Crash

Kniha je sice přece jen o něco "pikantnější", ale jako porno, byť od Davida Cronenberga (ne, že bych neměl zájem), by se film asi těžko mohl uvádět v běžné distribuci. Některé myšlenky více (kniha) některé méně akcentovány. Absolutorium potom patří hercům, ve svých hodnoceních zde na CSFD už snad podruhé budu vyzvihovat Jamese Spadera, ale za tuto roli si to opět zaslouží.Vůbec by mi nevadilo, kdyby se Cronenberg podíval na zoubek i dalším Ballardovým titulům, např. Super Cannes, Kokainové noci, popř. Lidé milénia... (11.04.2006)

Mimoriadne bizarná, psychologicky komplikovaná a sexuálne avantgardná óda na zvodné stránky dobrovoľnej a zároveň nevyhnutnej seba-deštrukcie telesnej schránky uboľavenej generácie, žijúcej v chladnom, odosobnenom svete. Umenie v cronenbergovskom háve, od ktorého neodtrhnete ani na sekundu zrak a ktoré vás nakoniec dovedie do stavu extázovitej depresie a smútku. Nádhera. (25.05.2003)

No jo, holt Amerika, země neomezených (ne)možností. Řeknu vám, už mám naježděno hodně přes milion, pěknejch pár bouraček už jsem potkal, ale žádný crash-sex jsem na českých silnicích ani jednou nezahlídnul. A možná je dobře, že v tomhle za Amerikou zaostáváme. Hrozná představa, že by se u každé velké bouračky povalovaly ve škarpě zakrvácené dvojice, vesele kopulující jako divoké veverky... Ale jestli jste někdy svému broučkovi (nebo mini-cooperovi, proti gustu žádnej dišputát) pořádně ojeli výfuk, třeba si užijete i tenhle film. Bouračky kvalitní, sex uspokojivý, hodnocení lehce nadsazené. Až na ten „Tydýt!“ sex je to totiž dost dobře natočená romance o toleranci v posteli. Ech, chtěl jsem říct na sklopených sedačkách... (10.12.2012)

Kdybych kdysi dávno nečetl Ballardovu knižní předlohu, zákonitě bych teď musel být z tak prvotřídně deviantního příběhu nadobro vyplesklý. Perla dekadentní kinematografie. Jakožto divák všelijakých pokleslých žánrů jsem se už setkal s těmi nejroztodivnějšími úchylkami a perverzitami, ale rajcování se automobilovými haváriemi je v mém seznamu podivností naprosto ojedinělé. Normální člověk se při představě něčeho takového buď ironicky pousměje, nebo štítivě zašklebí. Ale Cronenberg tuhle podivnou (a nejspíš fiktivní) masochistickou úchylku podává tak šťavnatě, realisticky a přesvědčivě, že se možná v průběhu filmu s překvapením přistihnete při vzrušeném fantazírování o bolestivém sexu v rozšmelcovaném cabrioletu, se šaltpákou v zadku, s volantem v břiše, se střepy z čelního skla v xichtě i po těle, s nohama rozmačkanýma pod palubkou, s bolestivě sténající, zkroucenou, zkrvavenou a zároveň krajně vzrušenou partnerkou/partnerem, zatímco zvenčí vás bude náruživě fotografovat ztopořený zběsilec Vaughan. Herecké obsazení je typově trefné - Vaughan, zjizvený kulhající mimoň s jurodivýma očima, guru celé skupiny podobně uhozených fetišistů, se Koteasovi povedl na výbornou, dále nečekaně přitažlivá Holly Hunter, mile courovitá Rosanna Arquette ve slušivém, punkově kvadruplegickém oblečku, jako vždy femmefatalistická Deborah Kara, jen ten Spader působí spíše komicky než ujetě, stejně jako v pozdější Sekretářce. (06.06.2017)

Cronenberga vždycky lákaly temná místa lidské duše, do nichž erotika patří. A zde ještě skloubeno s jeho dalším oblíbeným tématem deformovaného těla, bodyhororem. Kdys v kině jsem byl nadšen, po letech jsem stále spokojen, ale v dnešní poněkud dekadentní době to už není úplně ono. Přesto perfekcionalista Cronenberg vypiloval svůj film do krvavého briliantu, kterému dominují výkony dvou hlavních aktérů, auta, havárie, kamera a výborná hudba. Tak snad příště to vyjde! (25.11.2021)