Režie:
Ladislav SmoljakHudba:
Petr SkoumalHrají:
Ladislav Smoljak, Petr Brukner, Zdeněk Svěrák, Bořivoj Penc, Genadij Rumlena, Marek Šimon, Petr Reidinger, Zdeněk ŠkrdlantObsahy(1)
V pražské restauraci „Pod Vyšehradem”, kam Cimrman rád chodíval na rybí speciality, přisedl k němu jednoho večera majitel hostince a zeptal se ho, zda by pro příští ples ledařů branického pivovaru nesestavil živý obraz „Češi na severním pólu”. Cimrman nabídku přijal a rozhodl se, že prostuduje polární tematiku přímo na místě. Nejcennějším přínosem jeho cesty do Arktidy byl jeho objev sněžného člověka (játyho). Cimrman se s ním osobně setkal, a jelikož k tomu došlo právě v době říje, mohl zblízka pozorovat jeho pohlavní život. Po návratu do vlasti, jsa silně nachlazen, nadiktoval svému sousedu Padevětovi hru „Přetržené dítě”, která byla takřka nehratelná v podobě, jak ji rekonstruoval dr. Brukner, která je však naprosto hratelná po revizi textu, kterou později provedl prof. Vondruška. Když se Cimrman uzdravil, ale jeho pravá ruka díky omrzlinám nebyla s to udržet pero, napsal levou rukou hru „kompaktní a čirou jeko střechýl” (Šalda) Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem. Z ní se svět – bohužel pozdě – dovídá, že čtveřice pražských otužilců stanula na nejsevernějším bodu naší planety o celý den dříve než Američan R. E. Peary. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (361)
Ne že by tam nebyli vynikající scény, které hodně pobaví, ale jako celek to na mě působí slabším dojmem. Částečně i díky slabší přednášce, která se zabývá Járou Cimrmanem a jeho arktickou výpravou, kdy objevil hermafroditního sněžného muže Játyho. Přednáška také odhaluje vytváření živých obrazů, když Jára zorganizoval živý obraz Čechů dobívajích severní pól a napsal o tom i divadelní hru. A tak česká parta pražských otužilců ve složení náčelník Karel Němec (Jan Kašpar), lékárník Vojtěch Šofr (Petr Brukner), pomocný učitel Václav Poustka (Zdeněk Svěrák), potah, nosič a primitiv Varel Frištenský (dobrý Ladislav Smoljak) a nalezený a rozmrznutý poručík Jiří Beran (Pavel Vondruška) dobívají jako první 5. dubna 1909 severní pól. K tomuto prvenství se nepřihlašují, neboť nechtěli, aby z toho mělo slávu Rakousko. S nadhledem a ironíi dramatická výprava ledovou pustinou, kde chvíli získává převahu trudnomyslnost a chvíli hlad. ()
Vynikající začátek s básničkou a živými obrazy. Hra byla taky dost dobrá, jak už to u Cimrmanových děl bývá, ale něco mi tam chybělo. Skvělých hlášek byla spousta, ale o veškerou zábavu se tentokrát staral jen pan Smoljak a ostatní se v podstatě vezli, aspoň tak mi to připadalo. Nebýt jeho postavy, nedosahovala by hra ani zdaleka takových kvalit. Na cimrmanology mi to sice připadalo slabší, vzhledem k jiným hrám to ale stále patří k tomu nejlepšímu. ()
"Navrhuji sníst psi !" A já navrhuji... Vlastně ani nevím co. Dokonalý všelék na špatnou náladu. Spolu se Záskokem to nejlepší co nám po zneuznaném géniov Járovi zbylo. Važme si toho, jelikož druhý takový se tu již nemusí narodit. "Jdu na sever, normálně na sever... a na jih!" ()
Smoljak se Svěrákem dobyli severní pol. A byla to legrace, švanda, bžunda a zkrátka nechyběl chytrý a velmi specifický humor, který byl pro tvůrčí dvojici tolik charakteristický. Jen se mělo lépe zapracovat na svižnosti celého představení. Občas to statické vyznění nebylo zrovna divácky nejzajímavější. Tahle humoriáda se vesměs povedla, ale že bych v tom spatřoval něco mimořádného, to zase ne. Mé hodnocení: 60% ()
"Kdo chvíli močil, již močí opodál..." No, já bych se z toho množství kultovních hlášek také možná i pomočil :-) "Já osobně ho budu jíst jen s krajním odporem...je to krajan!" Kam na to Svěrák se Smoljakem chodili? "Dobyt!... No, nic moc..." Naopak, tahle komediální divadelní hra nemá chybu! "Hra nebyla dobře přijata. Ani v tisku, ani v tlači..." ()
Galerie (7)
Zajímavosti (13)
- Když v semináři herci skládají živý obraz, vyzvou vždy nějakou ženu, aby představovala banku Slávii, tato postava však musí být nahá. Na výzvu se nikdy žádná žena nepřihlásila. S jedinou výjimkou, a to byla premiéra hry, kterou shodou okolností navštívila herečka Ivana Andrlová, která vyběhla na pódium a začala se svlékat. Nebyla to domluvená akce, ale chtěla pánům trochu „zatopit“. Nakonec ji vyzvali, aby se šla svléknout do zákulisí a přišla rovnou nahá. Tam se jí ujali technici a na pódium ji již nepustili a místo ní poslali chlapa v trenýrkách. (Kulmon)
- Hru diváci nemohli vidět v letních měsících, protože děj vyžadoval, aby herci byli teple oblečení a v kombinaci s divadelními světly docházelo k tepelným kolapsům herců. (sator)
- Závěrečné slovo o osudu výpravy (puštěné na nahrávce) namluvil Miloň Čepelka. (mnaucz)
Reklama