Režie:
František FilipScénář:
Petr MarkovKamera:
Alois NožičkaHudba:
Zdeněk MaratHrají:
Jaromír Hanzlík, Hana Maciuchová, Milan Klásek, Petr Haničinec, Radoslav Brzobohatý, Alois Švehlík, Miroslav Vladyka, Jiří Adamíra, Robert Vrchota, Oldřich Vlach, Jiří Lír, Josef Mixa (více)Obsahy(1)
Čtverec mizení – co ta dvě slova znamenají, zůstává dlouho záhadou i kriminálnímu technikovi Šulcovi (J. Adamíra). Uslyšel je z úst sympatického Pavla Bláhy (J. Hanzlík), novopečeného poručíka pražské kriminálky, který po studiích na právnické fakultě řeší svůj první případ. Znají to všichni absolventi, to rozechvělé čekání na prvního pacienta, prvního klienta, první sólový koncert. Pohrává si s kartami, na tváři lehký úsměv, hluboko v srdci tréma. V hlavě jediná otázka: Bude to šestáková vloupačka? Nebo konečně pořádný případ? Netuší ještě, že „jeho“ mrtvola právě v té chvíli padá k zemi a řidič vozu, který srazil muže uprostřed liduprázdné ulice, ani nepřibrzdí, naopak s bravurní jistotou ujíždí z místa činu… (Česká televize)
(více)Recenze (49)
"Já jsem se taky něčeho dopídil. Jenže zatím moc nevím čeho." A já se na to díval. Škoda času. Docela mě teda bavil mladej vyšetřovatel, kterej chodil každý ráno do práce, kde mu jeho zkušenější kolega referoval, jak se přes noc pohnulo s případem. To bylo jak z filmu. No on to vlastně byl film, takže je to v pořádku a netřeba to brát vážně. Navíc to bylo celý takový trošku utahaný, bez náznaku humoru nebo překvapení a to já nevyšetřuju moc rád. Já radši svým filmovým kolegům pomáhám s mnohem zapeklitějšími případy. ()
Malá česká televizní detektivka bez života v režii rutinéra Filipa mě probrala z transu až při závěrečném gagu v kadeřnictví, když se rozezpíval Karel Černoch spolu s hitem Kdo zůstal trochu kluk. Bývalo by bylo trochu zajímavější sličnou Maciuchovou párovat s Adamírou (tedy i před kamerou), ale scénář předepsal schůzky s Hanzlíkem a to byl kámen úrazu. ()
Nepříliš přesvědčivá detektivka, nepříliš přesvědčivý Jaromír Hanzlík v roli vyšetřovatele Bláhy a nepříliš přesvědčivá parta, která si říkala Čtyři mušketýři. Úplnou korunu tomu dal Miroslav Vladyka v roli neurotického syna zavražděného Prucka. Slabé výkony, slabý scénář, slabé výsledky. František Filip měl asi slabou chvilku. ()
Tak nejdřív jsem si říkala, přímočará nuda doprovázená klasickou osmdesátkovou filmovou hudbou. A k tomu hustý, hodně hustý obsazení. Ale zhruba tak od půlky se to celkem svižně rozjelo. Musím říct, že Hanzlík byl naprosto bezchybný a ostatní, sakra, též. A ta rozehraná závěrečná hra u jednoho stolu, ta byla strhující. Skvělé herectví! Takže nakonec odcházím s velice dobrým dojmem z této nenápadné TV inscenace. ()
Československá televizní kriminálka s výborným obsazením zabývající se vyšetřováním záhadné smrti učitele autoškoly přejetím automobilem. Úkolem najít pachatele byl pověřen poručík Bláha, pro něhož to byl první samostatný případ v jeho kriminalistické kariéře. V ústřední roli tohoto sympatického vyšetřovatele, jenž nalezl mimo jiné oblibu v kouzelnických tricích, se představil J. Hanzlík. Taktéž sympatického nadporučíka Šulce, Bláhova zkušeného poradce a konejšivou oporu, si zahrál J. Adamíra. Na druhé straně zákona se objevilo mnoho známých herců (R. Brzobohatý, P. Haničinec, A. Švehlík, M. Klásek), ve snímku hrající dlouholeté přátele, zabývající se v různých způsobech a možnostech automobilismem, dostávajíc se tak do nejužšího okruhu podezřelých v otázce předčasné smrti jejich druha. V zajímavé vedlejší roli se objeví mladý M. Vladyka, hrající výbušného a hysterického syna zavražděného Romana. Protože na snímku neshledávám nic převratného či výjimečného, myšleno v porovnání s díly podobného typu, lze televizní kriminálku zkušeného režiséra F. Filipa zařadit do obrovského pytle průměrných socialistických kriminálek, které však sleduji s neobyčejnou oblibou. ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize
Zajímavosti (5)
- Taxikář (Oldřich Vlach) říká, že jezdí s „dročkou“ už 12 let. Slovo pochází z původního drožka, což byl na přelomu 19. a 20. století nájemný kočár tažený koňmi se stejnou funkcí, jako má dnes taxík. V Praze začaly jezdit tyto koňské taxíky již od roku 1856. Slovo s podobným významem dorożka se vyskytuji v polštině a v němčině je to die Droschke. (sator)
- Píseň „Kdo zůstal trochu kluk“, která zazní ve filmu, nazpíval Karel Černoch, složil Zdeněk Marat a textem opatřil Petr Markov. (sator)
- Točilo se převážně v pražské Michly. (sator)
Reklama