Avatar

Tříhodinové bukkake, kde publikum slastně hltá vše, co mu jeho podmanitel Železný Jim dává. Ale stejně jako sexuální akt užitý pro příměr i "Avatar" je velmi mnohoznačný, konkrétně každou úžasnou věc vyvažuje problém vkrádající se na mysl. Snímek je typická cameronovka, tedy to co „lidé od fachu“ pateticky nazývají „velké kino“ - spektákl se srdcem, aneb analyticky vzato precizně vystavěný film, který podle mnohokráte ozkoušené šablony dávkuje technologicky úchvatnou podívanou, dramatickou akci, primární emoce a náznak přesahu. Onen přesah vždy u Camerona prostupoval jako klíčový motiv celé dílo a zpětně ho obohacoval (osud v "Terminátorovi", mateřství ve "Vetřelcích"). I tentokrát je ohromnou silou filmu technologie - vše je dokonalé, stvořený svět bere dech, ale nelze se ubránit deziluzi, že hmotu nahradily nuly a jedničky. Nechat lidi poskakovat se snímači na těle před modrým pozadím už není tak opulentní jako vidět úchvatné efekty navzdory rozpočtu v "Terminátorovi", fascinovaně pozorovat detailně promyšlenou futuristickou vojenskou technologii ve "Vetřelcích" či žasnout nad logistickou monstrozitou projektu jako "Propast" (možná proto propagační kampaň "Avatara" tak zdůrazňovala finanční potíže při natáčení a technologické okouzlení hollywoodských velikánů pozvaných na plac). Podobně se s každým úžasným záběrem fantaskní Pandory vkrádají asociace s kýčovitými obrázky z plakátů či puzzle pro romanticky rozervané teenagerky (vedle kompoziční podobnosti je neoddiskutovatelná totožná barevná paleta). Vyprávění plné v patosu naložených uhrančivých velkých slov a myšlenek o prozření a boji za záchranu starobylého světa zase na druhé straně vyvolává kritické myšlenky, které odhalují prožívanou vinu bílého muže v postkoloniálním světě a jeho sen o přijetí do rodu, který jeho soukmenovci či předci dříve pomáhal ničit a jehož půdu drancovali (ostatně geneticky čisté modráky hrají afroameričtí či indiánští herci), případně touhu přijmout exotický pohled na svět, který narozdíl od diskreditované vlastní kultury ještě skýtá příslib neznásilněného ráje. Paradoxně s sebou tento pohled také nese kritiku závěru filmu, kde hrdina pomůže utiskovaným zvítězit tím, že oni přijmou jejich původnímu smýšlení cizí přístup totální války. Ale všechny předchozí výhrady má pomoc smáznout zdejší všeobjímající přesah ekoligické provázanosti, který je podpírán ideou zření podstaty namísto hmotného povrchu, buddhistickou metaforu s plným šálkem a reinkarnačním mysticismsem. Kdo neuvěří, neprozře. Kdo nevyprázdní svou mysl, nepřenese se do těla avatara a nepozná krásy zdejšího světa. Ale to už tu letos jednou bylo - takřka doslova to samé - ve "2012". Stejně jako Emerichův film i Cameronův epos lze dlouze napadat, ale nic to nezmění na tom, že ve své kategorii je vynikající. Jenže tou kategorií v případě "Avatara" pořád zůstává ohraničený prostor výpravných spektáklů pro široké publikum (pro které je ostatně mnohoznačnost typická), nikoli celá kinematografie. 9/10 (30.12.2009)

Čistá filmařina, plná silných scén a excelentních efektů (Zemeckisovy 3D filmy působí vedle tohohle vybroušeného diamantu jako výsměch). „Must see“ záležitost, která nabízí ojedinělý zážitek? Jednoznačně. Nový kult? Těžko. Na to je to až příliš sešité z jiných filmů a příběhů. Každopádně palec nahoru za tak hlasitou a drahou agitku za úctu k přírodě. James Cameron si zaslouží veškerou úctu – jako filmař dokázal ustát i naivní pohádku o boji dobra se zlem a ještě ji prodal jako událost sezóny. A skutečně jí Avatar vizuálně je. K absolutnímu hodnocení však chybí propracovanější děj, nějaký osobitější podpis a výraznější hudba. James Horner by si za svůj výkon zasloužil facku. Namísto originálního motivu jen recykluje osvědčené tóny a ani jednou se nevytasí s něčím, co by si člověk pamatoval po cestě z kina. A ještě vykrádá. Během filmu jsem si vybavil asi deset jiných úspěšných soundtracků (od Statečného srdce přes Skálu, Titanic až po Lvího krále). Avatar je v zásadě pouhou modernizovanou verzí Pocahontas, kterou někdo protáhl pračkou společně s LOTRem a Hvězdnými válkami. Což není nutně špatně. Jen mám pocit, že za pár let po tomhle filmu neštěkne ani pes. Momentální síla tkví ve zpracování. A to se za pár let ztratí, neboť takhle (pokud jde o kvalitu efektů) bude vypadat každý druhý film. Avatar imho nemá trvalou hodnotu. P.S. Ty voiceory hlavního hrdiny si mohl Cameron odpustit. Není nic blbějšího, než filmové situace typu "hrdina jde lesem a přemýšlí nahlas o tom, že jde lesem". Za takové nápovědy pro pitomce nedík. (15.12.2009)

