Případ číslo 39

Hahaha... Nešlo si nevzpomenout na Orphana. Pravda, tamní mrňavá zmije trpěla trošku jinou '' chorobou '', ale výsledný pocit z hlavního zlosyna ( zlodcery ?) byl u mě stejný, tudíž výborný. Hudba perfektně sladěná s dějem a Renée ? Opět na mě udělala dojem. To všechno dotvářelo perfektní thrillerovou atmosféru a už dlouho jsem neměl pocit, že je tady nějaký film podhodnocený. Jedinou výtku bych měl k závěru. Kdyby tvůrci přidali pár minut, abychom viděli, co se s hlavní postavou dělo dál, byl bych spokojen na 5 hvězd - takhle je to '' jen '' 80%. (30.06.2010)

Pořád jsem si říkal, jak budu psát komentář plný vtipů na odulý a krajně nesympatický ksicht Renée Zellweger, ale nakonec se ukázalo, že ona není v Case 39 tím nejhorším. Herecky ji jistě trumfuje představitelka dětské záporačky, které nevěříte ani mrknutí oka, v ostatních ohledek pak film zachází na smrad neoriginality a extrémní nudy. Zbytečné digitální efekty to pak jen pohřbívají. Ten jeden bodík je za povedené úvodní scény s původními rodiči. (30.07.2010)

Zaneprázdnená sociálna pracovníčka dostáva k 38 prípadom, na ktorých pracuje, prípad číslo 39. Ten sa zdá byť klasickým prípadom, kedy dieťa musí odolávať zneužívaniu zo strany rodičov. Keď ale rodinu navštívi, zisťuje, že tento prípad nie je rozhodne obyčajný a že sa v domácnosti odohráva niečo tajuplné. - Myslel som si, že som tento horor pred pár rokmi dosť nadhodnotil, ale po opätovnom pozretí som o tých piatich hviezdičkách úplne presvedčený a už dlho som nevidel niečo, čo by ako horor fungovalo podobne ako Case 39. Scenár tu je naprosto vynikajúci a jeho prevedenie do finálnej podoby je úžasné. Výber Jodelle Ferland do úlohy dievčatka je vynikajúcou volbou, pretože toto dievča sa pre tento žáner narodilo a vo výborne zvolených kostýmoch vyzeralo ako dieťa gotiky. Nemám v hororoch rád Hollywoodske herečky, ale táto pani Renée Zellweger tu naprosto hviezdi a každá jedna scéna s ňou je presvedčivá. Atmosféra je miestami hodně hustá a niektoré scény patria k tomu najlepšiemu z 2000s. V podstate celé to budovanie príbehu a to, že tvorcovia nechávajú dosť možností pre fantáziu diváka, mi na tomto snímku imponovalo najviac, pretože je tu použitý ten najfunkčnejší prístup k tomuto žánru a mohli by sa z tohto učiť všetci béčkoví tvorcovia. Podarila sa aj technická stránka s velmi štýlovou kamerou, creepy soundtrackom a výbornou grafikou efektov. Záver je výborne zvládnutý a len umocnil môj pocit uspokojenia. O negatívach k tomuto filmu nemôžem nič napísať, pretože som žiadne nenašiel. Pár vonkajších faktorov vplývajúcich na tento horor sa ale nájde. Hlavne ten, že v roku 2009 vyšiel dosť podobný horor, ktorý je zároveň mojím najoblúbenejším moderným hororom. Táto téma mi jednoducho sedí. A je tu aj jedno sklamanie. Režisér v roku 2009 vydal v USA dva špičkové horory a potom sa vrátil do Nemecka a začal tvoriť TV produkciu, čo je obrovská škoda, pretože jeho talent je bez hraníc. + Jodelle Ferland + herec z Jigsaw + herec z The Midnight Meat Train a 10 Cloverfield Lane + herečka z The Babadook + 2 herci z iZombie + 2 herečky z iZombie + herec z The Whispers a The Exorcist + herečka z Annabelle a Annabelle: Creation + herečka z Dawn of the Dead + herečka z Leprechaun: Origins a iZombie (18.02.2018)

Příjemné překvapení, nečetl jsem žádný obsah a neviděl ani trailer, tudíž jsem o filmu nevěděl vůbec nic. Velice podobný film jako Orphan, ale to mi nějak obzvlášť nevadí. Atmosféra vynikající, lekačky dobře udělané. Celkově dojem je dobrý. René Zellweger jsem si v hororu nedokázal představit, ale docela mi do něj sedla a nevadila mi. Jodelle Ferland jako mála holčička působí roztomile a když jde do tuhých scén tak zní leze opravdu mráz po zádech. Case 39 mohu doporučit, velice solidní horor.. 8/10 = 80% (03.02.2010)

"Chce znát vaši představu pekla a nechá vás ji prožít!" Tenhle rok, rok 2009 v žánru "dětského zla" bezvýhradně opanovala Orphan a případ Lillith Sullivanové z jejího účinného kouzla vlastně jen tiše těží. Hlavním průšvihem Case 39 je neschopnost dát funkci strachu tak, aby strach začal fungovat sám o sobě. Vyprávění je natolik chladné a sterilní, že vlastně nedokáže navázat jakoukoliv osobní, intenzivní vazbu na diváka, tedy alespoň u mě se to za celou první třetinu filmu nepodařilo. Naopak ta druhá, z mého pohledu nejpřesvědčivější část filmu, odkryla další zásadní problém - sice velký odstup mezi syrovou, uvěřitelnou realitou á la Orphan a příliš konkrétní, obraznou fikcí, která už nedává mnoho prostoru samotné fantazi příběh spoludotvářet. Navíc očekávaný závěr udělal z dramatického případu poněkud melodramatický precedens. Premisa se zkrátka nemusí vždy stát devizou a přesně naopak. Christian Alvart prostě zachytil obrazy, avšak podle mě se mu do nich nepodařilo nachytat dostatek autentické atmosféry. Tudíž hodnotím jako slušný průměr a přidávám malá plus za vcelku přesně padnoucí hudební doprovod a jeden šibalsky laškovný úsměv Renée. [final rate: 55%] (15.02.2011)