The Day of the Doctor (S07E15)

Za mě absolutně nejlepší epizoda celého seriálu. Hlavně díky ohlédnutím na původní seriál (závěrečná scéna, kde vidíme dvanáct Doktorů je naprosto úžasná). Bitevní scenérie z Galifrey jsou skvělé pozemské scény se Zygony jsou něco, co jsme neviděli od éry Čtvrtého Doktora. Navíc tento díl vysvětluje události Časové války a byla by velká chyba pokračovat do dalších sérií bez zhlédnutí tohoto skvostu. (28.03.2016)

Geronimo! Allons-y! Absolútny vrchol Doctora Who! Tu, na 50. narodeniny, sa prepisuje história a to vskutku impozantným spôsobom so všetkou gráciou. Oslava tohto jedinečného jubileá bolo skutočne exkluzívnym a nezabudnuteľným zážitkom, ktorý vo mne zanechal silný dojem. Pri sledovaní Davida Tennanta a Matta Smitha som sa cítil ako v rozprávke, kde sa sny stávajú skutočnosťou. Vidieť skrátka mojich dvoch najobľúbenejších Doctorov spolu bolo splneným snom. Interakcia medzi Davidom a Mattom bola neskutočná, tá ich dynamika vo mne vyčarila úsmev na tvári. To, ako po sebe dokončujú vety, bolo senzačné a k tomu tie vtipy a hlášky, proste lahôdka pre oči a uši. Tá narážka na Timey-Wimey bola nesmiere podarená. Moment, kedy sa všetci traja Doctori rozhodli vziať na seba podiel za zavinení skazy Gallifrey, bol velice silný a mrazivý. Avšak Clarine slzy na stekajúce po tvári obmäkčili ako aj Doctorov, tak aj mňa ako diváka. Hneď nato si zaumienili, že predsa len zachránia Gallifrey, čo bol vážne radostný moment plný nádeje. A scéna, počas ktorej sa zbiehali Doctorovia zo všetkých kútov vesmíru a za všetkých časových rovín, bola neskutočne epická a počas nej mi prebehol mráz po chrbte! (15.05.2021)

Paráda! Doctor se neutopil ve významnosti své padesátky a namísto nabízejícího se velkolepého, přeefektovaného šaškování nám přinesl prostě "jen" další -víceméně střízlivou-epizodu, tentokrát plnou naděje(!!), zásadních(přesto chytrých a vkusných) změn mythologie a navíc-pro další smysluplné fungování seriálu velmi podstatný-nový směr a motivaci... Jediná drobná vada na kráse je nepřítomnost Ecclestona(když nepočítáme ten 0,5sekundový prostřih), ale co se dá dělat(?) :) ... Gratulace! (27.11.2013)

Milostný dopis fanouškům Doktora a díl, který podává ruku jak divákům pouze obnoveného seriálu, tak těm, kteří znají i díly staré půl století. Moffat ve svém obvyklém stylu na začátku diváky mate, hraje si s kánonem seriálu způsobem, který se rozhodně ne každému musí líbit, ale tentokrát přidává nečekanou porci humoru a pro dobrou míru i lásky ke klasickému univerzu Doctora Who. Nejsilnější zbraní téhle epizody je určitě interakce tří Doktorů. Matt Smith předvádí esenci Jedenáctky ve zkratce, tu zvláštní směs dětinskosti a staré duše - a kontrast i spojitosti s hravou Tennantovou Desítkou jsou zábavné. Návrat Davida Tennanta je neskutečně milý a trochu smutný (když přijde řeč na jeho nejistotu ohledně budoucnosti) zároveň, ale rozhodně nebyl pro děj nevyhnutelný. Opravdu vynikající je ovšem posmutnělý John Hurt, jehož herectví pro mě hlavně ospravedlňuje nepoužití osmé Doktorovy inkarnace (Paul McGann). O moc víc než přátelský polibek fanouškům bohužel tenhle speciál není. Doktora sice směřuje na jeho domovskou planetu, ale toho se ve skutečnosti jenom tak nedočkáme. (09.01.2014)

Padesáté výročí čpí sentimentem, nebo by to tak alespoň bylo u jiných seriálů. Ne tak Doktor, naopak. Doktor si dovolí měnit historii, být vtipný a nesourodý ve všech reinkarnacích, dovolí si "obyčejný" příběh a zároveň ten nejfantasknější. A jako bonus cestování časem, které netrpí paradoxy a skvělé zapojení všech jedenácti Doktorů. Prostě oslava jak se patří. (31.08.2014)