Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Julie (I. Bittová) má všechno. Úspěšného a pohledného manžela (K. Roden), zdravou a chytrou dospívající dceru (M. Issová), práci překladatelky, oddaného milence (I. Franěk) a teď dokonce i nový, velký dům, kam se celá rodina právě přestěhovala. Ale pod tímto zdánlivě spokojeným a klidným povrchem zatím odpočívají mnohá tajemství, která nebude možno skrývat donekonečna. Julie však nechce dělat zásadní rozhodnutí. Místo toho se vrhne do zcela nesmyslné mise. Když ráno ve zprávách zaslechne, že zemřela jazzová zpěvačka a klavíristka Nina Simone, kterou v mládí obdivovala, vzpomene si na dobu, kdy vše bylo jednoduché a kdy žádné hory tajností neexistovaly. Zcela iracionálně a přes protesty celé rodiny se rozhodne koupit si piano, na nějž jako malá hrávala. I když tím na první pohled od všech hlubokých problémů utíká, ukáže se, že tento jediný den, kdy opustí bezpečnou rutinu svého života a vydá se hledat vytoužený nástroj, převrátí její dosavadní život vzhůru nohama. A přesně tohle je někdy potřeba, aby člověk mohl začít znovu. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (450)

Ruut 

všechny recenze uživatele

Asi nejlíp to zhodnotil ve svém komentu mistr Tetsuo a mě se nechce vymýšlet "vlastní slova". Příběh je dobrý, ale to zpracování s řadou nereálných figurek fakt divné. Ten frajírek z obchodu s hudbou je vyloženě na pěst. Jenže Alice Nellis má kliku na výborné role a na Bittovou + epizodky Rodena, Krobota a Remndové se nemůžete zlobit. jen třicátnice Martička Issová by fakt už neměla hrát děcka. ()

ajuska 

všechny recenze uživatele

Ani nevím proč, ale tenhle film mi pořád zůstává v hlavě. Ačkoli to není film nijak optimistický, ve výsledku z něj mám velice příjemný pocit. Nejlepší na něm je asi to, s jakým klidem, až lehkostí, během jediného dne pomalu odhaluje jedno tajemství za druhým, čímž skládá působivou mozaiku. A to všechno bez otravné polopatičnosti, doslovnosti či dokonce moralizování. ()

Reklama

Legas 

všechny recenze uživatele

Nejhezčí český film za posledních... 5 let? Tajnosti jsou ryzí esencí přirozeného herectví - všechny postavy splývají s tu veselou, tu smutnou každodenností. Alice Nellis bravurně vystihla změnu lidského vnímání při přítomnosti hudby, ať už reprodukované, nebo přímo živě hrané (klavír). Vzájemné souznění hudby a Juliina vnímání okolí vede ke sposutě nádherných tanečních čísel. Když se Julii zrovna nedaří, vidí kolem sebe smutné výjevy, které by za "jasného" dne nejspíš ignorovala (žebráci aj.). Kamera filmu je vůbec celkově nádherná, hýbe se tím správným směrem a pocitově zachycuje dění na plátně. A tím se konečně dostávám k tomu hlavnímu, samotnému příběhu. Upřímně obdivuji jeho "normálnost". V době pojišťoven a růžových zahrad se najednou ocitáme na půdě, kde se v rámci smutného i veselého filmu nedočkáme žádných přehnaných dramatických excesů. A závěr je úžasně milý, jemný, nedoslovný a ... prostě nádherně lidsky přirozený. ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Po formální stránce nádherný film. Taneční čísla i umělecké "úlety" kamery pracují pro divákův zážitek, a především mají svůj smysl. Drobná výtka - možná to bylo jen HBO, ale příšerně mě štvala nevyvážená hlasitost mluveného slova a hudby, která si vyžadovala častou práci s dálkovým ovládáním:) Co se obsahu týká, nehodlám tvrdit, že hrdince rozumím, protože by to i při mé nejupřímnější snaze zřejmě nemohla být pravda. Můžu ale říct, že Iva Bittová svým výkonem dovede přesvědčit a strhnout, a to si třeba o její hudbě můžu myslet co chci. Určité výhrady mám k poněkud epizodickým a neúplným vedlejším postavám. Anna Šišková, Miroslav Krobot i ostatní hrají výtečně a režisérka věděla přesně, proč a jak od nich co chtěla, ale působí to na mě trochu - už jsem to slovo použil - neúplně. Narozdíl od mnoha jiných snímků by tak Tajnostem prospěla krapet delší stopáž. K Marthě Issové nemůžu říct vůbec nic, snad jen že jednoho dne bych chtěl takovou dceru, jakou tu hrála:) A k těm dalším pro změnu vůbec nic říkat nechci;) Tajnosti jsou velmi povedený a velmi zralý film, plný emocí a života, a já mu dávám 80%. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Když tak projíždím pozitivní hodnocení a komentáře (většiny, ne všech) mých oblíbených uživatelů u tohoto snímku, připadá mi, že jsem viděl jiný film než ostatní. V mých očích mají Tajnosti stejný problém jako hlavní hrdinka; neví co vlastně chtějí (říct). Vůbec mě postava Julie silně minula. Nerozuměl jsem jejím pocitům, nechápal její zkratovité chování a celou dobu pozoroval ženu středního věku chovající se jako puberťačka (a když je řeč o adolescentech, tak ne, v té době27-leté Martě Issové jsem opravdu nevěřil, že je jí ve filmu o 10 let méně, přestože se snažila působit bezprostředně jak nejvíc mohla). Iva Bittová se mi na tuto roli nehodí, protože ji mám zafixovanou jako přirozenou a života znalou ženu (třeba v Želary měla roličku na tělo) a tady hraje (silně) zajištěnou ženušku, které životní rozhled chybí (že by ta přemíra peněz, kterými může rozhazovat na všechny strany?) a způsob (ne) řešení jejích problémů mně příjde dost nešťastný a ubíjející. Taky se mi moc nelíbí, že sem Alice Nellis násilně nacpala jakési artové prvky (tancování před taxíkem, v obchodě, tramvaji), vůbec do tohoto filmu nepasovaly. Jinak nemám k formální stránce nejmenších výhrad (navíc, pro mě trochu nezvyklá a zajímavá hudba). Na druhou stranu přemýšlím, co mi film vlastně dal, kromě trochu podivné sondy do života ženy středního věku; no a byly to jen nezvyklé role pro Miroslava Krobota a Lenku Vlasákovou, což mně příjde trochu málo (Karel Roden také neměl špatnou úlohu, přesto v jeho repertoáru nijak zvlášť neobvyklou). U snímku jsem se nenudil, ale moc ho nepochopil. Tajnosti hodnotím pouze slabším průměrem, věřím však, že ženské publikum tento film dokáže ocenit podstatně víc. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (7)

