Světla v soumraku

Milujem tých Kaurismakiho stroskotancov. V isto zmysle sa s nimi totiž dokážem stotožniť a možno práve preto ma jeho filmy tak zaujali. Tak to proste chodí, stereotypná práca ktorú človek neznáša, ale nemá na výber, nedostatok peňazí, problémy zo sťahmi a kopu ďalších problémov ktoré nám život nakladá na naše bedrá....a pravé preto je možno aj zbytočne o tom k tomu všetkému točiť film (13.02.2012)

V jednoduchosti je krása. Tá odovzdanosť ma dosť iritovala, no na druhej strane to chápem. Keď vám život neustále kladie polená pod nohy, tak nie je ťažké rezignovať.. (10.01.2011)

Po druhom pozretí (a medzitým prežití pár pádov:),paradoxne v tv,som musel pridať jednu hviezdičku. Film o vydedencovi spoločnosti, ktorý bez slova prijíma rany osudu plynie navonok nevzrušivo, no je v ňom toľko detailov a v záverečnom zábere toľko nádeje, že stojí rozhodne za viac ako jedno pozretie. (10.01.2011)

Finský Honza aneb Jak chudák do ještě větší nouze přišel. Možná se Kaurismäki inspiroval (ne poprvé) právě touhle Cimrmanovou pohádkou. Znovu nemluvný hrdina, tichá hrdost ponížených, modelové situace, typizované postavy a dialogy. Hledat v Kaurismäkiho filmech realističnost je zásadní chyba, stylizace je u něj zcela záměrná, jeho vyprávění je na stereotypech postavené a díky nim působí tak trochu jako mýtus. Mám tenhle jeho styl rád, ale přece jen: aspoň náznak vývoje by neškodil. Zdá se mi jako by se zasekl někde tam, kde byl Jarmusch v období Podivnější než ráj (docela by mě zajímalo, který z těch dvou uměleckých blíženců přišel dřív s těmi zatmívačkami). (16.02.2011)

Bylo to Sterilní snad nikdo nezahrál svou postavu věrohodně. Korunu tomu dodal ten černoch na konci uplně nelogická a zbytečná postava. Kamera byla statická - Hrozně mi to vadilo třeba na tom koncertě. I když musim říct co se mi na Kaurismakim líbí je to že vyhledává ty neokoukaný zákoutí města. Před timto Filmem sem viděl jenom Smlouvu s vrahem která mě nadchla a tak sem byl plnej očekávání a proto u mě možná tak nedopadlo. Rozhodně chci dalšího vidět dalšího Kaurismakiho, protože jestli je ještě něco jako Smlouva tak to stojí zato. (19.04.2010)

Líbí se mi, jak Finové nemají takřka žádný emoce, miluju finštinu, a když se to spojí s perfektní atmosférou a výborně vykresleným tragickým lidským osudem, vznikne takřka geniální film.... (03.10.2011)

Šmajrá, to byl ale blbec, ani si nevšimne, že po něm touží jeho kamarádka / přítelkyně a hlavně že si nechá doslova srát na hlavu.. (02.02.2010)

nemám ráda severské filmy a toto se jen potvrdilo, tak dlouho jsem se už nenudila jako u tohoto film, nedokázala jsem se ani dodívat do konce, a to je u mě co říct, většinou jo, ale tohle bylo na mě fakt moc, pořád jsem si říkala, že se tam bude něco dít, ale hned v začátku jsem si uvědomila, že ne, nedoporučuji, rozhodně skouknot jiný film (08.04.2010)

Fatalistický anti-romantický film plný beznaděje a nepřátelství. Snílek a ztroskotanec hlídač Koistinen se podřizuje zkresleným představám, které o něm má maloměstské okolí. Najít v tomto filmu přirozený úsměv a radost je jako věřit na UFO. Možná UFO existuje, ale nepřiletí... Nádhera, ještě lepší je film v kině. (19.08.2014)

Jeden z nejvíce depresivních filmů co jsem kdy viděl. Situace hlavního hrdiny je silně tísnivá až katastrofální, což navíc ještě podtrhuje Kaurismakiho zpracování "bez emocí". No, dlouhých osmdesát minut to bylo. 90% (09.03.2010)

Pulp postavičky gangsterů trochu rušily, ale jinak řemeslně čistý až bych řekl, že sterilní - i když, to byl možná záměr. Spíš jakoby studie. Průměr. (25.11.2010)

