L'avventura
L'Avventura
Dobrodružstvo
The Adventure
The Adventure
Režie:
Michelangelo AntonioniKamera:
Aldo ScavardaHudba:
Giovanni FuscoHrají:
Gabriele Ferzetti, Monica Vitti, Lea Massari, Dominique Blanchar, Renzo Ricci, Esmeralda Ruspoli, Lelio Luttazzi, Renato Pinciroli, Giovanni PetrucciVOD (1)
Obsahy(1)
Mladičká Monica Vittiová ve slavném příběhu lásky a odcizení... Počátek šedesátých let. Krásná Anna má přítele a milence, bohatého architekta. Spolu s ním, kamarádkou Claudií a přáteli se chystají na výlet jachtou na opuštěný ostrov. Zábava bezstarostných, které netrápí nouze, snad jen jakýsi pocit prázdnoty. Na ostrově Anna záhadně zmizí a celá společnost se vydává ji hledat... Film Dobrodružství získal na MFF v Cannes v roce 1960 Cenu poroty a dosud ve světě neznámý italský režisér Michelangelo Antonioni motiv k natočení celé tzv. „tetralogie citů", jež se stala pojmem ve filmové historii. Jeho deziluze ze závratného vývoje techniky, jíž nestačil vývoj porozumění lidským citům, ho inspirovala k vytvoření ještě tří dalších, vzápětí po sobě jdoucích filmů s různými zápletkami, ale na stejné téma – Noc (1961), Zatmění (1962) a Červená pustina (1964). „Člověk, který se nebojí neznámého ve vědě, strachuje se neznámého v duši," pravil již v roce 1960 při představení svého prvního filmu Dobrodružství a mohl to říct stejně dobře o kterémkoliv z ostatních filmů tetralogie... Dnes, téměř po padesáti letech, není jeho otázka o nic méně aktuální přesto, že se změnila doba i společnost. Základní rozpor rozumu a citu, či vědy a intuice nejen že přetrvává, dokonce se i přiostřuje. V tomto smyslu byl Antonioni již před padesáti lety prorokem. Kromě této základní myšlenky jsou však Antonioniovy filmy pozoruhodné i svou formou, s níž experimentoval již ve svých dřívějších dílech, v tetralogii však uzrála docela. Částečně vycházející z italského neorealismu padesátých let zobrazuje skutečnost jakoby dokumentárním způsobem. V obraze se na pohled nic zvláštního neděje, všední gesta, rytmus, pohyby. Důležitá je však kompozice obrazu. To, co situaci určuje a je významově důležité, se odehrává často v zadních plánech. A teprve součet dějů ve všech plánech dává výsledný význam situací, v nichž více než o logiku děje jde o vývoj emoce a duševního rozpoložení postav samých a vztahů mezi nimi. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (80)
Výjevy ze zpustlých životů v úmorné avantýře těžce exaltované pipiny a unylého donchuána, za nesourodých blábolů k netušeným hnutím mysli v přeexponovaných pózách, jsem navzdory pečlivě promyšleným obrazovým kompozicím (až na lajdácký skript) byla dohnána k syndromu neklidných nohou, což se mi stává tak u jednoho filmu z tisíce a nikomu, krom poroty v Cannes 60´ a redakci časopisu Empire, to nepřeju. ()
Vrcholné Antonioniho dílo, jež pokládám za stěžejní bod jeho legendární tetralogie citů a v mnoha ohledech také za jeho nejzásadnější a nejvíce strhující film (přesto, že status kultovní a rovněž nejpřístupnější si většinově vydobyla a dodnes úspěšně drží - zaslouženě - jeho pozdější Zvětšenina), a to i navzdory pomalému tempu, narativní nesoudržnosti i iracionálním proměnám charakterů postav (Sandro se znenadání začne ve vztahu k Anně chovat jako svině - Claudia přebírá úlohu Anny - hledají ještě vůbec Annu?). Antonioni v paralele k Felliniho Sladkému životu vypráví de facto o identických