Sluneční stát

Kdybych totéž v bledě modrém neviděl dříve v perfektním britském "Brassed Off" s Ewanem McGregorem, uvažoval bych nejspíš i o čtvrté hvězdičce. Jednoznačně spíše vtipné než vážné, což je dobře, protože sociální sondu na tohle téma bych zrovna vidět nemusel. Najdeme tu několik bezva hlášek ("No tak to asi není on..."), ale u části z nich se mi zdálo, že už někde byly. Celkově je film sice poněkud nevyvážený, ale jedním si u mě velice šplhnul tím, že je popřením Troškova dělení filmů na "pro diváky" a "pro kritiky" u tohoto se pobaví všichni bez rozdílu. Velice slušné tři. (29.06.2005)

Čím mě Sluneční stát (co má mimochodem znamenat ten název?) zaujal bylo to, že jsem po dlouhé době měl v kině pocit, že na plátně nesleduji filmové postavy, ale obyčejné lidi. Dalším sympatickým plusem je určitě fakt, že Šulík netlačí na pilu a zajímá se o své hrdiny nikoli v nějaké vyhrocené situaci (až na krádež náklaďáku), ale v pekle běžných dní, plných bezvýchodnosti a smutku. Humor je přirozený, není tu stopy po hláškování ve stylu mnoha současných českých filmů. Herecké výkony i kamera odpovídají dokumentárnějšímu pojetí. Sympaticky neokázalý film se zajímavými postavami - myslím, že Sluneční stát toho může vnímavému divákovi nabídnout docela dost. (24.05.2005)

Jeden z nejlepších česko- slovenských filmů poslední dekády. Prim hraje skvěle vykreslené prostředí na "ostravsku" plné deprese, beznaděje...a to díky skvělé kameře. Je to taková sonda do duší několika obyčejných lidí. A věříte jim všechno, převážně díky dobře napsaným postavám a uvěřitelným dialogům (ano je tu taky prostor pro humor, několik nezapomenutelných hlášek). Ale největší podíl mají skvělí herci. Nejlépe je na tom můj oblíbený Oldřich Navrátil, který je charizmatický snad v každém projektu, kde hraje. Velice je na tom přesný Igor Bareš, za zmínku stojí Petra Špalková a Anna Šišková. Více takových příjemných překvapení... (05.08.2008)

Martin Šulík se od dob magického realismu své Záhrady či Krajinky umělecky posunul k realismu skutečnému a s důrazem na sociální rozměr svého filmu natočil snímek s aluzí na známý utopistický spis Tommaso Campanelly Sluneční stát. Šulíkův název je však dokonalou negací významu filosofického spisu - sociálně spravedlivý stát ležící na rovníku je pravým opakem světa Šulíkova snímku. Film nejvíce připomíná britské sociálně laděné tragikomedie, ona již sama mediální tvář Ostravy je bližší anglickým dělnickým čtvrtím v Liverpoolu či jiném dělnickém městě než ,,typicky" českému prostředí. Šulík také originálně dynamizoval svůj snímek jakýmisi industriálními intermezzy, které podmalované neuroticky působící hudbou vyvolávají zvláštní tlak na diváka. Sluneční stát je osobitou reflexí existenční nejistoty a špatné sociální situace v Česku stále velice silné nižší třídy, kterou většina českých tvůrců okatě přehlíží. Ústředními postavami je čtveřice kamarádů, kteří zřejmě vytunelováním podniku, kde léta pracovali, přišli o veškeré sociální jistoty, které po léta (komunismu) měli. I přes rázovité charaktery je divák nucen s touto čtveřicí sympatizovat, jejich osudy modelují reálné životné peripetie velmi autenticky. Martin Šulík se nebojí rozbít ústřední dějovou linii a spíše figurkaří, množství postav tak ale přispívá k rozmanitosti příběhů... Nestává se často, že film popisuje realitu, kterou víceméně vidím kolem sebe, Šulíkův Sluneční stát to dokázal. Česko nejsou jen satelitní městečka, ale i podnájmy a vybydlené paneláky...žijeme stále v Šulíkově Slunečním státě...ten Campanellův je v nedohlednu... Podobné filmy: Odpískáno, Do naha!, Billy Elliot (23.07.2008)

Ach jo... Takové celé je to falešné a utahané a gumové - asi jako že není žádný velký vzlet to skákání na trampolíně... Stačí hopsat, že. Spíše líně na trampotlíně... Marná snaha bez šarmu. Stylizace z nejapnosti, se snahou - však slabé dosti... Pěkná kamera, pěkná hudba, spousta pěkných lidí v závěrečných titulcích, mraky různých státních i jiných podpor a logíček firem na výsluní... :-/ . . . Ano, já věřím tomu, že M.Š. se naučil svoje řemeslo. Tak proč prosím točí takto nudně (g)umné banality? . . . Asi by to chtělo nějaké osvícení sluncem, tady ale d.m.l.n. zase nebylo moc o co stát... Škoda, docela jsem tomu filmu i zezačátku držel palce, zbyl však opět (jak už to tak u těch >našich< filmů mívám) jen pocit marnosti. A jen tím příběhem nepříběhem to rozhodně není... - - - - - (Poprvé viděno 18.2.2009 na ČT1, komentář zde jako mnohý - 19.2.2009) (19.02.2009)