Apokalypsa

Do teď vlastně nevim o co tam přesně šlo, protože příběh je neskutečně složitej, má spoustu postav a každá z nich má svůj příběh, kterým se nakonec nějak propojuje s ostatními, hrozně těžce sem se v tom orientoval a v podstatě se mi to moc nepodařilo, ale stejně to byla paráda. Film disponuje dokonalou audiovizuální stránkou, perfektní atmosférou a i když se člověk v tom příběhu moc neorientuje, tak ho to prostě uchvátí i tak. Tohle je po Donnie Darko další aspirant na kultovní film od Richarda Kellyho, snad při dalším skouknutí se mi odkryje celej příběh a já to celý pořádně pochopim (22.03.2008)

Richard Kelly se stal obětí své postmoderní hříčky. Příběh ze Southlandu není zase tolik zmatený, jak by se mohlo na první pohled zdát. Postavy jsou jasně vymezené, příběh je lineární a ve své podstatě i značně jednoduchý, případné otázky zodpovídá hlas vypravěče a pohybujeme se stále na jednom místě v rozmezí dvou až tří dnů. To okolní svět nás znepokojuje a nenechává nás proniknout do všech detailů jeho zákoutí. První polovina filmu, prošpikována až k prasknutí různými odkazy a citacemi, je trefnou a ironickou sebereflexí současné společnosti. Orwellovský svět bojuje proti neomarxistům a krmí své občany strachem z terorismu, to vše reflektované vševidoucím okem médií. Prostě postmoderna jako řemen. V druhé polovině se však dostáváme na dřeň samotného příběhu a z filmu se najednou stává nabubřelá zvětšenina Donnieho Darka. Příběh dostává serioznější odstín a tvůrci se začínají brát až příliš vážně. Dokud snímek byl postmoderně hravý, užíval jsem si, ale poté, co se z něj stal angažovaný postmoderní blábol, již nebylo nad čím jásat. Richard Kelly ztrácí ke konci veškerý dosud budovaný odstup a nechává se pohltit svojí megalomanskou vizí. Sebereflexe hvězdného systému, mediální reality, politiky apod. tak pozbývá své veškeré působivosti. Herci se sice po celou dobu oprávněně tváří, jako by vůbec neměli tušení, proč v tomhle filmu vůbec hrají, ale na takhle odvážný a do důsledků promyšlený casting je aspoň radost pohledět, škoda že se to samé se nedá říci i o celém filmu. (20.03.2008)

K tomuhle filmu bych přibaloval nějaký drogy. Totální úlet. Nejsem si jist, jestli lze Southland Tales vůbec pochopit, ale podstatné je, že jednotlivé scény jsou buď dostatečně ujeté, nebo vtipné, případně obojí současně. Southland Tales jsou jakýmsi křížencem pokračovatele Donnie Darka s Lost Highway a Mulholland Drive dohromady, ale k Lynchově komplexnosti a promyšlenosti mají bohužel daleko. Ale už jste někdy ve filmu viděli souložit auta, nebo ze vznášejícího se zmrzlinářského auta odpalovat raketou země - vzduch futuristickou vzducholoď, ve které tančí Dwayne Johnson? (29.11.2008)

Kelly je šialenec. Film má ťažko definovateľné čaro, jednotlivé nápady sú skvelé... a šialené. Celé je to však trochu cez. Je to príliš divné a príliš rozstrieštené. A pri tom provokatívne. Seann William Scott, Sarah Michelle Gellar a Justin Timberlake majú fakt zaujímavé postavy, režisérske prevdenie je skvelé, ale scenár a celková súdržnosť su skrátka mimo... Toto vám nikto nemôže odporučiť, ani vás od toho odhovárať. To si musí každý odpozerať a posúdiť sám... (21.04.2012)

Najbohovskejší casting desaťročia sa v rukách režiséra možno najlepšieho filmu dejín rozplynul do prázdna. Jediné, čo drží vo finálnom produkte ako tak je skvelá hudba, či už od Mobyho alebo od iných kapiel. Nech som si akokoľvek nahováral, že filmom budem príjemne prekvapený (ako pri The Box), opak bol pravdou a Southland Tales sú presne také, ako sa o nich hovorí - monštróznou onaniou inak geniálneho Richarda Kellyho. Film uhnaný do extrému alegórie, kde sa rozplýva v bezmyšlienkovú nudu. Škoda, Sarah Michelle Gellar je pekelne rozkošná... (06.09.2011)