Fireflies
Režie:
Vlasta PospíšilováHrají:
Jan Hartl (vypravěč), Miroslav Donutil (vypravěč), Nikol Leitgeb, Jan Škvor, Jan Štíbr, Dana Poláková, Markéta Goldová, Denisa Vášová, Radka Szabová (více)VOD (1)
Série(3) / Epizody(30)
-
Série 1 (1995) - 12 epizod
-
Dobrodružství na pasece (1998) - 9 epizod
-
Broučkova rodina (2000) - 9 epizod
Obsahy(1)
Dvanáctidílný animovaný loutkový seriál na motivy knihy Jana Karafiáta vznikl v koprodukci Studia Jiřího Trnky, Comité Francais de Rádio Télévision, britské Jerusalem Productions a společnosti Imago. Scénář seriálu společně s Annou Juráskovou napsala animátorka a režisérka Vlasta Pospíšilová, nelehkou úlohu výtvarníka přijala Jitka Walterová. Podle jejích návrhů vzniklo na sedmdesát loutek a zrodil se i celý pohádkový svět, ve kterém tyto loutky ožívají. Karafiátova kniha s ilustracemi Jiřího Trnky inspirovala už celou řadu adaptací a stále patří do zlatého fondu české dětské literatury. Nová filmová verze Broučků citlivě pracuje se známými hodnotami a snaží se je co nejvíce přiblížit dnešním dětem. V tom jí napomáhá hudba Emila Viklického i mistrovská kamera Vladimíra Malíka, který virtuózně kouzlí s barevnými atmosférami a vytváří iluzi dětského snu. Také Jan Hartl, jehož hlas prochází celým seriálem, stál před nelehkým úkolem. Vždyť příběhy Karafiátových Broučků mají starší diváci a posluchači neoddělitelně spojeny se jmény takových mistrů jako byl Karel Höger či František Smolík. Na tom, že Broučci na televizní obrazovce doopravdy ožijí, mají nemalou zásluhu i animátoři Jan Klos, Jiří Látal, Jan Zach a Xenie Vavrečková. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (81)
A spali,a spali.Dobře se jim spalo. ()
Trauma z tohoto večerníčku u mě přetrvává dodnes Za ty hodiny strávené na dětské psychiatrii dát víc jak tři nemůžu. ()
Broučci a lidé.¬ Večerníčkový loutkový seriál pro děti "Broučci" podle stejnojmenné knížky českobratrského evangelického faráře Jana Karafiáta je stejně konsistentní jako jeho předloha ve směru uměleckém i naučně-věroučném — byť v tomto poněkud za knížkou pokulhává (což je první z mých dvou výtek, které vznáším k dílu jinak výbornému). Svět svatojánských broučků je polidštěn, jsou jim dány lidské tváře, rodinná příslušnost, pohnutky a osudy. Při tom však zůstávají "malými broučky", respektujícími svoje místo zde na zemi a ve stvořeném světě. Za neposlušnost přichází trest, ale i Boží Milost, neboť náš malý Brouček přežije svou smrt a je zase doma a v lepší poněvadž poučené poslušnosti u tatínka a maminky; ó jé, jak si teď váží domova!¬ První podání Broučků v roce 1967 černobílým filmem bylo nerušivé jako ve svém tichu zasněžená krajina, na níž je broučkům pohlédnouti z okénka své chaloupky v období pro broučky nejkrutějším; barevností se jakoby něco ztratilo, taková prostá jednoduchost patřící asi k chaloupce pod jalovcem; na druhou stranu, toto podání v sobě nese větší živost co se pohybů postaviček týká a barevnost tak není věcí, co by šla přímo proti celkovému provedení díla. Loutky jsou podařené ba krásné, jejich vodění si nedovoluji nic vytknouti, hudba E. Viklického podbarvující obraz je překrásná, citlivě na děj reagující, ohlasení J. Hartlem je malebné (pouze mi přišlo, že namluvení prvních Broučků z r. 1967, kdy každá postavička měla svůj vlastní na míru šitý hlas, bylo pojetím lepší).¬ Oboje podání Broučků, to z r. 1967 i toto z r. 1995 lze doporučiti dětem jako jeden z čím dál vzácnější skupiny léků proti chorobám moderní doby plné bezcenného ač líbivého braku s obsahem bezživým či od života vzdáleným a plíživě škodlivým.¬ Hodnotné a podnětné opoznámkování: uživ. Šandík. ()
A byla zima... Knižní předlohu znám skoro zpaměti, dostala jsem ji k 5. narozeninám (Pět let, to je věk! Teta L.), doopravdy jsem ji pochopila snad tak o deset let později, ale jedná se o záležitost, ke které se vracím pořád a chci vracet. Večerníčkové zpracování vyniká animací a celou výtvarnou sekcí, hudbou, a hlavně: uhrančivých, konejšivým a parádním Janem Hartlem... Citlivé, přiměřené a zdařilé zpracování knižní předlohy. ()