Málokto dokáže rozprávať v obrazoch tak, ako práve Kaurismaki v tomto filme. Nie je v ňom prakticky jediný záber, ktorý by okrem zobrazovania viditeľnej reality nemal aj úlohu v rámci filmovej reči, v rozprávaní príbehu či v charakteristike postáv. V hraničnom minimalizme ukrytá štylizovanosť v kombinácii s nezameniteľným a nemenným útrpným výrazom hlavného hrdinu posúvajú film miestami až k absurdnej komédii a z Koistinena robia jednu z najzapamätateľnejších filmových postáv a najlegendárnejšieho outsidera vôbec. Nedajte sa zmiasť pomerne nízkym hodnotením. Svetlá súmraku sú jedným z najosobitejších snímkov nového milénia. (10.09.2011)

Beznaděj, zoufalství, samota, ale i naděje postavit se osudu s hrdostí, i když poníženou. To jsou Kaurismäkiho Světla v soumraku. Pasivita a naivita hlavní postavy Koistinena je zcela nepochopitelná. Přesto je ochoten obětovat pro zachování si tváře i rok kriminálu.Dramatická linka až do morku kostí, a možná právě proto je těžce stravitelná...Don Quichote se marně snaží vlastní silou vystoupit z bludného kruhu nelítostného osudu. Janne Hyytiäinen ve svém přežívání bojuje s totálním odevzdáním nebo marnou snahou postavit se zlu, které zůstává nepotrestáno...Jediná světla v temnotě je prodavačka ve fast foodu a kluk se psem, žádná rodina, jen naděje někde bliká v mlze (05.10.2011)

Taký Denzel Washington, ten by sa s nimi nepáral. (16.12.2014)

Poslední a podle mne bohužel nejslabší článek A. Kaurismäkovy volné trilogie. Největším problémem hrdiny je spíš totální rezignovanost než osamělost. Koistinen je objektem intrik, ale nijak se jim nebrání, pasivně je přijímá a dokonce chrání jejich zprostředkovatelku. Minimalistické dialogy jsou pro Aki Kaurismäkiho pověstné. Zde jsou mnohdy absudizovány, pravidla dialogu záměrně porušovány. Celkově se mne ale film nedotkl tak, jako jiné K. filmy. (19.04.2010)

Hlavní hrdina je idiot, naivka, snílek a totální ňouma. Není to tak pomalé jako "Najal jsem si vraha", výkony jsou o dost lepší. Ale jinak je to tragické. Asi se budu muset podívat po dlouhé době podívat na "Muž bez minulosti", který se mi kdysi tak líbil. Protože to tenkrát mohlo být jen mladickou nerozvážností a Kaurismäki je u mně omyl (až na "Juha") (05.05.2010)

Asi typický Kaurismäki, mne osobne sa tá zvláštna poetika jeho filmov páči. Najradšej by som mu dal natočiť piateho votrelca, po tom štvrtom Jeunetovskom, ktorého mám ja na rozdiel od väčšiny veľmi rád, by to mohlo byť veľmi zaujímavé. (01.07.2012)

Historka řekne víc: Na tomle filmu jsem byl v Uherském Hradišti. Kolem mě spousta průměrných návštěvníků tohoto věhlasného festivalu (cca každej druhej hipster). Na začátku jistý filmový znalec pronášel povídání o tom jak je tento film součástí jakési Kaurismäkiho série o společnosti (právě tento díl se zabývá samotou). Na konci se zmínil o Punkovém soundracku a černém humoru. Těsně před ,,zapnutím" nám popřál příjemný zážitek a řekl jak se těší, že to uvidí znova. Následně se před sálem zhmotnila nuda a já ke své smůle jsem, jako jeden zmála, neusnul. (18.02.2013)

Film zachycující esenci flegmatismu v podobě sympaťáka Koistinena. Tam, kde bych v běžném filmu nerozuměl konání hlavní postavy, jsem tady díky excelentnímu výkonu Janne Hyytiäinena absolutně netápal. To vše je naservírováno krásnou kamerou Timo Salminema se scénami až úzkostlivě barevně harmonickými. (30.08.2013)

[pracovník ochranky se vrací po obchůzce na velín] - Jméno? - Koistinen ... stejné jako minule! [odejde] - Už tu pracuje tři roky. Propustíme ho. - To ho naučí! Další Kaurismäkiho (skandinávský Jarmusch a nebo Jarmusch by mohl být Kaurismäki strýčka Sama) obrazový příběh ... režisér, scénarista, střihač a producent v jedné osobě byl v dobrém rozmaru, že natočil snímek tentokrát na barevný materiál a dokonce do něho propašoval pár dialogů ... a zase mě dostal ... brr ještě teď mě mrazí z té Koistinenovy odevzdanosti. (03.11.2009)