Princezna za dukát

" Sen je sen, ale někdy se může i vyplnit.." A tak výborná freddykruegerovská záporačka Mahulena Bočanová, která si podobné kreace opravdu s velkou chutí užívá, vchází do snů zde neskutečně roztomilé Lucii Zedníčkové, která ji však dík upřímné lásce k očarovanému princi a zároveň chudákovi Honzy Šťastného, ta chemie mezi oběma funguje jako v málokteré jiné podobné žánrovce, nakonec přemůže, a šílený pohůnek Jiří Krytinář několikrát dostane co proto.. Velmi bizarní poetické taneční pasáže s čarodějnými služebníky dodávají i dík Petrovovu hudebnímu motivu krátkému snímku na síle i atmosféričnosti.. (06.09.2014)

V poslednom čase som zhliadol viacero titulov, pod ktorými je podpísaná pani Vlasta Janečková. Bola to česká režisérka, ktorá celú svoju kariéru zasvätila práci na realizácii televíznych rozprávok. Na svojom konte má desiatky tv filmov. Jedným z nich je aj štúdiový snímok "Princezna za dukát", ktorý natočila podľa vlastného scenára v roku 1991. Ak dobre počítam, tak toto je siedmy snímok, ktorý som od nej videl. Tak sa mi zdá, že sa pomaly začínam stávať odborníkom na jej tvorbu. Tentokrát mi naservírovala príbeh o pyšnej, rozmaznanej princezne Kateřine, ktorá sa toľko preberala vo svojich nápadníkoch, až kráľovi došla trpezlivosť a vydal ju za chudobného mládenca Janka. Až pri ňom objavila tie pravé životné hodnoty, skutočnú lásku a stala sa mu dobrou ženou. *** (15.12.2023)

Některé pohádky Vlasty Janečkové jsou mírně nadprůměrné (třeba Zlatovláska), ovšem většina z nich právem upadla do zapomění, jako např. tahleta. Nejsem příznivcem těchto narychlo natočených papendeklových pohádek - působí příliš levně a ve výsledku naivně. I příběh byl až moc jednoduchý (princezna si vezme za muže trhana, po kterém touží zlá kouzelnice, nakonec se vše v dobré obrátí a z trhana se stává princ). Ne, Češi pohádky opravdu umí, ale to není tenhle případ. (27.07.2012)

Prvotní nápad mi přišel skvělý, ale jak se do toho zamontoval Krytinář a zlá královna, šlo to do kopru - a žel moc brzy. Kolikrát jsem si říkal, co ta princezna furt brečí a neřekne brusiči o dědkovi? A proč vlastně dědkovi tak věří, nechápu? A proč se brusič nepokusil z princezny dostat, co se děje? Přece nebyl na hlavu padlý, aby si myslel, že za vše může jen její odloučení a změna stavu. Sice si nakonec vše řekli, ale na můj vkus moc pozdě. Navíc ta psychedelická strašidla, ta patřila do jiné pohádky, ne sem. Také je pokažen závěr s pádem zlé čarodějnice - nějaký hlásek z lesa, bez detailu, bez pořádného dramatického záběru... Jinak mi zde výjimečně moc Zedníčková nevadila. (13.10.2016)

Motiv pyšných a rozmazlených princů a princezen se v našich pohádkách objevuje velmi často. Někdy jsou ty pohádky povedené, jiné trochu méně. Tato je jedna taková. Neurazí a ani neoslní. Vyšla z pera Vlasty Janečkové. Ta zde použila nápad s dukátem. Ten považuju za originální a taky ho oceňuju. Lucie Zedníčková mě ku podivu neštvala. Mahulena Bočanová mohla být jako kouzelnice mnohem větší bestie, ale pak by z toho byl nejspíš horor a ne pohádka na nedělní poobědový čas. (03.10.2016)