věcech (vnitřní vyprahlost a amorální počínání vyšší společnosti a úloha jedince v jejich budování), jen s tím rozdílem, že na rozdíl od Felliniho se nebojí ponořit se z pozice komentátora do aktivního pohledu přímého účastníka citového dění, jež se pro Antonioniho napříč celou jeho tvorbou stává jakýmsi poznávacím znakem specifickým pro poetiku jeho vyprávění. Monica Vitti a Gabrielle Ferzetti v Dobrodružství hrají nejvyšší ligu svých kariér. Jestli nějaké snímky položily základy modernistického přístupu k filmové řeči, pak je Dobrodružství rozhodně mezi nimi. ()
Divácky velmi přístupný film, který ukazuje prázdnotu blahobytu ve vyšší společnosti. Film pomalu plyne v nádherných černobílých obrazech ať už v exteriérech nebo interiérech. Děj vlastně ani není tak důležitý, v podstatě je to skoro bezdějový film, a přesto se Antonionimu podařil bravurní kousek, a to udržet divákovu pozornost po celých téměř 150 minut,což je obdivuhodné. ()
Antonioni nám prezentuje svůj italský svět deformovaný vlastními pocity a ovládaný touhou. Lidé jsou sobečtí, nešťastní, průhlední, neúplní a když mají šanci se z toho dostat, tak si to stejně pokazí. U Antonioniho mě vždycky fascinuje práce s obrazem a hlavně s figurami, kdy samotná statická póza několika postav vydá za mnoho slov. Zkrátka se jedná o obrazového génia... Nemohu říct, že bych byl plně zasažen, ale mohu si alespoň postesknout, že není takových autorských filmů víc, že není cílem každého tvůrce natočit takové umělecké dílo. ()
Ocenění: MFF v Cannes ´60 (Francie): - Cena poroty. - Nominace na hlavní cenu festivalu Zlatou palmu. BAFTA Awards ´61 (Velká Británie): Nomanice na cenu pro nejlepší herečku (Monica Vitti) a za nejlepší film. Scénář : Michelangelo Antonioni. Kamera : Aldo Scavarda. Hudba : Giovanni Fusco. Hrají : Gabriele Ferzetti jako Sandro, Monica Vitti jako Claudia, Lea Massari jako Anna nebo Dominique Blanchar jako Giulia. ()
Galerie (36)
Zajímavosti (18)
- Po dokončení ostrovní sekvence pokračovalo natáčení na Sicílii a v Itálii. Sekvence ve vlaku z Castroreale do Cefalù se natáčela dva dny místo plánovaných tří hodin. Scéna v Messině, kde se Sandro (Gabriele Ferzetti) setkává s Glorií (Dorothy De Poliolo), se natáčela dva dny; Antonioni pro ni původně chtěl 400 komparzistů. Přišlo jich jen 100, a tak členové štábu verbovali kolemjdoucí na ulici, aby se ve scéně objevili. Sekvence, v níž Sandro a Claudia navštěvují opuštěné město, se natáčela v Santa Panagia nedaleko sicilské Catanie; tamní budovy byly postaveny na objednávku Benita Mussoliniho a byly ukázkou fašistické architektury Mezzogiorna. Scéna, v níž se Sandro a Claudia poprvé milují, se natáčela deset dní, protože štáb musel každé ráno čekat na průjezd vlaku. (classic)
- Některé scény filmu se natáčely v Schisině, vesnici duchů v obci Francavilla di Sicilia, která se nachází v údolí Alcantara. Další scény se natáčely v Casalvecchio Siculo. (classic)
- Při uvedení v Cannes byl film publikem vypískán, ale porota jej ocenila. Roberto Rossellini při té příležitosti prohlásil: „L'avventura je nejkrásnější film, jaký kdy byl na festivalu uveden.“ (classic)
Související novinky
Zemřela herečka Monica Vitti
Přichází smutné zprávy z Říma. Ve věku 90 let zemřela ikona italské kinematografie šedesátých let, herečka Monica Vitti. Hvězda klasických filmů režiséra Michelangela Antonioniho dlouhou dobu… (více)
Reklama