.2011)

Pomáda může sloužit jako snadný terč pro estéty, kteří hluboce pohrdají středním proudem a lehkou zábavou, protože přesně tím Pomáda bez všech pochyb je. Je to ale zábava stylová, choreograficky i hudebně na profesionální úrovni a když pominu, že jsem nikdy nenašel cestu k Johnu Travoltovi, i velmi slušně obsazená. Není mnoho muzikálů, které by obstály ve zkoušce časem a Pomádě se to rozhodně daří. Ve své době přitom kritika přijala Pomádu s velkými rozpaky, ale znáte kritiky, ti ve svých kategorických odsudcích často míří vedle. Že může podobný projekt dopadnout nepoměrně hůř, ukáže srovnání s Horečkou sobotní noci, která vznikla v téže době s týmž Johnem Travoltou v hlavní roli. Celkový dojem: 75 %. (21.10.2019)

Když se blbka srazí s blbcem ono to prostě musí bolet. Až kýčovitý příběh s tuctovými a ještě kýčovitějšími čítankovými charaktery o přetvářce, která místo, aby člověka pozvedala (jak si daný člověk myslí), shazuje ho, ubližuje mu a snižuje před jím samotným. Jenže filmů o tom mohou točit kolik chtějí, člověk na to stejně přijde až později, až tomu odroste. Pobavilo mě, jak prakticky jediná postava, která se ve filmu nepřetvařuje a na nic si nehraje, je v podstatě sama sebou, je vykreslena jako postava komická. Nevím, jestli se mi více zvedal kufr z naivně nerealistické Sandy nebo z Dannyho s jeho nechutně komickou chůzí. A nebo ze samozřejmě nutného přeslazeně šťastného konce, protože, na rozdíl od reality, romantické filmy zpravidla končí šťastně - to jen v realitě by ze Sandy byla domácí puťka provdaná za nemastně-neslaného úředníčka, Danny by dělal v autodílně a z (úžasné) Betty Rizzo by byla mladá svobodná matka překračující hranici alkoholismu. Co tedy film přináší? Vždycky se mi líbila barevnost té doby, v níž se příběh odehrává (a samozřejmě ta auta), některé písničky jsou fajn (texty na tom jsou už hůře, ale uznávám, že se to do děje nějak vpasovat muselo) a i ta taneční čísla občas ujdou. A samozřejmě i tak pořád funguje ta možnost vypnout, jen se na necelé dvě hoďky zasnít a nechat se unášet na vlnách mladické bezstarostnosti. Je to prostě nechutný kýč, ale i na ten kýč se dá občas spočinout okem. Muzikály mi vůbec nic neříkají, tohle naštěstí ale docela dobře funguje i jako obyčejný film. (31.10.2013)

John Travolta pro mně nebyl nikdy tím pravým teenagerovským idolem a to ani po Horečce sobotní noci. Sice z něj vyrostl skoro přes noc nový idol tehdejší mládeže, ale u mě, bohužel, tato dnes už nostalgická broadwayská muzikálová slátanina s jasným poselstvím o nejrůznějších ganzích mladých, zkouškách odvahy, dokazování dospělosti, prvních láskách nikdy až tolik nezabrala. Krom evergreenů samozřejmě:-) Muzikály opravdu ne až na malé vyjímky jako Hair, My Fair Lady, West Side Story, i když nepopírám fakt, že se dnes už kultovní Pomáda stala jedním z nejúspěšnějších filmů přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, přestože kritika přijala film s velkým opovržením. Svého času se dokonce vyšplhala mezi deset nejziskovějších filmů v historii. Takže za choreografii, úvodní píseň od Bee Gees a za celkové studentské prostředí za 3*. "Neříkám, že se mně film v určitých částech nelíbil, ale už mě to tak jako před lety neoslovilo a to ani v částečném nostalgickém duchu." (05.10.2007)

Možno je Pomáda sladká ako cukrová vata, ale zanechala vo mne veľmi príjemný a pohodový pocit. Nebola som nútená nemať rada nejakú postavu ani žiadnu uprednostňovať, starší herci a ich postavy (riaditeľka, tréner, automechanička) sa hravo vyrovnali mladým. Skvelé tanečné kreácie, dobré skladby, keďže som poznala pred pozretím filmu asi dva a nepočula som ich už dlhšie, neotravovali ani tie najväčšie hiťasy. Travolta a jeho ružovo zladené ponožky ku košeli a dobová móda, niekoľko prekvapivo úderných hlášok. Päťdesiate roky boli cool. (16.11.2011)