Čtyři slunce

Musím říct, že jsem z tohoto filmu velice zklamán. Čekal jsem zase nějakou Slámovinu, jeho předchozí filmy se mně líbily. Ale tady jsem buď vůbec nepochopil o čem film je, vlastně o ničem. Když už mě film začínal bavit, zase se na scéně objevil zaklínač se šutrem v ruce, který mě prostě neseděl. Mádl byl možná tak jediný herec, který svoji roli zvládl dobře, jako punker se mě i líbil. Ostatní hlavní herci mě do svých rolí neseděli.Nijak nezazářili, neoslnili svými výkony. Možná je to ale chyba scénáristy, a ne herců. Film mě rozhodně jako komedie nepříjde, kvůli těm pár vtipům co ve filmu zazní by tam neměl být zařazen. Je to spíše čistokrevné drama. (15.03.2012)

Aby člověk mohl být točit filmy, musí být tak trochu magor. Bohdan Sláma ale tuhle premisu dalece překračuje, což v případě Štěstí a Venkovského učitele zase tak nevadilo, ovšem za Čtyři slunce by mu měli zakázat tvorbu nejmíň na pět let. Jediné štěstí, že si k tomuhle blábolu i sám napsal scénář a postižených tak není víc. Hned z první scény je patrné, že tentokrát se z porevolučního bahna nevtipných pseudokomedií a ze zadnice velkým úsilým povytažených nápadů (bráním se termínu námětů, protože Čtyři slunce žádný kloudný námět nemají) nevyhrabeme.. Herectví Jaroslava Plesla dlouhodobě těžce nesu, o Geislerové to platí střídavě taky, a když k tomu Mádl dělá blbečka a Roden magora, o co se chcete opřít? (20.10.2012)

NEJSEM JÁ MRTVEJ? Pokud pominu nějaký hlubší rozbor sociálního tématu (takoví lidé prostě exi(s)tují a nedějí se jim vyloženě pěkné věci), skutečně mě fascinovala ta bezvýchodnost, i když Sláma opravdu v některých chvílích tlačí na pilu až moc. A sám se také vyhýbá něčemu hlubšímu, tu v podstatě zlehčující předposlední scénu nepočítám, vyrovnala se s filmem zbytečně nadneseně, i když její smysl je jasný. 70%. (13.03.2012)

CITÁT - Nic se nevyřeší samo............ Máte problém, jste ve stresu, chce mít slunce v duši? Zavolejte Karla (Karel Roden). CITÁT - Tady nemůže stát, citíš to?.......... Prvních půl hodiny je to taková příjemná pohodička, člověk se i zasměje, pak se to však začne dramatizovat. Karel má vizi. Tak berou auto a jedou. CITÁT - Když nic neříkám, jeď rovně.......... Tady je strašná škoda, že tento dost dlouhý výlet, trvající dva dny nemá nějaký lepší konec. Prostě to jen utnou a víc se o příhodě nemluví. Jen chvilku ke konci. Tak jsem čekal nějaký mysteriozní příběh a nakonec se s toho vyklubal klasický český film o rodinném dramatu. Dvě rodiny, čtyři slunce, nic víc. Ale i tak je to celkem povedený český snímek, který určitě zanechá slunce v naší divácké duši. Postavě Karla je dán velice malý prostor a je to škoda. Tady jsem viděl velký potenciál, ale je nevyužit. Karel Roden roli zahrál perfektně. CITÁT - Postav se sem a vem si ten kámen.......... Ve filmu zazní píseň "Čtyři slunce" skupiny Vypsaná fixa. http://www.youtube.com/watch?v=wVpFU4DUI1U Natáčení probíhalo ve městě Mirotice a okolí. (04.11.2012)

Postavy hledající štěstí, to už u Slámy nepřekvapí, stejně jako nádech snesitelné sociální romantiky (chudoba pro něj rozhodně není sociální stigma, ani pozitivní, ani negativní -- spíš produktivní stav bytí, který vybízí k hledání). V českých poměrech překvapí spiritualita - krom chlastu a jalové revolty tu postavy hledají východisko v "něčem, co nás přesahuje" - a Slámovi se podařilo výborně vystihnout podstatu českého "něcismu" i soudobou fixaci na new age fetiše jako je návrat k matce zemi. Duchovní pouť za Mistrem je zlomem, místem, kde se dosavadní absence smyslu stává smyslem samotným (vždyť kdo se ubrání naivní myšlence, zda vulgární zahrádkář není přeci jen mystickým Mistrem...). Čtyři slunce zazáří momentem nenaplněné víry následované milosrdnou lží. Je to silný okamžik, úlevný, zároveň skličující. Až na drobné inscenační nedostatky tu ale vyniknou všechna zkoumaná témata. Sláma má dar pozorovatele, i klišé o huličích se v jeho podání mění v autentický zážitek (dialog u záchodů je komponovaný mistrně, s velkým vnitřním pnutím). Vyzdvihnout si zalouží i způsob, jakým režisér "ohnul" známé tváře, takže v rolích podivínů a ztracenců působí zcela přirozeně. Výtky? Chápu terapeutický účinek závěru, ale katarze je spíše na straně režiséra. Navíc po výtečně a intuitivně přesných scénách vyznívá "nebeská hostina" hodně křečovitě. A ještě jedna poznámka: opravdu mě potěší, až český filmař dokáže to, co třeba ti turečtí - vystavit postavu živlům, aniž by si člověk představoval kropítko, které mají nad hlavou. Jinak výtečné. (15.03.2012)