Sicko

Zatraceně neobjektivní a zatraceně zábavné... (02.10.2007)

Mě tenhle dokument také dostal. Krásný pohled na to, jak svoboda všude znamená něco jiného. Michael Moore se dívá na skutečnosti ze svého pohledu, ale i kdyby trochu zkresloval, tak události a skutečnosti, které dává do kontrastu, rozhodně stojí za zamyšlení. Vlastně ještě můžeme být rádi za zdravotnictví, co máme. Někdy to není zázrak, ale pořád máme větší jistotu, že nás aspoň vyšetří. (21.03.2014)

M. Moore je výborným komikem, filmařem, ale i skvělým člověkem. Sicko nám pak přináší tu největší lidskost, kterou může dokument nabídnout. Ke konci jsem už jen brečel a byl rád, že žijeme v zemi, kde je zdravotní péče bezplatná. (08.08.2017)

6/10 Videl jsem to minuly rok a od 1.1.2008 se v ordinaci zacalo platit za navstevu a v lekarna za polozku na receptu ;]] Je to sice od MM ulet srovnavat nesrovnatelne, ale na druhe strane misty tal i do ziveho, pres svuj zatemnely rudy mozek... (04.02.2008)

"If you can find money to kill people, you can find money to help people." Jasné jako facka. 9/10 (06.07.2010)

Michael Moore se naváží do amerického zdravotního systému. Sice stylem porovnání nevýhod komerčního systému proti výhodám státního pojištění. Ale i tak mě film donutil se nad hodně věcmi zamyslet. A to je to dobře, navzdory klasické "moorovské" argumentaci. Ono lidi fakt chce praštit po hlavě kladivem jinak nic neřeší. Velice vtipný okamžik je jak se divý Francouzské rodině ze střední třídy, jak tak hezky vyžije za 160 000 Kč měsíčně :). Měl zajet ještě dál na východ, to by čuměl. (02.10.2007)

V žádněm případě nechci bránit USA, ale je jasné, že tak špatné to tam nebude. A do "zaslíbené" země jako Kuba bych se jen tak asi taky nevydal. Ale musím říct, že jsem se celou dobu nesmírně bavil a jsem rád, že MM poukázal hlavně na praktiky zdravotních pojišťoven tak radikálním způsobem. (08.01.2008)

Michale Moore je zručný manipulátor, který dokáže úžasně pracovat s příběhy, informacemi a dávkovat je šokujícím způsobem divákovi. A rád přehání. Kubánská návštěva záchranářů z 11. září byla silná propaganda...Ale u filmu jsem se ani na vteřinu nenudil a i pobavil. Přes velké výhrady k osobě M. Moora a jeho hraní na city a efekt (např. "anonymní" šek na léčbu svému kritikovi:-) dávám 4 hvězdy. (17.06.2008)

ocenenia : MFF Cannes 2007 - nesúťažný výber (06.09.2014)

Moore to po Fahrenheitu trošku zbrzdil, ale zase ne moc. Příběhy jednotlivých lidí jsou opravdu smutné a člověk jen nevěřícně kroutí hlavou. Jenže pak jsou zadupány do země propagandou Kuby, které samotné samozřejmě celá situace hrála do karet, a dobročinností Moora jako anonymního dárce svému nepříteli. Takže opět převládá taková ta tradiční nedokumentovost, ale během dvou hodin jsem se nenudil. -"If we can find money to kill people, you can find money to help people." (10.09.2009)

standartní Moorovina,která se nesmí brát příliš vážně,protože Moore tuhle demagogii a překrucování umí velmi dobře.Na druhou stranu to všechno ale dokáže podat opravdu nadstandartní a zábavnou formou a právě proto mám jeho "dokumenty" tak rád... (17.04.2011)

Najsmutnejšie je na tom to, že tie reálne absurdity z USA boli paradoxne priam smiešne, lebo je to k neuvereniu, že čo sú ľudia schopní kvôli peniazom spraviť, alebo odoprieť i keď si to niekto už zaplatil. Jedna vec ale bola tiež absurdná a to, že snáď si Michael Moore nemyslí, že tí väzni v Guantáname skutočne dostávajú akúkoľvek lekársku starostlivosť a ešte aj bezplatne :). Skôr to slúži dozorcom a iným zamestnancom. Samozrejme pre OSN a iné dozorné orgány majú túto rozprávku ako sa starajú o väznou a poskytujú im ešte aj lekársku prevenciu. Videl som dokumentárny film z obdobia nacizmu v ktorom popisovali ako židia, komunisti, atď. v koncentráku (i keď v tom dokumente to samozrejme nemalo taký názov) tancujú, pijú kávičky, relaxujú a ako je o nich postarané, a samozrejme tomu nemálo ľudí aj verilo. V tom Guantanáme to majú podobné a keď ich trošku zabolí bruško, alebo si udrú kolienko, tak sa o nich hneď postarajú a bezplatne! Dúfam, že tomu Moore fakt neverí. (20.04.2016)