Mám s tím jediný problém. Odteď mě nebudou bavit filmy, které nejsou tak dokonalé. Tohle prostě posunuje samotný princip sledování filmů na úplně novou úroveň. __________ Na Cameronovi je úžasné, že nejenže neustále posunuje hranice trikových možností, ale hlavně, že jeho filmy nezastarávají, protože on umí technologie používat tak, aby nečněly, ale sloužily vyprávění. Je úplná slast vidět film, který používá dlouhé záběry, maximálně využívá široké plátno, a přitom klade důraz na detaily (kterých tam jsou stovky), akci nikdy nevyvolává proto, aby byla akce, ale akce je jenom nevyhnutelným vyvrcholením všech událostí. Avatar je film, který stvořil svůj vlastní nový svět, ve kterém je opojné DLOUHO pobývat, což je dáno i tím, že je všechno perfektně přehledné (nejen vizuálně) a motivované. _______ Všechny odkazy na vybíjení indiánů, Vietnam, Írák, 11. září, koncept avatarů v duchovním i počítačovém smyslu, teorii Gaia (tady jako Ewya) jsou funkční a neoddělitelné od celku. Někdo je může považovat za naivní, ale bez nich by příběh Avatara nedával smysl. _________ Cameron je génius, v němž se spojuje to nejlepší z vědce, vizionáře a umělce. ______ P. S.: Je neustále nutné zdůrazňovat lidem, kteří to neviděli, že na plátně v 3D film vypadá úplně jinak než na obrázcích a dokonce podstatně jinak než v trailerech přehrávaných na obrazovce počítače. (15.12.2009)

S odstupem času a po uklidnění všech vln, které se s tímhle fenoménem rozvířili, můžu konečně napsat pár slov. Upřímně je mi u mé sedací partie celá hysterie kolem průlomového filmu. Nevidím nic, co by doslova válcovalo ostatní filmy, je to snímek jako každý jiný, jen více barevnější. Co si budeme povídat, nebýt toho krásného nápadu s 3D, kde by Avatar byl? Nic ovšem nemění na tom, že právě to 3D odvedlo největší práci. Ano, pocit oproštění se od kino sedaček a opravdu se „procházet“ tou krásnou Pandorou, proletět se na drakovi a zdřít se s Avatarem, je zážitek, který se jen tak nezažije, ale je spousta skvělých filmů, který podobný zážitek utvoří svým příběhem, který Avatar zas tak úžasný nemá. Na někoho to nefunguje, na jiné ano, škatulkuju se mezi ně. Za ten pocit děkuji, ale co teď pane Camerone? (10.08.2010)

Scénář: James Cameron .. Nové světy zítřků. Filmařské i environmentalistiké. Oslava matky přírody, kdy jsem z pohlcenosti do provedení a vizuálního vtělení se dvě a půl hodiny okem nemrkl. ___ Vizuální vyvrcholení, které kope do zadnice resp. do pozadí úvahy nad ne zrovna zajímavou stavbou příběhu (asi je skutečně méně náročné pracovat přes deset let na technologiích, bytostech a zpracování než na originálním fantasy příběhu). Mainstreamový a klišovitý příběh je zde prostě jen prostředek pro rozvinutí vyprávění a přestavení fantaskního světa na hranici technologických možností kinozábavy, který má být přístupný všem společenským vrstvám. ___ James Cameron filmařsky nezklamal, ovšem to své pověstné něco víc (na bázi sci-fi) tentokrát spíše přetavil do formátu něčeho víc podobného Titanicu, kde je taktéž jasné CO bude, ale ohromující je JAK to probíhá. Fikční svět Pandory je neskutečný, živý, sálá z něj úcta k přírodě a z celého filmu mne nejvíce bavilo objevování fauny a flóry vzdálené planety (úchvatná první noční scéna apod.). Svět vzdálené planety je prostě neuvěřitelně promyšlený a v tom tkví jeho největší účinnost. Výborně jsou na tom i postavy rasy Na’vi, kde nejpropracovanější (a nejpřitažlivější) je Neytiri. I její český dabing (na který se tentokrát nadávat nedá) byl dost procítěný. Zato hudební stránka superlativů nedosahuje, má sice efekt podtrhující momenty, ale dost se také opakuje. ___ Z technologického hlediska nejlepší film, který 3D kinosály mohou momentálně nabídnout, byť jdou na několika místech vidět drobné technologické rezervy. Obraz bere dech, má hloubku a poutavě pracuje s prostorem i různými efekty. Cameron jistě opět předběhl svou dobu a natočil vizuální bonbónek, ale obavy mám, jak dlouho mu tento primát vydrží. Takový Terminator 2 také přinesl revoluční kabát a akčně-apokalyptické trikové sekvence, ale pod tím byl ještě o pár tříd silnější vizionářský příběh na téma budoucnosti, jenž z něj udělal všestranně fungující milník kinematografie, nesoucí si svůj status dodnes. A zde mám největší obavu, že Avatar (jenž stál skutečně mnoho peněz a věnovalo se mu především neskutečně mnoho času ve vývoji i post-produkci, což se na výsledku plně a kladně projevuje) jako celek bude mít z Cameronovy svaté trojice (Terminátor 2, Titanic, Avatar) největší náchylnost k zastarání a dlouhodobé neúčinnosti. Dneska jde o špičkový produkt, kterému při premiéře plné hodnocení rád udělím, ale jaká bude jeho trvanlivost a kde bude jeho místo za deset let? (17.12.2009)