Iluzionista

Éda Nortnů ( mj. můj druhý nejoblíbenější herec ) má podle mě neskutečný charisma, jenž obohatí každý film, ve kterém se ukáže a tento není vyjímkou. Jako iluzionista působil opravdu skvěle. Poutavý příběh, slušné triky a perfektní Paul Giamatti - tenhle chlápek je zas o krůček blíž mé TOPce 90%. (15.07.2009)

Nebýt (a to je můj věčný problém) nesympatického Nortona, bylo by to lepší. Tahle magická věc se může chlubit pěknou dobovou atmosférou, hudbou a všudypřítomnými iluzemi, které z ní dělají téměř pohádkovou podívanou. Film je ale pomalý, poměrně dlouhý a často nudný. Tvůrci si to asi uvědomili, a tak se v poslední třetině zase opřeli do pověstné pily a pořádně na ni zatlačili. Konec je díky tomu... Lepší. Ale Iluzionistu nezachrání. (10.07.2010)

Jako dítě jsem byl na vánoční besídce. Když uváděla moderátorka kouzelníka Evžena hrozně jsem se těšil. Bohužel Evžen zapomněl, že sál je mírně do kulata a já seděl v první řadě na kraji, takže když přivezl velkou truhlu a do ní zandal spoře oděnou slečnu a začal s velkými gesty truhlu propichovat noži, já koukal na nohy té slečny, která ležela za truhlou. Evžen mně tehdy vzal iluze a víru, že existují kouzla a magie. O mnoho let později jsem si půjčil film s názvem Iluzionista . Kouzlo filmu na mně začalo působit velmi brzo. Nejen, že mě tento film vrátil víru v kouzla a iluze kterou mě Evžen vzal, ale ještě mně přesvědčil, že nejmagičtější město na světě je Praha a největší kouzlo je láska. (18.03.2007)

Iluzionistu som zhliadol až po Dokonalom triku, takže môžem smelo povedať že mu nesiaha ani po členky. Ako scenárom, tak réžiou a bohužiaľ i herecky. Najviac vyniká Rufus Sewell no vidieť ho v n-tej variácie záporáka už prestáva byť zábavné. A záverečné znenazdajky vnuknuté rozuzlenie keď spätne premýšľam o deji je poriadne pritiahnuté a hlavne nevysvetlí ale položí kopu otázok typu : „Prečo teda ... ?“ (12.02.2007)

„To ste už úplne skorumpovaný?“ – „Úplne nie.“ No to bol zasa hit... Niekedy sa to stáva, že v krátkom časovom úseku vzniknú dva podobné filmy v dvoch konkurenčných spoločnostiach: ARMAGEDDON (1998) verzus DRVIVÝ DOPAD (1998), ROZPÚTANÉ PEKLO (1997) verzus SOPKA (1997), MRAVEC Z (1998) verzus ŽIVOT CHROBÁKA (1998). DOKONALÝ TRIK (2006) verzus ILUZIONISTA (2006). Nijako zvlášť nemilujem bezcitne chladný historický rozprávkový romantický triler Christophera Nolana (nijako zvlášť za 80%), v súboji s podobným ILUZIONISTOM ale bez problémov vyhráva. Tam, kde nás spaľovala živočíšne vášnivá Scarlett Johanssonová, teraz tuctová Jessica Bielová asexuálne špúli pery. Kde sa Jackman a Bale uvoľnene bavili, tu Edward Norton po „vynútenej“ LÚPEŽI PO TALIANSKY znova nasadzuje do akcie svoj čoraz slávnejší výraz „všetko ma serie a kamera dvojnásobne“. Kde Nolan uchvacoval obdivuhodne realistickou, detailnou a špinavou dobovou výpravou, ponúka ILUZIONISTA fajn české domčeky. A, to najmä, kde DOKONALÝ TRIK dráždil (a dodnes dráždi) fantasticky zapleteným scenárom (v ktorom neišlo „len“ o jednorázovú záverečnú pointu v štýle „vrahom je záhradník“, ale asi o dvadsať navzájom poprepájaných point), tu zadýchaný a až príliš matne civilne nevýrazný ILUZIONISTA hodinu a pol nudí, aby nás na konci s rozkošne vysmiatym Paulom Giamattim (KRYCIE MENO DONNIE BRASCO, BOKOVKA) šokoval prekvapivým koncom. Kým DOKONALÝ TRIK si môžete pozrieť dvadsaťkrát a zakaždým v ňom objavíte nové súvislosti a motivácie jednotlivých postáv, ILUZIONISTU si s utrpením pozriete už len raz, pretože finále na železničnej stanici je tak narýchlo zostrihané, že niektoré zvraty jednoducho na prvý raz nepochopíte. Ak ich pochopil scenárista. (10.05.2009)