Obsah
-
Druhá světová válka, podzim roku 1941. Do Němci a Italy obleženého města Tobruku v severoafrické Libyi jsou odveleni vojáci 11. východního československého praporu. Mezi nimi i mladý voják Jiří Pospíchal. Jeho naivní a idealistické představy o hrdinství a válce jsou syrově konfrontovány s nesnesitelným peklem africké pouště, dennodenním ohrožením života a všudypřítomnou smrtí. To vše si u něj vybírá svoji krutou daň – postupnou ztrátu vlastní sebeúcty a odvahy. Odvaha je síla vůle, které žádný muž nemá nazbyt. Když se používá, brzy se vyčerpá. Odvaha je kapitál, který postupně utrácíme. Poslední rozkaz pak může být příkazem k výplatě z konta, které se blíží nule.
Tento film je v hluboké úctě věnován všem československým veteránům a hlavně příslušníkům 11. československého pěšího praporu Východního, kteří po boku Angličanů, Australanů, Poláků a Jihoafričanů na podzim roku 1941 bránili před německými a italskými jednotkami poslední spojenci ovládaný strategický přístav na severu Libye – TOBRUK. [44. MFFKV 2009] (oficiální text distributora)
Druhá světová válka, podzim roku 1941. Do Němci a Italy obleženého města Tobruku v severoafrické Libyi jsou odveleni vojáci 11. východního československého praporu. Mezi nimi i mladý voják Jiří Pospíchal. Jeho naivní a idealistické představy o hrdinství a válce jsou syrově konfrontovány s nesnesitelným peklem africké pouště, dennodenním ohrožením života a všudypřítomnou smrtí. To vše si u něj vybírá svoji krutou daň – postupnou ztrátu vlastní sebeúcty a odvahy. Odvaha je síla vůle, které žádný muž nemá nazbyt. Když se používá, brzy se vyčerpá. Odvaha je kapitál, který postupně utrácíme. Poslední rozkaz pak může být příkazem k výplatě z konta, které se blíží nule.Externí recenze (13)
-
CinemaView.sk (Ivan Kučera)
"obruk je tvrdo vydretý film a bol mi tým od prvých minút veľmi blízky a sympatický. Je to zemitý, poctivý, spotený ľudský príbeh od kosti rovnako svojrázny a tvrdohlavý, ako úprimný a férový. Jeho mínusy sú v mojich očiach nedôležité a ak mu dávam „len“ tri hviezdičky z piatich, určite vám ho…" (více)
-
Filmo.cz (Petr Semecký)
"V Tobruku se sice občas střílí, ovšem ne tolik a ne tak dlouho, abyste si řekli, že ty akční scény za něco stály a samotné plahočení pouští, zasedání v zákopech a obrazové ztvárnění militaristické nudy je zase příšerně natahované a oproti Mendesovu pohledu do duše Jakea Gyllenhaala naprosto…" (více)
-
Filmografie.cz (Vratislav Maňák)
"Tobruk nemusí být záměrným jinotajem současného dění. Při jeho sledování jsem se nemohl myšlence na boje spojenců v oblasti Blízkého východu vyhnout. V českých kinech se totiž premiérově představí 11. září." (více)
-
Filmpub.cz (Aleš Harazim)
"Tobruk je možná první porevoluční film, který nevypadá ani trošku česky. Vypadá světově, má pár nezapomenutelných, mistrně natočených momentů, ale chybí mu prokreslenější postavy. Nebo alespoň nějaké silné téma, když už ne děj." (více)
-
Filmweb.cz (Stanislav Šulc)
"Jedinou výraznější výtku lze adresovat přílišné roztříštěnosti, která především v první polovině snímku působí snad až neumětelsky. To se však postupem času ztrácí, navíc koncept je čím dál jasnější a Tobruk se zařazuje mezi nejlepší letošní české filmy, ačkoli česky (male) vůbec nepůsobí. Na…" (více)
-
Galaxie.name (Aleš V. Matějka)
"Film je na první pohled schématický: seznámení s postavami, výcvik, přesun na bojiště, první padlí – ostatně tak jak už to ve válce chodí. Po obsahové i formální stránce je ale výjimečný." (více)
-
Gorilla.cz (Karel Ryška)
"Václav Marhoul zkrátka natočil výborně vypadající válečné drama, na které můžeme být jako národ patřičně hrdí, ale po příběhové stránce jeho film značně pokulhává. Snaha o autentičnost nenechala příběhu žádné berličky, bez nichž se jeho výstavba po čase začne hroutit a Tobruk po půli na svou…" (více)
-
Kinema.sk (Michal Šmajda)
"Tobruk je ambiciózny film, ktorý sa skutočne na nič nehrá a chce iba reflektovať zopár kapitol zo života vojaka. Marhoulovým cieľom bolo dosiahnuť čo najvyšší stupeň autenticity a vyhnúť sa klišé, čo sa mu vo veľkej miere aj podarilo. Problémom jeho druhého celovečerného počinu, ktorý môže diváka…" (více)
-
Lidovky.cz (Vojtěch Rynda)
"Co je však nejdůležitější - Marhoulovi se podařilo vyprávět o hrdinství bez státotvorného patosu Tmavomodrého světa i bez čecháčkovského relativizování Musíme si pomáhat. Staví v Tobruku diváka před srozumitelný mravní konflikt, aniž by ho zároveň mlátil poselstvím po hlavě. Nabízí film, na který…" (více)
-
MovieScreen.cz (Adam Fiala)
"Myslím, že Marhoulova autorská vize ohledně toho, co chce zachytit a jakým způsobem, byla velmi jasná. Což nijak nezabránilo tomu, aby přes výraznou vizuální vypiplanost a technickou úroveň postrádala ambiciózní cíl. Film se tak stává plytkým. K ničemu se nevyjadřuje, nic se neřeší, nic se nehrotí." (více)
-
MovieZone.cz (Ďuro Červenák)
"Kus poctivé filmařiny, která si nehraje na velkolepý Hollywood ani na vypjaté drama. „Jen“ zobrazuje několik epizod z vojenského života několika obyčejných mládenců, Čechů a Slováků, uprostřed nevlídné pouště. Marhoul sice jako scenárista hazarduje s diváckou přízní, když si dovoluje ne moc…" (více)
-
Premiere.cz (Aleš Smutný)
"Z Tobruku prostě dýchá, že jej natočil Marhoul hlavně pro sebe. Někde je k nám bezohledný a kašle na to, že chceme vědět víc, jinde ukazuje válku tak, jak ji vidět nechceme, o což mu šlo především. V českých končinách jde o unikátní filmový počin a je jen škoda, že má tak kolísavé tempo." (více)
-
Tiscali.cz (Jan Jaroš)
"Tobruk je cenný přinejmenším v tom, že odmítá vytvářet nové legendy, že se na své hrdiny dívá střízlivě a bez idealizace. Pojednává o hrstce lidí, ztracených uprostřed mohutné válečné vřavy. Přesto neztrácejí hrdost nad tím, že bojují za vlast." (více)
