Šťastné a Veselé

Jo jo, patetické a vyvolávající jízlivý úšklebek. První světová válka bude vždy ve stínu té druhé. Léta páně 1914. Do zákopů zalehly německé, francouzské a skotské jednotky. Nic si nedarují. Vojáci mrznou, umírají, na dálku se loučí se svými nejbližšími. Ovšem jsou Vánoce a německý tenor zapěje sváteční vypalovačku. Na druhé straně frontových linií se k němu přidají skotští dudáci. I Francouzi odhodí svou národní hrdost. Prostě válečná pravidla šla stranou. Hoši vylezli ze zákopů, popili teplý čaj i šampaňské, pochlubili se fotkami svých dívčin, pokecali o životě, zahráli si fotbal. A pak se vrátili ke svým povinnostem. Jenže teď už to nebude tak jednoduché. Sice to celé drží solidně pohromadě, ale v citové rovině si mě tvůrci nezískali, postavám se pod kůži nedostali. Vizuálně se dalo se zákopy udělat mnohem víc. Atmosféru komorního dramatu si představuji jinak, i omáčky bylo zbytečně moc. Ale chápu, že někoho to zasáhlo, jak asi mělo. (15.10.2020)

Bol by to silný príbeh, keby nemal dosť závažné nedostatky a z toho prameniacu nedôveryhodnosť scenára. Pán režisér (a scenárista v jednej osobe) pravdepodobne nepovažoval vôbec za dôležité konzultáciu napr. aj s cirkevným historikom alebo liturgom. Inak by sa - dokonca dvakrát - nedopustil takej závažnej amatérskej chyby ako je slávenie sv. omše tvárou k vojakom (čo bolo v r. 1914 absolútne nemysliteľné). Osobne som presvedčená, že obrovským putom pre zúčastnených vojakov nebola len pieseň Tichá noc (alebo ešte staršia Adeste fideles), ale najmä sv. omša, ktorá bola v tom čase slávená v univerzálnom jazyku cirkvi - latinčine, a ktorá zrútila aj posledné bariéry. Práve puto jednoty a viery v Boha napĺňa dôverou - je totiž mimoriadne a neopísateľne silné (pre veriacich aj v súčasnosti, nehovoriac o vojnových rokoch). Je evidentné, že pán Carion, žiaľ, o tomto pute nevie, a preto nepovažoval za dôležité zdôrazniť ho. Zato si neodpustil "kopnúť" do Cirkvi v podobe dialógu vojnového kňaza a biskupa, ktorý vyznieva veľmi účelovo a nedôveryhodne. Škoda. Napriek týmto výhradám film odporúčam. Je natočený podľa skutočnej udalosti. (28.12.2013)

Na tenhle film jsem byl docela zvedavej, jednak proto, ze je originalni a zaroven podle skutecne udalosti a taky diky dobremu hodnoceni a slusnemu traileru. Akorat jsem se trochu obaval, aby se film nezvrhl v neustaly vykrikovani, jak se vsichni musi mit radi a podobne. Coz se nastesti nestalo. V tomhle filmu nejsou zadni hlavni hrdinove, zaporaci a kladasove, ani vitezove a porazeni, jsou tu jen tri armady, ktere se na chvily usmirily, aby si oddechli od neustalych boju a uzily si trochu vanocni nalady a pak za to museli nest nasledky. A tvurci to nastesti zvladli bez nejakejch scen urcenejch jen k dojmuti divaka. Samozrejme se tu dojemne sceny nachazej, ale nepusobi nijak rusive a do tohohle filmu se hodi. Taky me potesilo, ze nemci mluvi nemecky, skotove anglicky a francouzove francouzsky, coz se moc nestava. Z hercu se mi asi nejvic libil Gary Lewis, kteryho znam z Billy Eliota. Mozna by moh film na par mistech pribrat na tempu, prakticky az na jednu bitvu se tu jen mluvi, ale film nudi jen na par mistech, coz se da prezit. Trochu za to muze fakt, ze vlastne vsechno vidime trikrat. Zajimava alternativa ke klasickejm vanocnim filmum. (21.12.2006)

Přestože takové Na západní frontě klid zobrazuje realitu zákopů první světové války pravděpodobněji o něco věrněji, jedná se o velmi příjemný film. Moje dcera si po prvním vidění vyžádala scénu, ve které se potká německý tenor a skotský dudák ještě jednou. A doopravdy se to stalo. Takže 4* bez přemýšlení. (26.11.2011)

Vánoce na bitevním poli. I tak by se mohl jmenovat tento válečný film. Zobrazení svátků vánočních na francouzsko-anglicko-německé frontě v podobě, jakou si lze v té době jen těžko představit. Ale je to taky důkaz toho, že tam, kde je zlo, válka a zloba, je i dobro, mír a radost... 70% (26.10.2008)