Bestiář

Ačkoliv jsem mužského pohlaví, přečetl jsem dvě knihy od Barbary Nesvadbové a zhltnul jsem je během dvou cest vlakem. Když jde do kin nějaké filmové zpracování literárního díla, rád si jej nejdříve přečtu. V tomhle případě si myslím, že režisérka nic nepokazila. Jen nechápu, proč paní spisovatelka prosazovala do hlavní role Ester Geislerovou, Danica Jurčová je mnohem zajímavější typ. (14.10.2007)

Opravila jsem své hodnocení, které ani nevím jak mohlo vzniknout, jelikož si z Bestiáře nepamatuji vůbec nic. Nyní jsem si udělala čas a shlédla jsem jej celý bez přestávek. Prvním důležitým bodem pro mě byla hlavní postava Karolína v podání skvělé Danicy Jurčové - žena, která je pořád v kolotoči mezi muži, prací a školou a všechno se jí tak nějak plete dohromady. Genialita snímku pro mě spočívala ve výborně načasovaných komentářích Karolíny, která své počínání komentovala perfektně realisticky a vtipně. Byly i momenty, kdy jsem se opravdu nasmála - třeba u scén s Vašutem (páv, komentování politiky nebo vztah mezi mužem a ženou). Karel Roden mě překvapil ani ne tak herecky(protože už dávno vím, že je to herec s velkým H), ale fyzičkou, že byla i radost to sledovat :-). Kryštof Hádek byl opět roztomilý, Jitka Čvančarová skvělá......Ty, které jsem vyjmenovala jsou na filmu naprostou výhodou a zbytek...no je dejme tomu prostě raději jen zbytek. Knihu Bestiář jsem přečetla už dříve jedním dechem a musím říct, že přesně takhle bych si ji představovala na plátně. (25.12.2012)

No, to byla tedy zase podívaná! Občas to sice bylo vtipné - až šílené (viz páv), ale když máte za hlavní hrdinku takovou připitomělou slepici, která si plně zaslouží mít za partnera jednoho z těch úchylů (nebo přinejmenším "divných týpků"), co jich bylo ve filmu plno, dopadne to špatně. Smutné je, že takové ženy - jako je naivní a hloupá hrdinka filmu - skutečně existují... a zahanbují celé ženské pokolení (i když se tvůrkyně pravděpodobně pokoušely zahanbit muže a ukázat je jako sbor tupých zvířat). Výběr "exotů" v tomhle filmu skoro překračuje meze - osobně nevěřím, že by si spisovatelka mohla vymyslet podobné typy, kdyby se s nimi skutečně nepotkala. Ani Roden ani Vašut nemůžou situaci, už od začátku upadajícího filmu, vylepšit, a to je skutečně, co říct. Jediné, co bylo na tomhle filmu pěkné, je hudba... a taky těch pár lepších vtípků. Odpad to sice není, ale nemá to do něj daleko, a jestli je tohle pohled dnešních českých rádoby "feministek", tak to je fakt síla. (10.07.2008)

"Mě snad ta politika začíná srát.. Co já budu dělat ?!" ;) Vašutova pasáž s pavím pozadím patří zřejmě k tomu nejděsivěji bizarnímu, co tuzemská kinematografie za poslední dekádu stvořila, na umělohmotně neživém Bestiáři však pravděpodobně nejvíce irituje, že se rovněž nese jako páv, ale jako filmové sebeparodické zlo s těmi nejsterilnějšími erotickými scénami, jaké jsem viděl, budí snad jen znechucený úšklebek.. Jednomu musí být nesmírně líto tradičně skvostného Karla Rodena, jehož postava jako snad jediná nepůsobí jako přepjatá karikatura, když z úst musí vypouštět nablblé telenovelácké dialogy.. Danica Jurčová, s níž podobný příběh stojí a padá, i dík postsynchronům zoufale špatná a mimo, zato sebevědomá režisérka Pavlásková na absolutním tvůrčím dně.. (18.06.2016)

Pravý opak Románu pro ženy, žádná sonda do života, ale jen čistě zábavná filmová realita. Pavláskové filmy můžu, s autorkou knižní předlohy se teprve vyrovnávám, ale začínám si myslet, že Pavlásková na to šla líp ;) Respektive po přečtení Řízkařů, Bestiáře a rozečtení Života na nečisto mohu dílo Barbary Nesvadbové hodnotit o něco šířeji, než všichni ostatní, kteří pomlouvají bez toho, že by se jejích knih jenom dotkly. Barbařina v mnoha rysech přiznaně autobiografická hrdinka proplouvá útlými knížečkami bez ambicí stát se i filmovou hrdinkou a je to na ní znát. Ale stalo se něco jiného a tak soukromé výpovědi o intimním životě jedné Karly z Vinohrad rapidně mění na vážnosti. Až dočtu celé dílo autorky, zhodnotím to pravděpodobně tak, že kniha je kniha film je film, a v tomto případě se skvěle doplňují, protože co mi chybělo při čtení, doplnila jsem zážitky z kina - a co mi chybělo v kině, doplnila jsem literaturou. Zatím jsem alespoň rozklíčovala ty rozdíly ve filmovém scénáři, které ustoupily zejména hereckým představitelům a představám producentů (politik Marek Vašut a spolužák Kryštof Hádek především) a ty, které jsou do nejmenšího detailu všude stejné (ironická vdovská epizodka Miroslava Etzlera). A jak jsem tak nakukovala do Pohádkáře, Barbara nám dozrává a v podstatě by bylo skvělé, kdyby nezůstalo jen u jediné adaptace ;) Konečně Danica by snesla další podobně velkou výzvu, aby nám moc nestagnovala... (17.02.2009)