Pokud jsem někdy chtěl zavítat do Emeriky, tak teď směle prohlašuji, že se na to vy*eru. Stejně, jako pojišťovny v US s*erou na pojištěné občany. Ve chvíli, kdy bývalá zaměstnankyně pojišťovny prozradila, že čím víc lidí odmítla uznat "zákrokuhodné", tím větší dostala osobní odměnu, protože ušetřila pojišťovně prachy, jsem musel promítání dokumentu zastavit, abych znovu pobral dech. A takhle to bylo vlastně v celém jeho průběhu - místy jsem se divil daleko víc, než Moore, když slyšel, že je něco zdarma. . . Dokument je natočen opravdu zdárně a jen s minimem jeho obvyklých demagogických hovadin. I tak se ale opět nečemu nedá věřit - jak asi přišel na to, kolik dostal který politik zaplaceno atp... PS: Jsem zvědavý na reakci prezidenta Bushe, až zjistí, kdo mu poslal těch 12 000 . . . (20.07.2007)

Dala jsem tomuhle dokumentu 3*, přesto ho musím parádně sprdnout. Proč? Když pomineme množství chyb a sporných věcí, o kterých napíšu vzápětí, pojednává o věcech, o kterých se dlouho mlčelo a o kterých by se mluvit mělo. A vzhledem k tomu, že je pod ním podepsán Michael Moore, je téměř automaticky zaručeno, že pozornost tomuto tématu věnována bude. Poselství tudíž splňuje - informuje Ameriku, ale i celý svět o tom, jakým způsobem v domnělé Zemi zaslíbené (ne)funguje systém zdravotního pojištění. A upozorňovat na něco takového chce notnou dávku odvahy... Ale nyní k těm chybám. Za prvé: u Moorea je to bohužel dost typické a vadí mi to vždycky. Jeho čistě černobílý pohled na problematiku mi opravdu nepřijde zrovna objektivní. Všechny pojišťovny jsou nejspíš v jeho očích ďábelské instituce vedené samotným Satanem a divák tak získává dojem, že žádná slušná existovat ani nemůže. Neumím si představit, že by něco takového byla pravda. Ať mi Moore neříká, že neexistuje jediná aspoň trochu slušná pojišťovna, protože to mu opravdu nejsem ochotná věřit. Naopak, zdravotnické systémy v jiných zemích, do kterých se Moore vypravil, jsou zase na první pohled ža moc dokonalé. Zdá se, že ve Francii dostanete všechno zadarmo (včetné léků) a k tomu tam má každý barák, Audi a bazén. Není to trochu zvláštní? Za druhé: teatrálnost. Dramatické záběry s neméně dramatickou hudbou na americké vlajky zapíchnuté v troskách Dvojčat do provázené komentářem o tom, jak špatně se USA stará o ty, kteří při neštěstí pomáhali. Následuje výlet lodí na Guantanámo, kde chce Moore pro tyto lidi zajistit ošetření zdejším týmem lékařů. Opět - přece musel vědět, že je nepustí ani na sto metrů k základně, proč se teda do něčeho takového pouštět? Jen proto, aby se na kameru ukázalo, že to jako opravdu nejde? Za třetí: Pomalu každou půl hodinu nám nabízí údaje o tom, jak jsou jiné národy zdravější a dožívají se vyššího věku, než Američané. Neříká se to nikde přímo, ale v konextu dokumentu vzniká dojem, jako by za to mohly právě pojišťovny. To, že Američané jsou jeden z nejobéznějších a nejhůře se stravujících národů na světě je jaksi opomenuto. --------- No, nebudu se v tom dále babrat, podobným způsobem bych mohla pokračovat donekonečna. Jenom dodám, že jako dokument se mi to ve výsledku líbilo. Bylo vzneseno zajímavé téma, dozvěděla jsem se spoustu nového, bavilo mě to. Jenom mi nesedí Mooreův styl, který si s pravdou nakládá tak trochu po svém. (24.09.2011)

