Pidihajzlík

Příznivci groteskních, sympaticky zmagořilých komedií mají pré. Náročný divák se odvrátí zhnusen, jen co uslyší, že dílo pochází z dílny bří Wayansových, ale pro něj film s neotřelým námětem určen není. Vše se točí kolem zakrslého zlodějíčka Calvina, který jen co vylezl z lochu, má spadeno na vzácný diamant, na jehož krádež byl se svým zabedněným parťákem najat obávaným mafiánem. Pidimužík skutečně diamant zcizí, ale ten vlivem nešťastných okolností skončí v kabelce mladého manželského páru, jenž netuší, jaké bohatství si s sebou přinesl domů. Nezbývá než se do přízně manželů toužících po dítěti vetřít velmi rafinovanou fintou. Manželé jednoho dne na zápraží svého domu najdou opuštěné nemluvně. Oblíbí si ho, aniž by tušili, že se ve skutečnosti jedná o dospělého muže s kriminální minulostí, který přišel "vyčmuchat" do jejich domu svůj lup. Na diváka se od chvíle, co vstoupil s Marlonem Wayansem do domu "pěstounů", valí jeden zhovadilý a originální gag za druhým, a to v podstatě neustane až se závěrečnými titulky. Gagů je na skladě opravdu hodně. Drtivá většina z nich však vychází z toho, že manželé ani v nejmenším netuší, že nejde o dítě a jejich nový nájemník na ně stále něco šije a zneužívá jejich bezbřehé důvěry, aby se dostal k ledabyle povalujícímu se diamantu a pláchl s ním. Jediný, kdo má drobný stín podezření, je tatínek z manželovy strany. Celá zápletka je postavená na jednoduchém, ale neohraném nápadu. Film si komplikuje život tím, že nemá z hlediska propracovanosti scénáře moc co nabídnout. Diamant by se dal desetkrát nepozorovaně odnést z domu a film by hned skončil. To, co bylo nějakou dobu vtipné, začne být po hodině už jen opakující se smyčkou gagů, jež z nápaditých sfér vtipnosti postupně přejde do trapných a natahovaných sekvencí. Film se docela obratně vyhnul slzopudnému dojáku, ve kterém by své možné místo zaujaly nesmírně klišoidní rodinné a morální hodnoty a spolu s nimi i nezbytné morální ponaučení na závěr. Calvin je totiž sirotek, který svoji rodinu nikdy neměl, a tak ho občas dojímá rodičovská péče, která je ve zvýšené míře věnována jeho osobě. Asi budete nevěřícně koukat na malé tělíčko, na kterém je digitálně (a ne moc kvalitně) "přichycená" hlava Marlona Wayanse. Trio bratří Wayansů si vyprodukovalo komedii, která se za sebe nestydí a pobaví. Nebylo jistě záměrem tvůrců, aby byl divák jejím zhlédnutím pohoršen. U Wayansových si však nikdo nemůže být ničím stoprocentně jistý. 60% (31.07.2015)

Ach, můj bože! To není žádné guilty pleasure, to je jenom setsakra guilty. Předvídatelný fekálně-sexuální humor se zcela infantilním nádechem způsobuje, že film vlastně nemá cílovou skupinu. Některým vtípkům by se možná předškolní děti smály, ale neustálé sexuální narážky a situace posouvají tento film směrem k dospělým. A ty se snad opravdu smát nemohou. I když skleniček pár a pár tahů z trávy... (26.01.2009)

Keď som v ukážkach videl zmenšnehého Marlona Wyansa v dupačkách, tak som bol presvedčený, že tento film bude odpad! ako vyšitý, lebo pre dementné komédie nemám pochopenie. Niečo podobné som ale predpokladal aj u predošlého filmu Wayans Bros., kde boli zamaskovaní za ženy, no nakoniec som sa pri ňom celkom bavil a aj tu som sa prekvapujúco viac krát zasmial a vyložene trápne momenty prišli až na koniec, keď sa bratia dostali do konfrontácie s mafiánmi. Takže film obstál celkom dobre, ak ho porovnám napr. s väčšinou Sandlerovych filmov. (23.07.2014)

Bublající zažívací a vylučovací trakt? Ano! Zásahy genitálií všemožnými předměty? Ano! Americký fotbal s údery do genitálií? Ano! Lascivní obsese ňadry? Ano! Zastrkávání předmětů denní potřeby do análního otvoru? Ano! Rob Schneider? Jistěže ano! Bratři Wayansové zatím točili o ženách, o dětech a k zdárnému završení trilogie jim tak nyní už jen chybí vzít si na paškál vetché starce. Takový domov důchodců totiž může být další nádhernou živnou půdou pro všechny ty ricinovým olejem vyvolané vylučování, rány do scvrklých stařeckých mužství a Roba v roli gerontofilní rehabilitační sestry.. (19.01.2010)

Sledovat padesáticentimetrového Marlona Wayanse, kterak se pere s Robem Schneiderem v dinoosauřím kostýmu... to je etraodrdinérní, bizarní, nezapomenutelný zážitek. Jeden z mnoha! Krásná guilty pleasure a jeden z nejdementnějších filmů všech dob, který je tak blbý, až se mu daří rozesmívat "na účet podniku". A zvrhle bavit. S trávou a přáteli předpokládám ideální. (15.02.2007)