Tobruk

Já jen nechápu, proč si V.M. pro tuhle filmařskou onanii - po našem >filmuhana< - vzal do huby BOJOVNÍKY od Tobruku! Vlastně chápu, stačilo se zase na začátku a na konci soustředit na všechna ta logíčka, že... Takhle natočit něco jako psychodráma s novonácky z Afgánu, to by byl holt průšvih a z ministzvěrstev korupce a zlodějiny vyrejžoval by trojjediný bohajeho pan >snénárista-producent-rejžisér< leda tak kulový. Ale možná by to byla větší realityš, že... Takže jak se tady pár naivních pošetilců v komentářích táže, kdeže za co proč a jak všechny ty prachy jsou, tak musíte děcka dokoukávat s filmem i ty titulky. Kemoušnicmus v praxi, ale zase bude od >mistra Barandoff< třeba pár let pokoj. A o tom to holt zas všechno bylo... °-/ . . . Dvě hvězdy tedy jen za tu kameru (poctivě!) a některé herecké kreace (a pozor! - čistě formou mně ten minimalistický přístup z principu ale vůbec nevadil!), které jako oslepené pískem z pouště ovšem zachránit nemohly nic. A to je vlastně zase celý. - - - - - (Poprvé viděno 28.8.2011 na >vejválečném prostoru< , hodnocení 6278., komentář zde jako šestsetjedenáctý - 28.8.2011) (28.08.2011)

Výtečná kamera, přeplacený zvuk a ucházející výprava jsou upotřebeny v celém batalionu skvělých a potenciálem nasycených scén (ty jsou samozřejmě vykoupeny řadou slabších, předvídatelně vypointovaných a zbytečně natahovaných, ale to je podružné), které však z dramaturgického hlediska nefungují jako celek - a to vůbec. Navíc mne značně zarazilo, že na nepokrytě "artově" oddramatizovanou formu (omluva pro fragmentárnost děje?:)), která pragmaticky nabízí akci jako žánrovou nutnost, nikoli východisko, je Tobruk až překvapivě málo meditativní a přemýšlivý (abstraktní, metaforická a metonymická síla pouště je využita pouze esteticky). Marhoul opravdu není Malick, třebaže jistě neměl přehnané ambice. Jak známo, prioritou pro něj bylo uctění památky československých veteránů. V tomto ohledu splnil misi na jedničku, ale jinak je výsledek velmi rozpačitý - tedy z pohledu globálního. (03.05.2009)

Smutně prázdné válečné drama, které se nedokázalo rozhodnout, o čem bude. Postavy mohou být zajímavé (a slušně zahrané), ale žádná z nich se netváří jako hlavní a ani nemá pořádný prostor. Naprosté odosobnění postav na plátně vede k tomu, že divák rychle ztratí zájem o to, zda zemřou, nebo budou žít (v druhé půlce jsem hlavně nechápal, proč že ještě žijí....). Vizuálně to vypadá velmi dobře, což je ale "vinnou" prostředí pouště, která na kameře vypadá velmi dobře (ne však skvěle jako v Anglickém pacientovi). trochu mě mrzí, že se za takový film dalo 80 milionů a ve výsledku vidíte pár mužů někde v poušti, jak dvakrát za film střílejí po Němcích. Chápu vysokou cenu za exotické prostředí, ale ve filmu, který je natolik prázdný ani exotika nepomůže. Bohužel tedy nejsem naladěn na stejné vlně jako Václav Marhoul a očekávám jiné válečné filmy než jakým je Tobruk. Jedna zahozená šance, která se stala pouze a jen velkým "díky" všem vojákům, kteří bojovali a nevzdávali se i přes těžké strasti vojenského života. (05.05.2009)

Co se technické stránky týče, rozhodně nejpůsobivější ČESKÝ film posledních dvaceti let.. PLUS (válečný snímek světového formátu, celkové odhodlání tvůrců, hudební složka od držitele Zlatého glóbu, zvuk, přizpůsobivá a evropská kamera, autenticita dobových reálií, úcta ke zvolenému tématu, zajímavé detaily – mouchy či písek v ranách vojáků, Robert Nebřenský, Petr Vaněk, Martin Nahálka a zejména Michal Novotný, konec bez happy-endu), MINUS (scénář, jehož prázdnota nutí občas diváka ke zlosti, absence nosného děje, africká prostitutka, Radim Fiala, charakterizace postav). Silné *** a velká poklona!! (28.05.2009)

Konečně vznikl český film, který nevypadá ani trošku česky. Tvůrci si na tom prostě dali záležet a vytvořili dokonalé válečné drama, které splnilo přesně ty požadavky, které se od něj očekávaly. Václav Marhoul natočil film, kterým dokáže vzdát hold československému pluku, který v Tobruku bojoval. Ne příběhem, ale odvahou, se kterou čelí, nejen nepříteli, ale hlavně krajině. Tobruk je přesně ten typ válečného filmu, kterému především na příběhu nezáleží, hlavně tedy proto, že nějaký příběh rozhodně vyprávět nechce, jemu jde skutečně o jediné, připomenout, že tam někdo bojoval, a že bojoval hrdě za svojí vlast. Na film jsem se těšil přes dva roky a nakonec jsem se dočkal. Tak nějak jsem šel do kina s tím pocitem, že plný počet tomu nedám, ale i tak jsem z kina odcházel nanejvýš spokojený. Vznikl totiž film, který by se podle mě dokázal prosadit i v cizině, a to nemálo. Vznikl totiž film, který ukázal, že i naše země dokáže natočit něco tak efektivního, akčního, s výbornými efekty, parádní režií a hlavně nezapomenutelným nápadem, který se neztratí. Tobruk je film, na který se nezapomene, protože dokázal dle mého světu natrhnout prdel tím, že se natočil za opravdu málo peněz, na co může být právoplatně hrdý, že se v něm objevili i pro Čecha ne příliš známí čeští herci, že Marhoul si dal tu práci, a ukázal se jeho perfekcionalizmus a dokonalost záběru. Prostě jsem na to hrdý, že jsem na takový film mohl jít do kina. Měl jsem radost a i dobrý pocit, že jsem mohl podpořit něco takového. Tobruk je pro mě film hrdina, který se v české kinematografii rozhodně vyjímá, a to nemalou měrou a nakonec uděluji pět hvězd, protože tenhle film si ho jednoznačně zaslouží, na úkor toho, jak ho zde lidí hodnotí. (19.09.2008)