Režie:
František FilipScénář:
Petr MarkovKamera:
Alois NožičkaHudba:
Zdeněk MaratHrají:
Jaromír Hanzlík, Hana Maciuchová, Milan Klásek, Petr Haničinec, Radoslav Brzobohatý, Alois Švehlík, Miroslav Vladyka, Jiří Adamíra, Robert Vrchota, Oldřich Vlach, Jiří Lír, Josef Mixa (více)Obsahy(1)
Čtverec mizení – co ta dvě slova znamenají, zůstává dlouho záhadou i kriminálnímu technikovi Šulcovi (J. Adamíra). Uslyšel je z úst sympatického Pavla Bláhy (J. Hanzlík), novopečeného poručíka pražské kriminálky, který po studiích na právnické fakultě řeší svůj první případ. Znají to všichni absolventi, to rozechvělé čekání na prvního pacienta, prvního klienta, první sólový koncert. Pohrává si s kartami, na tváři lehký úsměv, hluboko v srdci tréma. V hlavě jediná otázka: Bude to šestáková vloupačka? Nebo konečně pořádný případ? Netuší ještě, že „jeho“ mrtvola právě v té chvíli padá k zemi a řidič vozu, který srazil muže uprostřed liduprázdné ulice, ani nepřibrzdí, naopak s bravurní jistotou ujíždí z místa činu… (Česká televize)
(více)Recenze (49)
Tak podivná detektivka nás jako školáky ZŠ učila, jak žijí tehdy dospělí. Jde jim jen o peníze, a jediný, komu nejde, tak je vyšetřovatel. Vůbec se to neshodovalo s hesly doby, a socialistickou morálkou, takže se divím, že takové detektivky ukazující pravou tvář lidí procházely přes tehdejší cenzuru. ()
Tak bezživotnou detektivku jsem u Františka Filipa a při tomto obsazení nečekal. Ne zcela nezáludné vyšetřování vraždy – v komplikovaném rodinném prostředí (jež se dalo lépe vylíčit) – se ubírá slepými uličkami příběhových klišé, charakterových schémat a soustavně se špiní všudypřítomnou řečovou sedlinou. Místy se sice zdá, že se sami herci (alespoň někteří) snaží touto matnou substancí prodrat ke světlu, ale cosi je vždy stáhne do poslušného plížení. Snad to zavinil chapadlovitý scénář tehdy zřejmě již vyhořelého Markova nebo nevelkorysý prostor hodinové televizní inscenace, v němž se mnohé jen evidovalo a zaznačovalo, než skutečně vyprávělo a hrálo… ()
Sledujeme sice mírně průměrnou klasickou televizní kriminálku let osmdesátých. Jenže s dobrými herci a při nenáročné stopáži se dá taková detektivka snést. Mladý Jaromír Hanzlík je správně zapálený a my se dozvídáme, jak se i v socialismu dá podvádět s auty moc šikovně. Příliš mnoho se čekat nedá. Přeci jen to odhalení vraha bylo alespoň trochu překvapivé. ()
Zatýkání pachatele s pomocí balíčku karet jsem ve ještě na obrazovce neviděl! Tento film je unikátní především hereckým obsazením, chyběl mi tam snad už jen Menšík. To s nadsázkou proto, že film je opravdu upovídaný. Mladý Vladyka hezky hraje silné emoce a ostatní "mazáci" odvádějí svou klasiku. Škoda jen, že se tvůrci neodvážili více nahlédnout do socialistických exteriérů. Komediální závěr moc do rámce detektivky nezapadá, ale asi nechtěl být scénárista u prvního případu (34 let) mladého kriminalisty zbytečně vážný. ()
Tak nejdřív jsem si říkala, přímočará nuda doprovázená klasickou osmdesátkovou filmovou hudbou. A k tomu hustý, hodně hustý obsazení. Ale zhruba tak od půlky se to celkem svižně rozjelo. Musím říct, že Hanzlík byl naprosto bezchybný a ostatní, sakra, též. A ta rozehraná závěrečná hra u jednoho stolu, ta byla strhující. Skvělé herectví! Takže nakonec odcházím s velice dobrým dojmem z této nenápadné TV inscenace. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (5)
- Kriminalisté mluví o možnosti, že by pachatel zanechal na sedačce vozu výpotek. I kdyby v té době uměla česká kriminálka takové stopy sejmout, neměla k dispozici test DNA. První kauza, kde byla pachatel odsouzen na základě důkazu testu DNA na území České republiky, byla poprvé uplatněna a později soudem akceptována v roce 1992 v případě vraždy 19leté studentky pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně. (sator)
- Taxikář (Oldřich Vlach) říká, že jezdí s „dročkou“ už 12 let. Slovo pochází z původního drožka, což byl na přelomu 19. a 20. století nájemný kočár tažený koňmi se stejnou funkcí, jako má dnes taxík. V Praze začaly jezdit tyto koňské taxíky již od roku 1856. Slovo s podobným významem dorożka se vyskytuji v polštině a v němčině je to die Droschke. (sator)
- Točilo se převážně v pražské Michly. (sator)
Reklama