Verdikt: Michael More je opět na koni, tentokráté si vzal na mušku praktiky zdravotních pojišťoven, které, jak jistě tušíte, nejsou zcela košér. 50 miliónů američanů nemá zdravotní pojištění. Zbylých 250 miliónů ho má. Kteří jsou nakonec ti chytřejší? Která americká senátorka proti tomuto špatnému systému, jehož primárním účelem není pomáhat lidem, ale ždímat z lidí peníze (jak může mít prsteníček hodnotu 12 000$ a prostředníček 60 000$?!), bojovala, ale nakonec podlehla tlakům z mnoha stran a řeči peněz? Po shlédnutí budete rádi za úroveň zdravotnictví v ČR, popřípadě se rozhodnete odstěhovat do Francie či Velké Británie a možná Vás to dokonce odradí od cesty do USA bez pořádného pojištění zařízeného u nás. Tak si říkám, opravdu jsme v žebříčku WHO (http://www.photius.com/rankings/healthranks.html ), který ukazuje úroveň zdravotnictví ve světě, ještě 11 míst za Spojenými státy? Michael Moore prostě umí, škoda jen přílišného ždímaní sentimentů od diváka v první třetině filmu. (03.08.2007)

Další dokumentární pohled do zákulisí americké politiky, tentokrát ryjící do systému zdravotnictví. Michael Moore zde srovnává americké zdravotnictví se zdravotnictvím jiných států a šokuje mnoha příběhy o úmrtích kvůli odmítnutí lékařské péče či nutnosti zaplatit za ní vysoké částky. Uvědomuji si, že tento chlapík je "trošku" protiamericky zaujatý (četl jsem i jeho první knihu - druhá už se mi půl roku válí na poličce, ale taky na ní dojde) a že to umí podat a překroutit tak, aby se i z vás stal antiamík, ale přiznejme si - s mentalitou té velké země opravdu není něco v pořádku... Obávám se, že toto není tak globálně zajímavé téma, ale i tak je celkem prča sledovat, do jaké fáze demence pokročila při honbě za penězi americká vládnoucí kasta a jak se tomu populace, jako tupé stádo manipulováno strachem, poddává.. (30.06.2008)

Mooreovi dokumenty jsou prošpikovány hereckými výkony někdy srovnatelnými s aktéry oscarových filmů. Jeho v pravou chvíli rozplakaná matka vždy zabere a je jedno o který jeho dokument se jedná. Moorea neberu jako dokumentaristu, ale jako velmi šikovného manipulátora. Netuším v jakém stavu je americké zdravotnictví a mohu s čistým svědomím po zhlédnutí tohoto dokumentu říct, že to netuším dál. Což je Mooreova jedinečnost, člověk se z jeho dokumentů nedozví ale vůbec nic. Zato je mu dovoleno si společně s aktéry zaplakat. Děkuji a roním slzu dojetí. (11.10.2009)

Asi první dokument, u kterého jsem se hlasitě smála. (Samozřejmě tam jsou i smutné momenty, ale všeho s mírou) (22.09.2011)

Jednostranny, manipulativny, dlhy, ale stale viac nez dobry dokument, pri sledovani ktoreho si je nutne hned na zaciatku vybudovat urcity odstup, pretoze ak by clovek mal verit co i len polovici z toho, co tu odzneje, tak by mal velky problem niekedy v buducnosti do USA vycestovat. Teda ja osobne by som mal, ale esteze uz viem, ze Moorea treba brat znacne odlahcene. (07.10.2008)

Mam rad jeho styl, trebaze se nazorove casto mijime, mam rad jeho smysl pro jeho ironii a sarkazmus, jakz takz zvladam i jeho manipulativnost, kterou ale samozrejme muzu tezko dokonale posoudit, protoze o americkym zdravotnim a pojistovacim systemu vim akorat to, ze se za nej dost caluje. Ale okej, za ta leta se clovek nauci, ze nesmi brat Moorea uplne vazne. Tu Kubu ma ovsem odpustit nejde. To proste prehnal, prekrocil hranice prijatelny a seriozni dokumentaristiky a vstoupil do vod nejodpornejsi propagandy. Kazdopadne ani Sicku nejde uprot pervazivnost nejvyssi kadence. A trebaze tenhle snimek jiste mnohdy ovlivni rekneme prilis, muze prinejmensim v jedincich vzbudit osobni diskuzi na prelozeny tema. Proste umi. (29.03.2011)