Světla v soumraku

ocenenia : MFF Cannes 2006 - Súťažný výber (16.06.2014)

hodně zvláštní snímek, rozporuplný a se silným příběhem - hlavně svým zpracováním, které je komorní, minimalistické, chladné, pasivní a přece z něho vyzařuje plno energie a naděje. Tyto protiklady pravě vybuzují silné emoce. Na to jak byl film pomalý, tak uběhl neuvěřitelně rychle. V průběhu filmu jsem přemýšlel nad chováním hlavního hrdiny - jako asi každý a taky jsem ho nemohl moc pochopit. A to mám rád, že můžu nad filmem po skončení přemýšlet. Čerpat dojmy od druhých a diskutovat o tom. Osamělost a nepochopitelná odevzdanost měla smysl a o to víc zdůrazňovala věrnost a bezvýchodnost bojovat proti systému. Nezbývá mi než dát plný počet hvězdiček. (05.01.2012)

SPOILERY Já nakonec těch slabých 5* dám. Nepřišlo mi to úplně dotažené, třeba v doznění osudu té blondýny, na které je vidět, že si něco uvědomuje nebo u samotného Koistinena, u kterého jsem nechápal, proč tu prodavačku u stánku tak dlouho ignoroval. Jinak mě to ale nadchlo. Koistinen je zoufale osamělý a dalo by se i říct, že světem nepochopený, jenže právě z toho svého zoufalství se rodí velká naivita, kvůli které přehlíží, že se na něj navlíkla jedna žena, blondýna, předstírající že ho miluje, ale ve skutečnosti ho jen chce využít pro krádež klenotů. Jemu dojde, že je něco špatné, ale pořád naivně věří, že ho ta blondýna skutečně miluje a že ho nějak zachrání, aby ho nezavřeli. Na tu svoji naivitu ale doplatí a jak moc byl mimo mu dojde až když je odsouzený na dva roky. Navíc se mezitím snaží rozjet vlastní podnikání, ale i v tom pohoří. Ona blondýna je taky zajímavě vykreslena - nejprve ho jen zneužívá, ale později jí dochází, že to asi není úplně správné, ale i přesto v tom pokračuje dál. Možná jí nakonec i něco došlo, ale bojí se zakročit, protože její manžel je mafián (nebo něco na ten způsob) a spíš ji jen využívá jako služku. A do toho je zde prodavačka u stánku, která ke Koistinenovi nejspíš něco cítí, ale on k ní ne. A až v závěru Koistinenovi dojde, že právě ona byla ta, které mu na něm záleželo. Vlastně i ta scéna se psem tam není zbytečně, protože ten černošský kluk - na kolik je jeho postava nevyužita - svým způsobem Koistinenovi dost pomůže. A ačkoli je to po celý film dost pochmurné, aspoň nějaký ždibec naděje v tom závěru je. Je to psychologické? Rozhodně. Ať už vám je Koistinen sympatický nebo ne, vykreslený je dost slušně. Navíc to má rozumnou délku a je to - jako u Kaiurismäkiho skoro vždycky - skvěle a podmanivě natočené a i skvěle zahrané, na kolik se to nemusí dát, ale ony ty "bezemoční" výrazy mají svůj účel a neříkají zrovna málo. Každopádně se mi potvrdilo, že Světla v soumraku jsou nejspíš poslední Kaurismäkiho povedený film, protože pak zblbnul a začal točit "feel-good" agitky. A zároveň jsem tímhle filmem zakončil jeho filmografii, a o to víc jsem rád, že takhle dobře. Jeho vrchol to není, na Mraky odtáhly, Děvče ze sirkárny a Muže bez minulosti to nemá, ale i tak se to podle mě dost povedlo, až na ty nedotaženosti. Slabých 5* (24.03.2021)

Pomalejší tempo, ještě méně slov, více záběrů Helsinek v noci/za stmívání/za rozednění, camusovský cizinec Koistinen, jedna femme fatale a jedna žena ničitelka dávají dohromady rozvolněný a méně úsměvný samotářský snímek baladického vyznění. (02.08.2011)

Taký slabší Kaurismäki. Sociálna rovina kúsok ustúpila tej kriminálnej a chýbal povestný balans na rozmedzí starosti (sociálneho realizmu) a radosti (odľahčujúceho lakonického humoru). Nechýbajú však Akiho iné trademarky ako farebná štylizácia interiérov a kostýmov, retro rádio, živé vystúpenie, prístav (nádeje) či humanizmus na záver. PS: Femme fatale pripomenie Kim Novak z Vertiga (1958) a bonusom pre režisérových fanúšikov je cameo Kati Outinen v supermarkete za pokladňou. (05.11.2023)

37. LFŠ To co Aki umí nejlépe a my to máme rádi. (01.08.2011)

Deprese a beznaděj dýchá v tomto filmu na každém kroku. (12.07.2011)

Obyčejný příběh o obyčejném člověku (hlídač obchoďáku s mizerným platem, co rád pije, chodí na párky v rohlíku a "možná" si konečně našel přítelkyni), co si prochází svým nudným životem. Pak se stane ubohou obětí jednoho zločinu (o kterém ani nevěděl) a padá do propasti, ze které už není uniku. Někomu se to může zdát nudné, ale naštěstí to netrvá moc dlouho a sem tam přijde nějaký zvrat, takže i neintelektuální divák, který se nebaví po shlédnutí filmu v kavárně o tom, jak je to skvělá sonda do života bezdomovců to zvládne. překvapilo mě, že film je docela vtipný. Postava hlídače se s ostatními chladně baví a utrousí nějaký ten suchý vtip, kterému se občas zasmějete. Jinak to není nic zázračného a převratného, ale neurazí to. 70% (17.04.2015)