Druhá česká animovaná pohádka co se povedlo, ta první je samozřejmě Krteček:-) ()
Mozna, je to horsi nez v knizni podobe, presto skvele a okouzlujici. ()
Křesťanská agitka pro ty nejmenší! Už jako dítěti mně tento večerníček neskutečně vadil... ()
Zvláštní, z tohoto seriálu mi vždycky bylo smutno. Ale nemohla jsem si pomoct a strašně ráda jsem na to koukala. Broučci jsou přepůvabný seriál a párkrát mi slza ukápla, hlavně, když zemřela Janinka. ()
Broučci jsou pro mě krásnou ukázkou večerníčku pro děti, kdy se spojí všechny dobré jednotlivé prvky v ještě lépe fungující celek. Broučci mě dokázali uhranout svou atmosférou a dokonalou iluzí fungujícího světa. Jako dítě jsem jednotlivé složky nevnímal a jen jsem se nechal unášet jejich krásným světem a chtěl jsem s nimi po nocích létat s vlastní lucernou. :-) Jako dospělý už ta iluze lehce ustoupila, ale stále dokážu ocenit tvůrce za všechny jednotlivé složky. Nádherná loutková animace, hudba Emila Viklického, hlas Jana Hartla i samotné příběhy z předlohy Jana Karafiáta, všechno se povedlo a těším se, až se v budoucnu někdy mrknu s dětmi. ()
Večerníčková klasika prostě patří k vyrůstání dětí a dětství jako takovému. Skutečně kvalitní seriál pro nejmenší. ()
Jako malý jsem tento večerníček nikdy moc nemusel. Neměl jsem nikdy rád loutkové večerníčky. Ale teď s odstupem času jsem schopen jej konečně ocenit. Ale ne jen jako seirál, hlavně jako knihu a pak až jako film. Hodně lidí to nemá rádo kvůli těm řečem, co jsou vedeny. Hlavně směrem k bohu a poslušnosti. Je třeba si uvědomit, že kniha byla napsána roku 1876 a dětem! Dnes už by se to muselo hodně přepracovat, aby děti zaujala. Každopádně hodnotím i jako knihu i jako seriál a mám jasno. Skvost našich pohádek pro nejmenší! ()
Uznávám, že je to klasika, ale mě to nikdy nechytlo.. Ani jako malou, ani teď. A navíc mi vždycky bylo líto Janinky, že umřela. :) ()
Ačkoli některé díly nejsou tak dokonalé, nemůžu dát jinak než 5*. Tuhle pohádku jsem jako malá přímo milovala a ráda se na ni podívám i dnes, a to především díky nádhernému, sametovému hlasu Jana Hartla, který mě jako malou vždy večer ukolébal a já pak mohla klidně spát..... ()
Jediný díl, který jsem v celé sérii nevynechával, byl č.3, ve kterém ho pronásledovala žluna. Útok Verunků jsem si už neohlídal. A netuším proč, ale větu "A ta rosa jako granáty, jenom Janinka se už neprobudila" si pamatuji dodnes. Fuj. ()
Hezké..takové smutně hezké :). Hlas Jana Hartla se pro tuto úlohu hodí skvěle. Jen mi tam někdy trochu vadily ty pasáže, kde byli živí lidé. ()
Tohle mně vždicky sralo.. ()
Broučky si pamatuji z dětství, tyto příběhy se mi líbili, ale dnes dokážu spíše ohodnotit to nápadité ztvárnění a výtvarné propracování pohádky. Za chválihodný považuji i dabing. Není tam ale ta špetka humoru, co si u pohádky vybavuji a ta mi tam trochu chybí. Nicméně, považuji Broučky jako jedno z těch povedenějších českých děl a proto uděluji 4* ()
Když koukám na hodnocení ostatních, cítím se jako barbar (asi jako u Muže na Měsíci). Ale tomuhle kousku jsem prostě nikdy nepřišla na chuť. ()
Surové večerníčkové drama, které i přes svou ponurost se i dnes těší velké oblibě u malých dětí. Musím říct, že právě proto jsem ho měla vždy tak ráda, protože to bylo úplně něco nového, co jsem zatím u ostatních pohádek neznala. Nebylo to jako když si Vydrýsek šťastně běhá po lese a nejhorší, co ho může potkat je to, že se jeden den nenají a přespí v lese. Ne, Broučci se s nikým nepárali maminka, tatínek, kmotříček, kmotřička ti všichni zemřou, dále pak Janinka, jejíž smrt mě zasáhla nejvíce a nakonec je to stejně vlastně jedno, protože kdyby neumřela, tak by nakonec umrzla s ostatními broučky... Na jaře všecko kvete, a tam pod jalovcem kvete i dvanáct chudobiček, devět bělounkých jako mléko a tři s kraječkem jako krev červeným. A kvetou tam podnes. ()
Temnější než Dark Knight, Sedm a Texaský masakr (1974) dohromady. Omlouvám se, ale když vám něco přivodí v dětství trauma, tak to budete nenávidět i v dospělosti. ()