Kamenný řád

Velice povedený seriál, vzhledem k době svého vzniku působící jako zjevení. Chudý rozpočet, absence největších tehdejších hvězd, nic z toho nezabránilo tomu, aby vznikla rozsáhlá naprosto pravdivě působící rodová sága o střetech tradic s momentálními požadavky doby, aniž se straní jedné či druhé straně, čímž celý projekt působí jako vytržený ze skutečného života. (18.08.2012)

Mám ráda tento působivý seriál, kde ostravské televizní studio dokázalo, že i za málo peněz se dá udělat hodně muziky. Emotivní herecké výkony méně známých a nenápadných herců, skvělá dobová výprava i černobílé provedení podtrhovalo tvrdou realitu tehdejšího venkovského života. Škoda jen, že na kvalitě nahrávky už zapracoval čas, ale i tak považuji zařazení seriálu do vysílání po třetí hodině ranní za trestuhodné. (12.08.2012)

Když jsem se dívala na tento seriál, cítila se jako bych hrála hru; věděla jsem, že až se dostanu na konec, budu šťastná, že je to za mnou, ale vzápětí to vystřídá pocit smutku a prázdnoty, protože najednou nevíte co s volným časem. Nejspíš to zní divně, protože Kamenný řád má jen 6 dílů a celkové shlédnutí mi trvalo pouhé dva dny, ale o to více je zde vidět kvalita snímku, když tento pocit dokáže vyvolat v tak krátké době. (05.06.2011)

Česká obdoba švédských Raskenů z někdejšího slezského trojhraničí v Beskydách se výrazně vymkla z normalizačního standardu tvorby tohoto zaměření dramatizací významného regionálního románu možnostmi regionálního televizního ostravského studia. Zachycení postupné proměny někdejšího agrárního zapadlého kraje do ocelového a černouhelného srdce Česka přesvědčivě a silnými uměleckými prostředky buduje na osudech selské rodiny a vývoje jejích početných členů. Kraj na pomezí českého, polského a někdejšího německého slezského osídlení tehdy začal formovat svou novou, osobitou tvář, která vedle vnitřní české a moravské jazykové identity dotvořila základní půdorys moderního češství. V tomto ohledu jako bychom se dostali do prostředí jiné středoevropské identity, lodžské Rejmontovy a Wajdovy ZASLÍBENÉ ZEMĚ. Výrazně tu na sebe upozornila kvalitou svých výkonů dosud širší české veřejnosti neznámá komunita ostravských divadel; některá jména se postupně prosadila do trvalého diváckého povědomí: Tomáš Töpfer, Zdeněk Hradilák, Jan Vlasák, Lenka Termerová, Nataša Baženovová; nikoliv náhodou autorem scénáře byl jeden z nejpřednějších českých dramatiků druhé poloviny dvacátého století Ota Zelenka. Oživením ostravského centra se tak dotvořila doposud nepřekonaná plnost původní české televizní tvorby přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny minulého století. KAMENNÝ ŘÁD stojí na počátku této zřejmé, ale jinak ne příliš často uváděné éry. (19.03.2008)

Tradice, autorita, pořádek, půda, práce a povinnosti - Kamenný řád je rodinnou ságou, která vyjadřuje tradiční konzervativní hodnoty selského stavu na českém venkově. Velmi slušný scénář, zajímavé obsazení málo viděnými herci, na dobu vzniku až překvapivě dobrý, v konfrontaci se slátaninami typu Poslední z rodu Hamrů se nebojím říct výborný seriál. Je zajímavé, že ačkoliv naše televize recyklují kdejakou normalizační trapárnu, k repríze tohohle kvalitního kousku sáhly za dvacet let poprvé. Seriál na příběhu příslušníků jedné selské rodiny popisuje postupný rozklad konzervativního řádu a tradic na našem venkově. Konfrontuje ho s technologickým a především sociálním a politickým vývojem, s hodnotami moderního městského člověka (Postava učitele, který se přižení do rodiny a je nucený handlovat o věno své nevěsty. Scéna, kde se ošívá nad tím, že pro rodinu své vyvolené jde v případě hledání partnera svým způsobem o obchod a investici je sice humorná, ale hluboce příznačná.) Celkový dojem: 80 %. Je škoda, že seriál neměl zdaleka tak velký rozpočet jako dobově oblíbené dietlovské projekty. Jeho dobová popularita na rozdíl od Dietlových seriálů ale souvisela i s faktem, že Kamenný řád jen v minimální míře ovlivnila režimní ideologie normalizační éry. (20.07.2009)