Reklama

Reklama

Obsahy(1)

O lidské touze přežít a o osudech vojáků 11. československého pěšího praporu v severní Africe na podzim 1941... Filmové zpracování příběhu vojáků Československého 11. pěšího praporu – Východního, kteří pod vedením pplk. Karla Klapálka na podzim 1941 úspěšně bránili pozice u přístavního města Tobruk, je holdem všem válečným veteránům II. světové války. Na osudech dvou nováčků, zařazených na podzim 1941 před boji o Tobruk do československé jednotky, se odehrává drama sebevědomí a vzpoury, hrdinství i přirozené lidské touhy po přežití. Dva hlavní hrdinové příběhu Pospíchal (J. Meduna) a Lieberman (P. Vaněk) přicházejí k jednotce těsně před nasazením do boje. V zápase o holé přežití jsou jejich ideály konfrontovány se syrovou skutečností pouštní války, stejně jako s nejrůznějšími postoji a charaktery podmíněnými hrůzou boje muže proti muži. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer

Recenze (817)

Djoker 

všechny recenze uživatele

Nejde o dech beroucí válečnou podívanou, která má zástupy militantních fanoušků po celém světě. Marhoul ale ukázal, že i s českým rozpočtem je reálné natočit film, který dosahuje evropské úrovně. Sice není tak schopný režisér a o scénáři je lepší pomlčet, ovšem jeho silnou stránkou je bezesporu produkce. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

„Toto je posvátná půda, neboť zde leží ti, kdo zemřeli pro vlast. Za západu slunce a zrána budeme na ně vzpomínat…“ Vysněný válečný projekt českého Bruce Willise, za kterým stojí hromada dřiny a bezmezná úcta k lidem zapojených v československém odboji. V první půlce po tuzemsku skromnější Jarhead, kde se přes všudypřítomný písek jen čeká na boj, kleje, hází rameny, utváří přátelství a buduje nenávist, načež následuje přesun do Tobruku přilehlé pouště, kde aniž by jste spatřili tvář nepřítele, se všechny tyto předchozí aktivity neodkladně promítnou do jednání všech, co se chtějí vyhnout kulce, kterou neuslyší. Marhoul bez patosu, přehnaného hrdinství a svých kdovíjakých scénáristických schopností se nesnaží vyprávět - nechal to na divákovi, ať se s tím popere za něj a udělal navýsost dobře. Mezi defloračními komediemi pro adolescenty a hořkosladkými sentimentálními dramaty tak zase jednou zadula v české kinematografii osvěžující písečná bouře.. Mimochodem, proslulý král vychytralých plánů, vojín Baldrick, si onehdy vyřezal v zákopech první světové vlastní jméno na kulku náboje, protože slýchával, že po bojišti vždycky jedna taková s vaším vyrytým jménem létá a odtušil, že pokud ji bude mít u sebe, nemůže se mu nic stát. Škoda, že to ve válce nenapadlo všechny.. ()

Reklama

novoten 

všechny recenze uživatele

Sympatické snažení v předem prohraném boji. Udělat totiž v českých podmínkách funkční, vypovídající nebo adekvátně vypadající válečný příběh se může povést jenom jedinečnému projektu, jakým byl Tmavomodrý svět. Proto se nestačím divit, že se Marhoul pustil do tak nevděčného úkolu pomocí divácky lehce nepřátelského scénáře. Přesto zůstávám spokojen. Válečná, přátelská i dusivě bezvýchodná linka fungují parádně, bezradné přešlapování bez děje, které podráží v tuzemské kinematografii často nohy napětí, v tomhle ošemetném prostředí nehrozí, takže kde je zádrhel? V tom, že ona uvěřitelnost je někdy podávaná skrz zbytečně nepochopitelné momenty typu honičky s kohoutem nebo epizodek s prostitutkou. Ve výsledku 70% posílených o dojem nečekaného překvapení. ()

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Chápu, proč byl Tobruk natočen i komu je hlavně určen. Co už nechápu, je jak. Nemyslím tím ani tak celou formální stránku, které sedí nálepka ‚evropský film‘ jako ušitá, na rozdíl od takové Bathory, která stála 3x víc a přitom stále vypadá jako televizní film. Myslím tím hlavně, proč si sakra nenechal Marhoul napsat scénář od někoho zručnějšího. Proč film není o dvacet minut delší a nedozvíme se něco víc o postavách? Kde se v obou nováčcích najde zlom pro jejich chování? Proč ‚fuckující‘ anglický zdravotník nehledá dva zmizelé z transportu? A další a další otázky. Když už natočíme něco, co konečně vypadá k světu a trčí to z jednolitých ‚člověčinek‘ jako vidle z hnoje, dojede to na chyby, které dělají školáci s perem v ruce, jen proto, aby ten příběh odvyprávěli co nejrychleji. Na facku. ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Výtečná kamera, přeplacený zvuk a ucházející výprava jsou upotřebeny v celém batalionu skvělých a potenciálem nasycených scén (ty jsou samozřejmě vykoupeny řadou slabších, předvídatelně vypointovaných a zbytečně natahovaných, ale to je podružné), které však z dramaturgického hlediska nefungují jako celek - a to vůbec. Navíc mne značně zarazilo, že na nepokrytě "artově" oddramatizovanou formu (omluva pro fragmentárnost děje?:)), která pragmaticky nabízí akci jako žánrovou nutnost, nikoli východisko, je Tobruk až překvapivě málo meditativní a přemýšlivý (abstraktní, metaforická a metonymická síla pouště je využita pouze esteticky). Marhoul opravdu není Malick, třebaže jistě neměl přehnané ambice. Jak známo, prioritou pro něj bylo uctění památky československých veteránů. V tomto ohledu splnil misi na jedničku, ale jinak je výsledek velmi rozpačitý - tedy z pohledu globálního. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (36)

  • Na režiséra Marhoula a střihače Luďka Hudce čekala po návratu do ČR náročná práce ve střižně v podobě čtyřiceti kilometrů dlouhého hrubého negativu, z kterého se má sestavit konečný film. (JohnO.O)
  • Zvukár Ondřej Gášek si vo filme zahral vodonosiča. (gogo76)

Související novinky

Václav Marhoul ulovil Harveyho Keitela

Václav Marhoul ulovil Harveyho Keitela

26.10.2017

Nabarvené ptáče nastaví laťku českého filmu na pěkných pár let dopředu. Adaptace románu Jerzyho Kosińského totiž vypráví o židovském chlapci, jenž se během druhé světové války ukrývá na polském… (více)

Jaká to rozkošná válka

Jaká to rozkošná válka

30.04.2006

Režisér a producent Václav Marhoul, jenž se svým scénářem filmu Tobruk inspirovaným knihou Stephena Cranea Rudý odznak odvahy uspěl v českém kole americké soutěže Hartley-Merrill Prize pro tvůrce z… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno