The Day of the Doctor (S07E15)

Jedno se Moffatovi musí nechat, i když to občas přežene a jen horko těžko se vymotává ze svých překombinovaných zápletek, rozhodně je za všech okolností originální a navíc se nebojí riskovat, takže když už se mu příběh povede, stojí to vážně za to. A přesně tohle se stalo v toužebně očekávané epizodě k padesátému výročí. Protože dokázal v sedmdesáti pěti minutách vzdát epický hold celé dlouhé historii tohoto britského fenoménu a zároveň přijít s revolučním zvratem, který seriálu nastoluje zcela nový směr a možnosti do budoucna. Když k tomu přidám báječnou a vtipnou interakci mezi Desátým a Jedenáctým Doctorem (na které jsem se mimořádně těšila), skvělý výkon Johna Hurta, jemuž bych z fleku dala několik samostatných sérií a když jim k tomu přihrávají Rose s roztomilou Clarou, nevím co víc bych si mohla přát. Sice jsem se někdy ztrácela u narážek na klasické série, které jsem ještě neviděla, ale na diskuzích, kde se dopodrobna řeší snad i ponožky, které měl kdekterý Doctor v kterékoliv epizodě na sobě, jsem to snadno dohnala. :-) (25.11.2013)

No tak měl jsem "čest" setkat se tímto filmem, co tedy vím, s prvním Doctorem Who a že bych z toho byl nějak nadšenej, to se teda říct nedá. Příběh je i dobře a srozumitelně natočenej, ale postava jako taková dosti přiblblá a z trojice představitelů ta nejmladší kopie Doctora Who hodně nesympatická. Efekty jsou ve filmu celkem fajn, ale co na to když mě film vůbec nezaujal. Za mě 35% :) (06.08.2014)

Brouzdání ve vtípcích nedávných sérií, pomrknutí na znalce těch dávných a zároveň čistá Moffatovina, která nedokázala a ani nechtěla být jen oslavným zpěvem. Díky kombinaci Mattovy vyřídilky a Davidových nekonečných očí měl den Doktorův nejvyšší hodnocení téměř předplacené, ale na pozadí Pádu Gallifrey, tíhy odpuštění, střídání vzhledu Tardis, možnosti naznačeného kurátorství nebo kouzlu posledního záběru mu nic fanouškovsky přidávat nemusím. (02.12.2013)

Nepatřím k těm, kteří by z tohohle speciálu k padesátému výročí Doctora Who byli úplně nadšení. Něco se povedlo, něco méně. A ehm... spoilery (duh!). /// Plusy: 1. Válečný doktor Johna Hurta. Hurt je skvělý herec a jeho Doktor je jedinečný (posmutnělý, nerozhodný, ale stále vnitřně mladší než Desítka a Jedenáctka). 2. Interakce mezi třemi Doktory. Narážky na snižující se věk herců, poměřování sonických šroubováků... Až sem slyším spokojené vzdechy Whovianů. 3. Nový směr, kterým se seriál bude ubírat. To chce odvahu a Moffat ji zjevně má. Mínusy: 1. Tenhle speciál tak převrací zavedený kánon, až si nejsem jistá, jestli to všechno dávalo smysl. 2. Nevyužité dámy (všechny) a koneckonců i dosud žijící představitelé minulých Doktorů. 3. Královna Alžběta (první). Nesympatická. Není pro děj extra důležitá a zabírá stopáž, kde by se mohli dít zajímavější věci. /// Kolem a kolem ucházející díl, ale Who má rozhodně lepší epizody. (03.12.2013)

První epizoda Doctora na kterou už jsem čekal jako fanoušek. Doctora jsem totiž objevil až v roce 2013 nedlouho před tím než oslavil padesáté výročí. Těšil jsem se na setkání Doktorů, hlavně na dvojici Tennant a Smith, i když musím přiznat, že i Hurt byl skvělý. I proto k tomu přistupuji dost možná trochu nekriticky, ale mě se příběh prostě líbil a užil jsem si ho. (25.01.2014)