Fantastická čtyřka: Silver Surfer

Ostudně dlouhý (ano, při 88 minutách), bezobsažný a vzhledem k existenci prvního - kvalitativně totožného - dílu i naprosto zbytečný film snažící se zoufale vyrejžovat další peníz (což se pohříchu povedlo) na hrdinech "od Marvela", kteří jsou v podání pana Storyho naprosto stejně neškodní a nevěrohodní jako "od Mattela" - obzvlášť to platí pro Pejzystrata Evanse, který divákům předvedl herectví jenom jednou v životě (v Boyleově Sunshine, kde si to ovšem velmi výrazně vynahradil...a od té doby zase potvrzuje, že to byl jenom prapodivný omyl vesmíru). Jak ale můžete chtít nějakou mezidílovou sebereflexi od režiséra, co natočil americkou verzi Taxi? Slovům "poučil jsem se z chyb, které měl předchozí film" byste mohli věřit do první scény s otřesně animovaným vrtulníkem. Těmi je film při své krátkosti téměř prošpikován, jako kdyby nestál 130, ale 30 mega (což je jen tak BTW přesně tolik, kolik měl Blomkamp na District 9, ehm...), a na to jde už vážně říct jenom "Když neumíte udělat realistickou CGI helikoptéru a skutečnou nepoužijete, tak proč to sörete do každé desáté minuty?" Herectví nula, akce výhradně CGI a nuda, vtip a vůbec celkově scénář nulanulanic. 20% dávám jako obvykle proto, že jde o snímek hrající si na áčkovou kategorii, ale byvší přitom tak zoufale ubohý, že nestojí za vidění ani v kategorii "tak špatné, že už je to zase sranda". Na závěr ještě jednou - příklad dokonale zbytečného filmu. (12.02.2011)

Po vcelku zábavné jedničce je dvojka mírné zklamání, a to přesto, že na scénu dorazila jedna z mých nejoblíbenějších comicsových postav, Silver Surfer. Na vině je především příliš dlouhý rozjezd kde šmrnc a hravost typické pro FF nahradily nudné svatební přípravy a vzdychání nad těžkým údělem celebrit, takže v okamžiku, kdy se začne něco dít, je už divák poněkud znuděn. Alba, která není až taková krasavice, je navíc ještě protivnější než v jedničce, ubylo kočkování mezi Benem a Johnnym, a Surfař, který to všechno mohl zachránit, byl trestuhodně nevyužit jako statista co se občas někde mihne, něco způsobí a zase zmizí. Přes všechny vady na kráse je to však, stejně jako jednička, taková pohodová comicsovka, kterou si užívám zejména dnes, kdy se comicsový žánr zvrhl do až depresivně temných psychologizujících osudovostí. (05.04.2010)

Slabé a možná ještě slabší než jednička. Ze záplavy komixů posledních let nevyčníva Stříbrný surfař v ničem, naopak postrádá nebo kazí ty elementy, které jsou mnohým jeho žánrovým kolegům vlastní. Humor z devadesáti procent naprosto nefunguje (ev. funguje skoro opačně), psychologie a logika jsou hluboko pod bodem mrazu (což by mi za jiných okolností třeba tolik nevadilo), herecké výkony a charizma představitelů tristní (snad až na dokonalý Fishbornův dabing Silver surfera a opravdu spratkovsky arogantní herectví Chrise Evanse)... Jediné co dokáže zaujmout jsou některé akční a očividně drahé scény (Temže a London Eye), eventuálně hořící, nahá Jessica Alba (pro opačné pohlaví Evans). Produkt bez řádného obsahu a co víc - dost neoriginální a nudný produkt... 20% (07.08.2007)

Ak máte pod dvadsať a mali ste problém s dokončením strednej školy, Fantastic four sa vám bude páčiť. Ak máte nad dvadsať a maturita bola prechádzka ružovou záhradou, nemá význam tomuto filmu venovať ani minútu. Cieľové publikum je v tomto prípade jasne dané, takýto exemplárny príklad kalkulu je aj na Hollywood dosť ojedinelý. Ak by sa vám náhodou nejakým zvráteným spôsobom film páčil, asi by to bolo spôsobené rozprávkovými, extrémne plochými postavami. Skopíroval som môj komentár k jednotke, pretože nič nové ma v spojitosti s dvojkou nenapadlo. Snáď iba to, že lepšie triky a mohutnejšia výprava lepší film nerobia, tú prázdnotu vyplniť nedokážu. (24.07.2012)

I keď s obľubou nosím tričko s týmto titulom (v kreslenom prevedení papierového komixu), tak mi "Silver Surfer" z predchádzajúceho špacírovania sa "fantastických figurín" nijak pokazenú chuť nenapravuje. Zas len ťažko konzumovateľný teen mišmaš s niekoľko svetlými, no pominuteľnými výnimkami (Evans, Alba) v inak režisérskej i scenáristickej bezradnosti. (20.09.2012)