Restart

Velice příjemný závan svěžesti v českém filmu. Julius Ševčík se nebál natočit film v moderním stylu a podařilo se mu to, aniž by sklouzl ke kýči či stupidnostem (jako třeba Brak nebo Chooking Hazard). Scénář, přiznávám, sice není z nejlepších a styl vyprávění, kdy se nejdřív odehraje představa hlavní hrdinky a až pak skutečnost, nemusí sednout každému, mě se to však líbilo a rozhodně jsem se nenudil. No a konečně po seriálových tzv. "hereckých objevech" přišli mladí, noví, neokoukaní herci kteří umí hrát doopravdy. Na závěr snad jen, že jsem zvědavý na další díla začínajícícho režiséra Ševčíka. (14.12.2005)

Mladí lidé (a poslední dobou lidé vůbec) žijí někdy tak rychle, že si ani neuvědomují, že žijí. Žijí teď a tady, neexistuje pro ně minulost ani budoucnost, pokud o ní snad musí začít přemýšlet, jsou zmateni a bezradní. Zhruba tohle říká formou série vizuálně vytříbených obrazů nadějný český debutant Julius Ševčík. Hlavní hrdinka Restartu se stává obětí vlastního aprílového žertu, její zkreslené vnímání reality a vsugerovaných myšlenek nám dovoluje vidět tutéž situaci v několik obměnách. Tedy něco jako Lola běží o život, akorát psychedeličtější, trochu kopírující vizuální styl Tonyho Scotta, ale je samozřejmě hloupost přirovnávat každý film jakoby natáčený na tripu ke Scottovi (BTW, trošku mi vadilo, že si samotná Sylva hned na začátku něco nešlehla, mnoho věcí by pak bylo pochopitelnějších). Příběh zde každopádně není důležitý, pokud se chcete propracovat k jeho podstatě, pak jedině přes podivuhodnou (a na české poměry jistě i obdivuhodnou) obrazovou stránku. Každý vizuální úlet nám podbízivě podsunuje jádro příběhu blíž a blíž k našim mozkovnám, až je to místy otravné. Film díky tomu alespoň může oslovit větší skupinu diváků, mj. také teenagery, ale rodičům Restart raději nepouštějte. Je těžké vyhnout se tendenci nadhodnocovat lepší české filmy, ale když ono jich je jako šafránu… :) 75% Zajímavé komentáře: k0C0UR , choze, silent cut (27.03.2007)

Jednoznačné vítězství formy nad obsahem, v tomto roce už druhé, ale narozdíl od Blízko nebe to nenudí. Scénář sice originálně pracuje s fantazií hlavní hrdinky, ale buď to měl trochu odlehčovat humorem, nebo vystavět nějakou dramatickou linii – tady sledujete jednu nesympatickou krávu (nebrat jako výhradu vůči Lence Krobotové, zahrála ji dobře), která se nijak nezmění a na konci je stejně nesympatická, blbá a do sebe zahleděná jako na začátku. Jen vám dojde, jak málo jí vlastně na udržení vztahu záleželo. Pokuď film s výjimkou hudby zachraňují hlavně kamera, střih a zvuk, vypadá to, že tohle utkání vyhráli Finové. (06.02.2006)

Ve srovnání s ostatními hojně uváděnými českými výtvory letošního poletního období je to nadprůměr. Nebýt dobrého výběru hudby (Khoiba, The Nihilists) a roztěkané, každým coulem překvapující kamery, nemusel bych nad hodnocením tolik přemýšlet. To jsou také jediné zapamatovatelné vzpomínky na tento film (alespoň pár hodin po titulkách). Některé scény jsou jak vytržené z traileru, který mě připravoval na trošku odlišný film,, to je ale vlastně dobře. (08.12.2005)

Forma zase jednou zvítězila nad obsahem. To není v poslední době nic zvláštního, jenže tentokrát se jedná o český film. Příběh je sice velice chabý, jenže všechno to vynahrazuje ten způsob jakým je vyprávěn. Vizuální stránka filmu je totiž (a to možná nejen na naše poměry) famózní a opravdu jsem nevěřil, že něco takového by u nás mohlo vzniknout. K tomu všemu si přičtěte výbornou režii, dobře vybranou hudbu a vlastně i hlavní představitelku. Normálně bych tomu dal asi 3*, ale protože se jedná o českou záležitost, která mě svoji vizuální stránkou opravdu strhla, tak tentokrát přivřu očko. Odvaha se u nás totiž musí cenit (17.12.2006)