Apokalypsa

FIlm, který si neustále na něco hraje - na hlubokomyslné dílo s velkým poselstvím (v těch chvílích je nejvíc k smíchu), na komedii (která ale není ani trochu vtipná) nebo na apokalyptickou sci-fárnu (která je prostě blbá). Střídaly se okamžiky, kdy jsem si myslela, že tohle prostě nikdo nemohl myslet vážně (a asi ani nemyslel) s těmi, které naopak smrtelně vážné byly, asi ani sám pan režisér a scénárista v jedné osobě netušil, co chce vlastně natočit. Vznikla tak tahle neskutečně nudná slátanina, která narozdíl od jí podobných nemá ani kapku stylu. Je to chaotické od začátku do konce a ten "gospel" v závěrečných titulkách tomu ještě dodal korunu. Kopa zbytečných postav, totální bordel v ději, který se podle mě neurovná ani opakovaným shlédnutím (nemůžu to sice doložit, ale další dvě a půl hodiny téhle slátanině věnovat opravdu nehodlám). Donnieho Darka jsem moc nepochopila, ale rozhodně mu dám další šanci. Tohle u mě skončilo definitivně s jednou hvězdičkou za charisma Dwayne Johnsona. (13.09.2009)

Pimprlové divadlo bez ladu a skladu a tvůrčí onanie Richarda Kellyho, který až příliš uvěřil své tolik vzývané genialitě. Mohl bych zde psát o jeho křečovité snaze o politickou agitku a myšlenkový přesah, o zdejším pochybném srovnávání s Lynchem, ale nakonec budu parafrázovat úryvek ze čtyři roky staré recenze Jiřího Peňáse k filmu Vaterland, který mi mluví z duše a dokonale se hodí i ke Kellyho dílku: „........Všemu vládne vágnost, nedotaženost, přibližnost, a asi to nejhorší, co se uměleckému dílu může stát: že v něm vlastně o nic nejde, protože v něm může jít o cokoli. Před ´Southland Tales´ lze také snobsky či bezradně sednout na záď a skládat holdy jeho originalitě (svévole bývá většinou originální) a tajemné atmosféře ( když něco postrádá hlavu a patu, je to ohromná zásobárna tajemností). Především je ale pro mne Kellyho film dokladem velké autorské sebestřednosti, toho, čemu kritik Andrej Stankovič říkal "geniálničení". Neomylný tvůrce hrne do díla, co se mu v hlavě zrodí, nechť divák žasne. Nedává to smysl? Pak je to určitě podobenství. Nudí to? Určitě v tom bude nějaké poselství. Mouchy? Tak to bude asi ten surrealismus!“ :o)........PS: Na ´Donnie Darko´ se přesto pořád těším. (29.03.2008)

WTF? Ou, tady pán rádoby genius Kelly přestřelil o celou délku... Nemůžu mu odepřít, že to nebylo poutavé, každou minutou jsem to chtěl vypnout a nemohl, stále jsem čekal na novou ninformaci, která mi pomůže rozluštit tuhle hádanku. Bohužel jsem čekal dlouho, a přesto nedočkal. Kelly po úspěchu Donnie Darka neslyšel nic jiného, než jaký je profík, jak se podobá Lynchovi v mysterioznosti, a proto natočil doslova nonsenc, kde spojil několik filmů dohromady a udělal z toho slátaninu obrovských rozměrů. Hvězdičku za krásnou Gellar, wau, ta bylo dost sexy. (29.06.2008)

Tak na začátek, komicsové předlohy jsem nečetl a Donnieho Darka jsem neviděl (jeden z mých hříchů, které chci co nejdříve napravit). Možná právě proto mi asi tak hodinku trvalo, než jsem si vlastně ujasnil kdo je na jaký straně a kdo proti komu a o co že se tady vlastně hraje. Potom už jsem si to ale jenom užíval.Richard Kelly přitom rozehrává tolik motivů a nahazuje do toho tolik věcí, že je všechny ani napoprvé nepochytíte. Dočkáme se tak např. souložících aut,pornohereček jako největších celebrit a Justina Timberlaka v muzikálovém čísle s písní od The Killers (naštěstí ji nezpívá on). A dohromady mi to všechno sedí a pasuje, i když to s hlavním dějem nemá moc společného. Film ani přes svou dlouhou stopáž nenudí a pořád vás má čím překvapovat. Není to ale film pro každého. Buď z něj budete nadšeni, nebo zklamáni. Já se hrdě přidávám k té první skupince. (25.03.2008)

Tentokrát Richard Kelly přecenil své síly a schopnost smysluplně vyprávět zamotaný příběh. Nechápu, proč distributor zvolil zavádějící název, upomínající na slavný válečný Coppolův film, a proto uvádím v titulu i originální název. Southland Tales jsou nejnovějším (dva roky starým) snímkem režiséra Donnie Darka. Ten film se stal legendou. Poté, co sestříhal Richard Kelly režisérskou verzi Donnieho Darka (tento kultovní snímek mimochodem nikdy nebyl v Česku promítán, ani nevyšel na DVD), ozvaly se hlasy, že kouzlo nesestříhané verze je v tom, že se snímek nepovedl. Čím víc totiž režisér vysvětloval, osekával a bil se za jedinou jasnou linii, tím víc byli fanoušci zklamáni. Film Southland Tales rozdělil diváckou obec opět na dvě části - ta méně početná je filmem nadšená, druhá, větší, jej odsuzuje jako totální nabubřelost. Pravda bude, jak to bývá, někde uprostřed. Příběh skutečně nakonec působí poněkud lacině, celá ústřední historka je velmi jednoduchá. Na ni jsou pak navěšeny ornamenty a ornamentíky, některé zajímavé, jiné vyloženě otravné. Např. neustálé narážky obrazové i slovní na kouření penisu děvkami jsou za chvíli vyloženě na zabití autora, na druhé straně hra s náboženskými symboly a vytetovaným Kristem naprosto pitomá, resp. trapná. Hlavním bodem je kritika mediálního světa, kdy se na nás hrne a řítí tolik informací, že je nestíháme pobrat - a podobné je to ve ve filmu. Možná poté můžeme brát jako úmysl, že za tím vším je jen nicotný problém, nedůležitá blbost. Stejně jako v médiích. Southland Tales mají zajímavou atmosféru, některé vyloženě dobré herecké výkony, a to dokonce i The Rocka, žánr postkatastrofické sci-fi je však jen zástěrkou pro vyjádření mnoha kritik vůči současnému přemedializovanému světu, až je těžké najít rozdíl mezi kritizovaným a filmem samotným. (30.06.2010)