  • Režisérka Alice Nellis vzpomínala, jak ji napadlo obsadit do hlavní role Ivu Bittovou: "Postava Julie je ve filmu furt, ale opravdu furt. Moje touha nebyla, abychom se dívali NA ni, ale abychom se dívali SKRZ ni. Zdálo se mi, že tím uvidíme i DO ní. Domnívala jsem se, že tím, jak budeme vnímat svět jejíma očima, tím ji také pochopíme. Takže jsem hledala někoho, na koho se budu chtít dívat pořád, komu budu věřit, budu v něm cítit emoci a upřímnost, ale přitom mi nebude nic předkládat. A Iva pro mě vždycky taková byla, kdekoliv jsem ji viděla. Vzpomeň si na Želary - hraje tam sice malou roli, ale pokaždé rozsvítí celé plátno, rozsvítí ho, ale přitom tě k ničemu nenutí, jsou to její oči, do kterých se chceš dívat a kterým, aspoň já, věřím. To byl jeden důvod. Druhý důvod byl, že ji považuju za výbornou herečku, a třetí, že je prostě krásná. Pro mě je Iva Bittová krásná bytost a krásná ženská zároveň. Hraje ženskou ve věku, který není pro ženu zrovna lehký, někde mezi pětačtyřiceti a padesáti lety, a pro mě bylo strašně důležité, aby Julie měla své kouzlo. Nechtěla jsem starou, ani příliš mladou ženu, chtěla jsem někoho, kdo má v sobě holčičku i moudrost. A tenhle rozptyl v sobě Iva má už od přírody. V angličtině zní název filmu Little Blue Girl podle ústřední písničky Niny Simone a já jsem chtěla, aby hlavní hrdinka byla navzdory svému věku právě takovým trochu smutným děvčátkem." (NIRO)
  • Dvě skladby od Niny Simone, které ve filmu zazní, jsou z alba Little Blues z roku 1957. (Siriuss)
  • Scenáristka a režisérka Alice Nellis už byla vinou deziluze ze snahy prosadit do výroby svůj jiný film na pokraji rozhodnutí skončit s filmovou kariérou, když ji svým způsobem zachránil producent Jan Svěrák tím, že "projevil zájem o Tajnosti. Když jsme se dohodli, že musejí vzniknout za krátkou dobu a nesmějí moc stát, ucítila jsem obrovskou svobodu. Nemusela jsem se přizpůsobovat čemukoliv zvenčí. Rozhodla jsem se, že Tajnosti natočím i s tím rizikem, že nejde o jasně určitelný žánr a že si na tom filmu budu dělat, co chci. Když budu chcít překročit nějaká pravidla, tak je prostě překročím. V tom totiž spočívá krása malých filmů: Když máš rozumného producenta, tak ti za to, že ti nemůže poskytnout komfort velkého štábu a spousty času, dá komfort jiný, komfort svobody a volnosti si film natočit tak, jak opravdu chceš a cítíš, což Honza udělal." (NIRO)

Související novinky

Pohádky Jana Svěráka

Pohádky Jana Svěráka

09.05.2007

O úspěchu Vratných lahvích už nemůže snad nikdo pochybovat. Před několika dny uvítaly svého sedmsettisícího diváka, už dva měsíce se drží na špičce žebříčku návštěvnosti českých kin a dokonce se… (více)

Reklama

Reklama