Konec velké epochy

Nikdy jsem neholdovala americkým vážně se beroucím komediím o tom, kterak mimozemšťané přijdou zplundrovat Washington, neb jiných měst neznají. Ale ve světle této televizní inscenace všechny ty vysokorozpočtové slátaniny blednou ještě více. Na malém prostoru, a to jak časovém, tak místním, rozpracovává Moskalyk plejádu různorodých charakterů. Skvěle si zpracoval předlohu Jindřišky Smetanové a výborně ji zrežíroval. Chápu, že každému Konec velké epochy nevoní, vždyť každý z nás se může najít v jednom z archetypů v hospodě. (25.04.2022)

Videl som iba dva Moskalykove filmy a oba boli nanajvýš priemerné. Ani tento televízny zázrak nebol výnimkou a iba zo zvedavosti som ho vydržal sledovať do konca. Slabá bola pravdepodobne už samotná predloha a nenápaditá Moskalykova réžia spoločne s plejádou známych a prehrávajúcich hercov výsledok nevylepšila. Za najväčší nedostatok považujem žánrovú neujasnenosť, pretože systémom z každého rožku trošku sa dobrý výsledok nedá dosiahnuť. Aj tie tri hviezdičky v tomto prípade neznamenajú slabý nadpriemer, ale zreteľný podpriemer. (25.11.2019)

O tak propracované a naprosto realisticky působící psychologii postav se může většině těch (především současných) "velkých" sci-fi snímků jen zdát. Bezkonkurenční Vladimír Šmeral, Martin Růžek a další (moje oblíbená Jana Gýrová), houstnoucí nejistá atmosféra plná strachu a nejrůznějších obav, mimozemský hlas Jiřího Adamíry... A příčina rozpoutání třetí světové války, která někomu možná připadá úsměvná, ale mně se bohužel zdá zcela uvěřitelná. Protože lidé jsou v podstatě jen hloupé nechlupaté opice se silnými sebedestruktivními sklony. (09.03.2012)

"Když přijdou silnější, je to vždycky okupace…" V malé kavárně, v níž se potkávají roztodivné "figurky" (profesor dějepisu, matematik, instalatér, taxikář, úředníci), se podává opravdu silná káva. Pozorovat dotyčné, jak reagují na vzniklou situaci, kdy se všichni dozvídají podmínky dalšího života poté, co na zemi přistává jiná civilizace, je velmi zajímavé. Asi nepřekvapí, že někteří jsou názoru, že "dělat cokoliv proti, je hazard" a že je třeba se přizpůsobit. Mě trošku překvapilo, že tento názor zastává i profesor dějepisu (v podání Vladimíra Šmerala), který jinak v průběhu celého děje pronáší jedno zajímavé moudro za druhým (viz např. "95% lidí zlomíte charakter, když je zavřete, zbavíte je všech informaí a přestanete je instruovat …uděláte z nich pak hadr na podlahu"). Jako by autoři filmu chtěli ukázat, že i inteligence a elity národa mohou někdy selhat. Stejně tak je zajímavé, že nositelem naděje je matematik (Martin Růžek) popírající přitom zákony matematiky ("kdyby matematika měla pravdu, už nejsem na živu..proti matematice, proti číslům, proti rozumu…neumřete, protože chcete žít, strašně žít.  Žádný stroj nemůž vyčíslit to, čemu se říká lidské odhodlání, vůle k životu.")  Každopádně ona představa, že lidstvo by již mělo žít jen tím, "co bylo",  že by se měl zastavit pokrok (a tedy de facto i čas), je vážně děsivá. Asi děsivější, než představa scénáristky Jindřišky Smetanové, že by za konečnou katastrofou lidstva mělo být zrovna jedno vcelku nevinné fotbalové utkání. V tomto směru máme dnes asi jiné globální hrozby, než v době vzniku tohoto filmu. Přesto jinak asi nemám tomuto filmu co vytknout. Za vcelku originální přitom považuji zpracování s hlasem hosta, který je přítomný a vede rozhovor se všemi postavami, ač ho na plátně není vůbec vidět. (04.08.2021)

Pozoruhodný a svým tématem a naléhavostí velice dobový snímek-podobenství. Jen mi připadá příliš divadelní a některé postavy jsou natolik typizovanými nositeli postojů, že se dá odhadnout, jak se zachovají. Trochu z toho kouká šablona a některé herecké výkony jsou dost teatrální. S vědomostí věcí následujících (srpnu 1968), je to však vlastně snímek prorocký. (10.04.2011)