300: Bitva u Thermopyl

Leon Adidas je typ týpka co se s ničím a s nikým nesere. To k němu jde takhle královskej poser až z Persie vyjednávat nějaké to příměří v podobě totální šukany a než se naděje tak letí palicí dolů kilometrovou studnou jelikož právě dostal ukázkovou čutačku a slovo "kopačky" získává zcela novej , brutálnější, význam. Tímto ukázkovým čutnutím ale dochází k lehkému průseru - asi miliarda nasranejch peršanů žádá vendetu a Leon Adidas má k dispozici jen 300 vysekanejch dacanů, kterým břišáky lezou snad i z prdele. Načmárá si tak do písku rovnici o dvou známých a vypočítá, že když každej jeho chalan sejme 3 333 333 Peršanů tak ten poslední - 2,5 metru vysokej buzerant, kterej projevuje až moc zájmu o jeho oštěp a navíc pořád chce aby si před něj kleknul (proč asi) , by se mohl vzdát. Plán je jasnej, nic lepšího na práci ve Spartě momentálně stejně není tak proč si nejít měřit ptáky k Thermopylám. A že je kurva co měřit. Leon Adidas totiž musí mít čůráka až ke kotníkům protože to co tady předvádí jasně dokazuje proč o XXX let později jeho prapraprapra atd atd vnuk vymlátí celej Londýn od téroristů. Jako konečně vím kde se vzalo , že Gerard Butler dokáže nakopat prdel i přesile tří míče na jednoho a jedinej kdo mi v tomhle testosteronem namrdaným výmrdu chyběl byl Jurášek Boyků protože ty dva vedle sebe a nasraný by rozhodně peršany zahnaly zpátky za moře nebo rovnou do moře. Moře tu ale je i tak a to moře krve a kupy mrtvol tak vysoké až vypadaj jak Velká Perská Zeď. Co dodat? Gerard úžasnej, totální vybíjená se mi mocinky moc líbila a nebýt toho zmrda hrbatýho tak sem se dočkala i mrtvýho hulibrka Xerxíka, ze kterého jde víc tepla než ze zapnutýho radiátoru uprostřed července v Miami. Ale přece jen mě uspokojilo, že mu Gerardův oštěp nakonec natrhnul hubu kuřbuřtovi zasranýmu. PS : Nic proti gayům je s nima prdel. (19.05.2016)

Dlouho trvalo než jsem se rozhodl na tenhle kousek kouknout a vůbec nevím proč. Převedení bitvy u Thermopyl na filmová plátna za pomocí toho nejlepšího co moderní filmová technologie nabízí dopadlo skvěle. Film, u kterého na dvě hodiny vypnete a vychutnáváte si vizuální orgie, kterým nechybí velkolepé bitvy a spousty krve. Předpokladem je, že se vám snímek zalíbí od prvního okamžiku, protože jinak budete mít sto chutí v polovině projekci ukončit. To se u mě díky bohu nestalo a dvě hodiny jsem si užíval tuhle krásnou podívanou........ (14.04.2008)

Ani obrovsky prival testosteronu srzk vskutku krasne obrazy nedokazal celkom prekryt dejovu riedkost silou-mocou natahovanu na celovecernu stopaz. Ta je znama uz z predlohy, ale pri 300 som podobne ako pri filmovom Sin City znova pocitoval, ze tam, kde comics ponuka moznosti prekryt svoje ciastocne neduhy aktivnym zapojenim citatela skrz jeho imaginaciu, tam film tuto moznost postrada. 300 je technicky brilantna jazda, ovsem skratkovite chladna - ultrastylizovane zabery potesia oko, tam ale rozkos aj konci. Vulgarne povedane, filmova 300 je masturbacia, ktora sice rovnako ako sex vyvrcholenie prinasa, ovsem jeho intenzitu nedosahuje. Update: Na druhe pozretie celkovy dojem este klesa a vyzeranie zaverecnych titulkov zial kontrastne narasta. (19.02.2007)

Zacka Snydera mám velmi rád za Watchmeny a Úsvit mrtvých (Soví strážci a Sucker Punch slibují taktéž velké věci), ale 300 bylo politování hodné šlápnutí vedle. Vizuálně vymakaná historická řežba (na můj vkus ale příliš digitální a umělá), která se k vlastní smůle bere stoprocentně vážně. Gerarda Butlera subjektivně pokládám za jednoho z nejméně sympatických herců vůbec, jeho hrdinské proslovy ve mně měly tendence vyvolávat záchvaty smíchu. Tohle není Sparta, tohle je špatný vtip. (12.09.2010)

Už mě pomalu začínaly nudit filmy libující si ve vizuálních orgiích a myslící si, že tím, že nepoužijí nic než počítačové exteriéry, dvě až tři barvy, spoustu zpomalených nebo zrychlených záběrů a hodně krve už nepotřebují nic dalšího a lidi budou jásat. Bitva u Thermopyl dovedla tohle schéma do extrému a mě málem unudila k smrti. Na tuhle hru odmítám přistoupit. Dvě hodiny červeno-žluté (resp.v noci červeno-modré) slátaniny, která se ani nesnaží naznačit nějaký příběh, která vykrádá na co si jen z historických filmů vzpomenete (Gladiátora ale nejvíc - scéna v ječmenu bije do očí, včetně hudby), přetéká naturalistickými boji a litry krve, ale přitom nechává diváka chladným ke komukoliv, kdo zemře. Herci nedějlají nic, že velmi expresivně vydávají rozkazy a řvou rádobyhrdinské věty a ani hudba za moc nestojí - mně neznámý Tyler Bates se ani nepokouší být originální, to, co stvořil, nejsou citace, ale do uší bijící opisování. Už dlouho jsem nelitovala nějakých dvou hodin tak, jako po dokoukání "300". (26.08.2007)