Portrét šílenství

Edmond Burke (William H. Macy) se jednoho dne po cestě z práce zastaví v obchůdku z číslem 115 - u kartářky, která mu sdělí, že asi není na svém pravém místě. Edmond o tom začne přemýšlet, a při tom nastoupí na dráhu, které z výšin normálního života vede až do policejní cely 115 - přes návštěvy pánských klubů, podříznutí starého fěťáka až po vraždu mladé sympatické servírky (Julia Stiles)... Jen málokdo ví (snad jen Michael Douglas ve filmu Volný pád), jak strmý může být pád mezi spodinu společnosti. Ze strany Williama H. Macyho sice brilantně sehrané, ale samotný scénář nebyl nikterak zajímavý ani zábavný (a opět ve srovnání s výše zmíněným). Člověk se jen ptá - proč? Jakej smysl tento film měl? Pobavit? To se moc nepovedlo. Poučit ? Možná ano, děti, nezabíjejme servírky, jinak nás ve vězení ojede velkej černoch.. Ještě že to celé zachraňuje délka (spíš krátkost) filmu - těch necelých 80 minut to lze vydržet a Macy byl fakt dobrej... (16.07.2008)

Je fakt, že tvorcovia si v tejto partii mariášu svoje karty sakramentsky strážia, márne sa im snažíme zízať cez plece. Mamet (scenár) sa neobťažuje obdariť svoje postavy nejakým psychologickým "obsahom" a podobne sa správajú aj ich repliky. Najmä prerod Edmonda zo "seriózneho" občana na odbrzdený vagón pomsty nemá v príbehu presnejšiu kresbu či nebodaj vývin - buďto beriete, alebo neberiete. Zvolená metóda funguje iba štvrtinu filmu a funguje ako teasing - dúfate totiž, že "za tým všetkým" niečo bude, že nastane zlom a po ňom príde niečo veľké a šokujúce. Lenže tvorcovia majú karty zakryté celý čas - a keď i ch v závere predsa len vyklopia na stôl, až sa nám nechce veriť, že miesto mariášových kariet držali v ruke celý čas detské kvarteto. Ale tie tri hviezdičky, ktoré som Edmondovi nakoniec predsa len pripol na hruď, nie sú len takou alibistickou známkou priemernosti. Okrem geniálneho Macyho film nesporne disponuje niektorými diváckymi atrakciami: a teraz nemám na mysli len tú natriasajúcu sa mulatku z peepshow (či krvavú sprchu v byte servírky, ktorú si horrorman Gordon samozrejme nemohol odpustiť) alebo pár podarených fórikov (kreditka). Temná melanchólia, prifarbovaná odleskom neónových reklám a citová vyprázdnenosť, ktorá si svoju dávku mužskej satisfakcie hľadá na nesprávnych miestach -to jediné v Edmondovi funguje pomerne spoľahlivo a doslova steká z obrazovky ako nejaký omamný dunihlav. Príbeh o chlapíkovi, ktorý chce pretrhnúť okovy každodenej, frustrujúcej rutiny a konvencií, aby si napokon nechal navliecť iné, podstatne tesnejšie okovy - hm, povedzme si to rovno, to je kurevsky banálne. A predsa som za tým všetkým napokon cítil akýsi tichý, mrazivý, takmer diabolský smiech. (06.03.2008)

William H. Macy je vynikající charakterní herec a je radost ho sledovat v každé roli, dokonce i v situaci, kdy mu scénář nedává moc prostoru nebo ho vede tam, kde by jiný herec zabloudil. Portrét šílenství je snímek, který stojí a padá s jeho výkonem, protože právě kvalita scénáře je ošemetná. Tvůrci se snažili o něco podobného, co filmoví diváci důvěrně znají z mnohem známějšího dramatu Volný pád, tedy popsat sestup do pekel muže, který si jednou v životě řekl, že už toho má dost. Jenže scénář ani režie toho o příčinách psychického kolapsu hlavního antihrdiny moc neprozrazují, jeho jednání je v podstatě nesmyslné a v některých momentech se přímo znásilňuje logika. Kladem může být ještě přítomnost několika známých hereček v hambatých rolích příslušnic nejstaršího řemesla, žádná z nich ale nedostává výraznější prostor, jsou ve filmu jen jako dekorace (což je v případě Denise Richards patrně jen dobře) a Julia Stiles figuruje navíc jako oběť. Celkový dojem: 45 %. V některých momentech u mě Portrét šílenství mimoděk fungoval jako komedie, a to tehdy, když obchodník Burke projevoval svou vyhraněnou lakotu a obchodnickou nedůvěřivost při své cestě za erotickými radovánkami. (23.09.2009)

Ze začátku to vypadá jako mix Volného pádu a Klubu rváčů (upgradovaná verze pro týpky ve středních letech), bohužel časem se děj trochu rozplizne a i přes téměř seriálovou stopáž jsem se chvílemi neubránil nudě. Přesto se nejedná o film, který by se měl zcela propadnout do zapomnění. Pro mě vždy nepřílíš sympatický Macy zahrál rebelujícího kravaťáka velice dobře (zejména jeho finální proměna ve zkušeného mukla byla neskutečná), potěšily mě i známé tváře ve vedlejších rolích (Stiles, Mantegna, Woodbine). (31.03.2017)

Edmond Burke je obchodník, který po dlouhém, únavném a depresivním dni navštíví kartářku, ta mu sdělí podivnou větu "nejste tam, kam patříte ". Edmond se rozhodne obrátit svůj život naruby a najít své nové já, hned po příchodu domů opouští svojí ženu a vydavá se do špinavých nočních ulic velkoměsta vstříc barům, strip klubům a nevěstincům, kdysi tichý a introvertní muž  postupně dovoluje svým vnitřním démonům vyplout na povrch, jak tato noc skončí ? a dokáže Edmond zjistit kam skutečně patří ? Na jedno shlédnutí můžu doporučit, přihazuji hvězdu navíc za teplý konec. (06.04.2023)