Království potoků

Netradiční zaměření (princ získá princeznu "podvodem", i když se k němu přizná). Bohužel i Jakub Prachař i Kristýna Janáčková jsou ve svých rolích nevýrazní, a tak na sebe strhne pozornost zlá královna v dobrém podání Jany Krausové, pohádkovou čest zachraňují ještě nadpřirození Potok a Potůček. Na tři hvězdy to však nestačí, u pohádky podprůměr mrzí možná ještě víc. (03.01.2013)

Scénář napsalo dítě na základce, ale budiž. Ovšem režisér to dal natočit svému kocourovi a střih přihodil svému psu. Aby to dal nějak dohromady, tak se musel pořádně vožrat a sjet LSD. Úplně bych zapomněl na zvukaře a ruchaře. Ti byli v rauši celou dobu. Zvuk záchodu při potápění prince v jezeře je fakt "majstrštik". Chudáci děti.... (02.01.2013)

Filmy Pavla Jandourka mám moc rád. Ale tohle je prostě úlet, tedy především scenáristický. Na začátku sledujeme krále, jak si vybírá podle obrazů nevěstu - a najednou pic bum, sledujeme změny ročních období, a najednou na hradě pobíhá nějaký kluk. Ahá, domyslíme si, tak on si jednu z nich vzal a tohle je syn. Ale proč nebyla ani naznačena svatba? Syn má najednou ne osm, ale dvacet let, míří na laň, a najednou se vedle něho objeví dva kumpáni a začnou rozdávat rady a vůbec hýbat dějem, když jedou za odmítnutou královnou. Ta po dvaceti letech vypadá furt stejně, a světe div se!, má dceru! Kdy, kde, s kým? A proč o ní nejprve mluví jako o neteři, a ve skleníku jako o dceři? A princ, kdovíproč, dostane tři úkoly... Královna připraví past v místech, která zná, a pak sama špatně odbočí?... Zkrátka, nic na sebe nenavazuje, chybí ústřední linka děje, zmateně skáčeme sem, a tam, a divák netuší proč, protože se sice něco jemně naznačuje medailonem a kachnami, ale pro diváka je nutno otevřít karty více. Nakonec tedy vede jedině vymazlený vizuál, hudbu a solidní vedení herců, ale to je tak vše. (02.01.2013)

Lituji obyčejné diváky koncesionářsky placené televize, kteří z nejrůznějších důvodů či zvědavosti na Štědrý večer koukaly na tuhle pohádkovou ubohost. Bohužel, letošní český pohádkový majstrštyk Anděl páně zamířil do kin a zbyla jen tahle trapná záležitost, z níž se stala jedině tak malá ostuda pro veřejnoprávní televizi. (01.01.2006)

Zvláštnější pohádku jsem snad ještě neviděla. Počínaje divným dějem, který nedá člověku možnost vytvořit si vztah ani k jednomu z hrdinů. Po nepochopitelném úmrtí královny hned na začátku. Úkoly nebyly tak špatné, až na to splnění/nesplnění, a přesto dosáhnutí výhry. Konče otevřeným závěrem vztahu rodičů. O neschopnosti patronů nebudu raději moc přemýšlet, jinak bych se musela rozbrečet, protože stále nedokážu pochopit, jak potok, ani potůček nemůže umět plavat! Tato pohádka vás nijak neobohatí, nic nenaučí. Je k ničemu. (02.01.2013)