Konec velké epochy

Hovoří CML: Co jste si nadrobili, to si taky snězte. Pozoruhodná dobová angažovanost nerozlišující mezi Východem a Západem. Pro a proti lidstva v tanci dialektiky velkých dějin a malých životů. V přímém kontrastu k tomu je přílišná modelovost postav a jejich reakcí. Skanzen protektorátní a postprotektorátní generace. Ze všech těch živočišných druhů je nicméně jeden podivuhodně autentický a dosud trvající: instalatér Krása. Celkový dojem: Tak nějak jsem si vždycky představoval soudobé německé eticko-filosofické divadelní hry. "Život je to, co bolí. Vemte si na sebe něco, Evičko, je tam zima." (15.12.2011)

Prorocký snímek, předznamenávající sovětskou invazi? I tak se to dá říci. Mnohem více zde však jde o konflikt svobodné vůle a s ní spojené nejistoty versus jistota skrytá za "humanitárním" útlakem. Může vůbec někdo rozhodovat, co je pro druhé to dobré? A nutit jim to proti jejich vůli? Je pak invaze cizích mocnotí ospravedlnitelná? A co na to obyčejný člověk? Film nedává jednoznačné odpovědi (i když kterým tvůrci dávají přednost je jasné), spíše ukazuje širokou paletu možností a odlišné způsoby chápání jedné dané, mezní situace. (19.09.2011)

Sci-fi z kaviarne, a to po celý čas, kamera z nej nevyjde ani na chvíľu. Zato kameraman netradične vstupuje do filmu formou reportéra. Kontakt so svetom sprostredkuje len obrazovka, ako je to časte aj dnes, len obrazovka televízora bola nahradená inými formami. Protivojnové posolstvo je doplnené protitotalitným, takže to nemohlo zostať bez trezorovej odozvy. Mimozemská totalita, ktorá zamrazí vývoj kultúry aj stav obyvateľstva, sa nemohla páčiť. Napriek krátkemu trvaniu ma film trochu nudil, takže nemôžem ísť cez tri hviezdy. –––– Nikdy dřív nebylo v novinách tak málo, jako je dnes. Přečtete si je a víte toho míň, než jste vêděl předtím. (26.11.2019)

„Operátor zjistil, že příčinou třetí světové války a zániku lidstva bude fotbalové utkání.“ No, co na to říct. Zajímavé zamyšlení nad tím, jak se zachová vybraný vzorek lidí v jedné kavárně, vystavený nečekané situaci. Spíš mimo kontext filmu se zde objevuje myšlenka, jak je někdy to lidstvo sebevědomé. Nechte nám naši svobodu rozhodování. Že se tím sami zničíme a s sebou strhneme jednu planetu a třeba i celou galaxii? No a co, naše svoboda je nedotknutelná. Nebýt velmi otravného hlasu komentátora a někdy až moc typizovaných postav (mnozí z nich ani nepotřebují jméno, vystačí si jen s profesí - Profesor, Inženýr, Instalatér, Malíř – adekvátně k tomu se pak chovají), bylo by možná hodnocení lepší. (13.12.2011)

Poměrně zdařilá televizní inscenace zachycující okamžik (po)zastavení se lidstva v lemovské situaci kontaktu s mimozemskou civilizací, komorně představený na pestrém populačním vzorku osazenstva velkoměstské kavárny. Lidstvo je výstižně představeno svou okamžitou silovou reakcí (očekáváním meziplanetární války a přípravami k ní), danou sebeprojekcí; na druhou stranu i mimozemští „okupanti“ ve svých anoncovaných krocích dokonale reprezentují totalitní moc bránící se společenské proměně. Rozporem charakteristiky mimozemšťanů však zůstává, že zatímco se jejich myšlení vyvíjelo zcela odlišně od lidského (jak sami zdůrazňují), stále vycházejí ze zavádějící představy existence (jakýchkoli) nezlomných faktů, na níž vystavili svou představu o hrozícím konci Země. V každém případě musím ocenit výborné herecké výkony a účinně navozenou temnou, klaustrofóbní atmosféru, jíž procházejí echa dávných otázek po smyslu, povaze a původu lidské existence, jaké si již ve druhém století po Kristu pokládal Klémens Alexandrijský: „Kdo jsme byli? Čím jsme se stali? Odkud jsme byli? Odkud jsme sem byli vhozeni? Kam spějeme? Odkud máme čekat vykoupení?“ (07.04.2011)