Mlčenlivý hlídač Koistinen, mlčenlivý režisér, ani náznak něco s tím udělat, melancholie, včetně toho konce. Film prý o osamělosti (aspoň píše to uživatel Lynn). To mě ani nenapadlo. (21.07.2015)

Můj první Kaurismäki a hned taková čočka. Film je z mého pohledu nudně natočený a prakticky mi nic nedal. Obraz nevypadá jako z 21. století a k celkovému pojetí se to prostě nehodí, holt to není Trier, který s tím pracovat umí. Herci děsně sterilní a ten konec srazil panu režisérovi další hvězdu dolů, protože dlouho se mi nestalo, abych na závěrečné titulky koukal s otevřenou pusou a nevěřícně kroutil hlavou... (09.12.2011)

Sice není můj nejoblíbenější a rozhodně není Kaurismäkiho nejlepší, ale přesto mám pro tenhle film slabost. Snad nikde jinde na mě jeho minimalistická režie a schématický herecký projev nepůsobily tak, jako tady. Pochopitelně na tom má velký podíl postava Koistinena. Jeho charakter je široce roztažený mezi ztraceného člověka s velkým srdcem a ještě většími sny, a do sebe zahleděného zoufalce, který celý život lže sám sobě a nehodlá s tím nikdy přestat. Lehce se dostává do problémů, těžko se z nich dostává. Nechápe svět a svět nerozumí jemu. A je skálopevně přesvědčený, že nic z toho co se mu stane, není jeho vina. Držet palce někomu takovém chce kus přemáhání a ještě větší porci tolerance. A stejně to nejspíš vzdáte daleko před závěrečnými titulky. Janne Hyytiäinen zahrál téměř beze slov, ovšem bravurně. (10.04.2018)

koistinenova rezignovanost je až hypnotická (12.09.2009)

Príbeh obyčajného človeka, ktorý trochu nevie, kde je sever. Natočený zvlášť nudným spôsobom. Je mi jedno, že to tak malo byť, tentokrát sa to takmer nedalo pozerať. Zaujímavé na filme je akurát široké obsadenie, ale toľko ľudí sa vo filme určite neobjavilo. Čo to muselo byť za blázna, ktorý si dal námahu tu vytvoriť všetky tie jednorazové herecké profily. (11.04.2017)

6,0/10 Pre Kaurismäkiho je pomerne charakteristické, s akou obľubou sa stavia do opozície oproti mainstreamovému (aka hollywoodskemu) filmu - hoci dôsledne využíva ich naračné schémy, všetko ostatné prevracia doslova naruby (niekedy dokonca priam dehonestujúco - viď jeho kraťas Rocky VI), Vo svojich posledných filmoch však používa stále ten istý recept, a tak som mal počas sledovania Svetiel dojem, akoby som pil niekoľkokrát prevarený čaj. (13.02.2009)

Svetla v soumraku jsou muj druhy film od Kaurismakiho a to sve trademarkove nulove herectvi tu dohnal temer az do absurdna. Chvilemi jsem se citil jak, kdybych sledoval misto hercu cimrmanovi krabice: prazdny pohled do blba, dialogy vyslovuji, jak kdyby to cetli poprve. Spolu se nezucastnenym pribehem a hlavni postavou netecneho typka tu prosakuje prazvlastni atmosfera odtrzenosti, ktera je celkem vtahujici, ale take celkem uspavaci. (17.07.2017)

Tento film byl mým prvním seznámením s Aki Kaurismäkim. Musím uznat, že se jedná o hodně zvláštní a syrový kousek, který je řekl bych téměř dokonalý. Hlavním tématem filmu je lidská osamělost. Tu však podle všeho nemá hlavní "hrdina" přiliš snahu prolomit. To se pak těžko někomu pomáhá... 4* - 80% (12.01.2007)

Těžké, syrové a neutěšené... Filmařsky zvládnuté na výbornou občas jsem nechápal proč hlavní hrdina dělá to, co dělá, ale zřejmě je to tím, že nejsem osamělý zamestanec ochranky... (10.07.2006)

No je to spíš něco mezi 2 a 3 *. Jistým způsobem to bylo zajimavé a depresivní, ale po chvíli mi to vážně přišlo jako zoufale nudný příběh člověka, který s kamenným xichtem a naprosto pasivním přístupem bloudí po městě a jakkoli se nesnaží odporovat osudu, který jej potkává....a co se týká ostatních postav, tak ty taky zrovna neoplývají nápaditostí. (21.05.2007)

Akiho sériu "stroskotancov" som si hneď zamiloval. Hlavná postava Koistinen je verný introvert, čo sa mu nevypláca ale deju tým dáva poriadne zabrať. Nielen že neznáša svoju prácu, kde nemá priateľov (vlastne nikde), ešte sa ho chystajú rafinovane zneužiť miestny gangstri. Takto sa mu podarí v priebehu chvíle prísť o všetko, aj o plány, ktoré boli jedinou nádejou a vykúpením. Ak máte zlú náladu alebo depku, treba pustiť toto. Po tomto sa určite budete cítiť lepšie. Zabudol som spomenúť veľmi dobrú sledovanosť, krásne prostredia pripomínajúce mi aj Slovensko a tú depresívnu temnotu, ktorá to pekne korení a dáva šmrnc. Prst hore! (16.06.2008)

Rozmělněné na prášek a minimalistické ladění filmu a herců ke konci dost nudilo... (25.11.2010)