28 týdnů poté

Sympatické béčko s áčkovou kulisou a údernou režií. Tam, kde scenáristé jen recyklují známá klišé, tam se režisér Juan Carlos Fresnadillo tasí s dravou režií, která doslova přibije do sedadel. Především pak úvodní honička, ve které jsem Robertu Carlylovi věřil, že opravdu bojuje rychlostí o holý život. Celý film je svižný a nekompromisní a i když má děj spíše videoherní strukturu, potěší nenadržování postavám. Body navíc dávám za úvodní myšlenku toho, že někdy jsme „opravdu jen lidé, kteří vezmou nohy na ramena, ať už nás o pomoc prosí kdokoli“ – a krásně se to pak všem vymstí. 28 týdnů poté není bezchybným zombie filmem, ale je mainstreamovou jednohubkou, ukazující možnosti současné filmařiny, pokud obraz naplno splyne se soundtrackem. Geniální ústřední hudební motiv – čistých 90% za neutuchající zrychlený tep… (30.08.2007)

Jako cekal jsem vic, ne ze bych byl vylozene zklamanej, ale film trpi klasickejma problemama hororu. Zacatek me navnadil, ta uvodni akce s nakazenejma byla totiz fakt libova. Jenze pak je 45 minut kecani, zabery na opusteny mesto a podobne a krome par drobnosti se nic moc nedeje. Pak se rozjede zaverecna pulhodinka, ktera spis pripomina akcni film. Ale celkove je ve filmu par slusnejch lekacek, atmosfera dobra, ale ne nak zvlast hororova, spis to bylo napinavy. No a kdyz dojde na nakazeny, tak to je fakt masakr, reziser nakou tu krev neresi, takze to lita vsude (vrtulnik rulez) a je to fakt rychly, brutalni a smrtici. Bohuzel taky trochu zmateny. Potesil me Robert Carlyle, netusil jsem, ze tu hraje, akorat me sralo to neustaly cpani otce do deje, to bylo fakt opruz. Celkove se jedna o dost krvavej a napinavej horurek s dobrou hudbou, ale stejne to na vic nez slabsi 4* nebude. (11.10.2007)

Krvežíznivé rychlonožky se opět přemnožily v pokračování působivého Boyleho "zombies" opusu. Jistě, Fresnadillo to vzal za akčnější konec, ale jelikož znatelně přitvrdil (více gore, jeden nechutný způsob zabití dobře známý z "jedničky" neváhá několikrát pěkně v detailu zopakovat), tak 28 týdnů poté obsahuje všechny potřebné žánrové ingredience, aby mohl zaujmout horrorové fandy a diváky, kterým se líbil Boyleho film a kupříkladu remake Dawn of the Dead od Snydera. Na ten Fresnadillovo dílko nestačí, ale i tak skýtá pár hodně slušných a dobře zapamatovatelných sekvencí. Vybydlená zóna v Londýně, chaos při přílivu nakažených, tradičně hrdinská oběť či skvělý masakr "vzteklounů" pomocí vrtulníku. Kinetické útoky nakažených jsou krapet nepřehledné, ale čiší z nich nekompromisnost a brutalita, díky které mají u mě krvelačné "stíhačky" navrch nad Romerem, jehož zombíci mi připomínají slet důchodců neústupně pajdající za zlevněnou šunkou. 28 týdnů poté není žádné veledílo s nadstavbou, nepočítáme-li slušný výkon Roberta Carlylea. Mé horrorové choutky však bez problémů ukojilo. 7/10 (22.06.2007)

Stejný tým, jiný režisér (Boyle pouze jako producent). Stejná atmosféra. Stejná syrovost. Stejná hudba. A stejné chyby. Tedy chyba. Scénář. Pro způsob opětovného rozšíření nákazy se snad nemohlo najít horší řešení včetně několika oslích můstků a mostů. Navíc to uvažování ozbrojených vojáků je někdy velmi podivné, nemám rád, když z jednání postav čiší scenáristická manýra a ne uvěřitelné jednání příslušníka druhu homo sapiens. Snaha vyjádřit se k nasazení v jedné nejmenované středovýchodní a jedné nejmenované středoasijské zemi se sem popravdě moc nehodí. Naštěstí se všechny tyto nedostatky dají překousnout díky dobré režii, atmosféře a pár skvělým scénám: začátek, kosení vrtulí - to se za druhý světový opravdu dělalo, cesta metrem v absolutní tmě, bombardování Londýna napalmem. A hudba. Ale s lepším scénářem to mohlo být mnohem lepší.A taky bych rád, abych cca 5 minut před posledním záběrem tak jasně nechápal, jakou evropskou dominantu a v jaké souvislosti v něm uvidím. :) (18.05.2008)

Úvodní sekvence je jako plesknutí mokrým ručníkem přes oko. Škoda že se 28 TÝDNŮ POTÉ nevýtáhla s tak kvalitním scénářem jako její předchůdce a následně nás pak bombarduje jednou nelogičností za druhou. Ale proč chtít od zombie filmu nějaku logiku? Nicméně Fresnadillova dynamická režie, která vhodně dávkuje gore sekvence v rychlém, až chaotickém střihu, je parádní a vylidněný Londýn ještě lepší. (Ovšem těmi otevřenými vrátky na konci ztrácí film další body.) (06.03.2008)