poster

Avatar

  • USA

    Avatar

  • Velká Británie

    Avatar

  • Slovensko

    Avatar

Akční / Dobrodružný / Sci-Fi / Fantasy

USA / Velká Británie, 2009, 162 min (SE: 171 min, Director's cut: 178 min)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • kOCOUR
    *****

    Epická kanonáda nejlepších nápadů a momentů vydestilovaných ze svaté čtveřice Matrix / Pán prstenů / Star Wars / Tanec s vlky. V momentech i jako celek silná, audiovizuálně omamná (i když chvílemi až příliš opájející se sama sebou), za všech okolností přehledná, dotažená, kompaktní nádhera. Na druhou stranu "jen" do detailu vymazlený blockbuster s horou klišé a nějakým tím soudobým poselstvím - nic víc, ani nic míň. Což není nutně špatně, když se věci dělají s takovým fanatizmem a posedlostí pro každý detail. Ale termíny jako filmová revoluce tu nemají co dělat. Jinak se mi líbí, že rozhodování mezi 2D a 3D je opravdu jen otázka diváckých preferencí a nikoliv základní stavební kámen filmu. Cameron se tedy nepodřizuje technologii, ale využívá ji pouze k tomu, aby případným fajnšmekrům poskytl lepší zážitek za vyšší cenu. Poctivá a férová nabídka, která jde zcela proti proudu současného vnímání 3D filmů (pneumatiky letící na plátno, které by ve 2D vypadaly divně, tu nenajdete). [10/12/09, Londýn](14.12.2009)

  • Shadwell
    *****

    Třikrát během filmu jsem se přistihl, že mi slzí oči. ____ Několik poznámek: 1, Avatar ruší dva zažité stylistické principy. Za prvé u záběrů s velkou hloubkou, které ukazují něco významného zároveň ve dvou prostorových plánech, neklade druhý plán za hlavní plán, nýbrž před něj. Za druhé dává přednost delším záběrům před kvapným střihem. Avatar tím léčí dvě největší regresivní vizuální neurózy kinematografie - utíkání a mizení záběru před divákem. 2, Metaforicky lze západní kulturu označit za jednostranně levohemisférickou (mužskou, newtonovsko-karteziánskou, hierarchickou), východní kulturu pak za pravohemisférickou (poctivou, intuitivní, ženskou). V Avataru tomuto všude omílanému newageovskému hermetismu, hlásajícímu celistvost světa a člověka, odpovídá vedle ústřední dvojce, muže-zasvěcovaného a ženy-zasvěcovatelky, i celá síť postav, která se od dvojice odvíjí. Dva hlavní padouši jsou jak jinak muži, zatížení koncepcí „laplacovské přírodovědy“ a baconovsko-descartovskými vizemi o vládě člověka nad přírodou, zatímco na straně dobra stojí ženy, šamanky, matky a na vrcholu bohyně Eywa. Těm, kdo tvrdí, že se Cameron pouze veze na všeobecném příklonu k mimoevropským okultním tradicím a nejrůznějším nesoutěživým formám života, bych připomněl nejspíš pozapomenutý výrok Sarah Connorové z Terminátora 2, který s pojetím Avatara nápadně koresponduje: „Fucking men like you built the hydrogen bomb. Men like you thought it up. You think you're so creative. You don't know what it's like to really create something; to create a life; to feel it growing inside you. All you know how to create is death.“ Korekce této spojnice mezi ženou a tvořením vytvořila podmínky pro nástup nového feministického projektu mezi uměním a globální technokulturou - kyberfeminismu. Technologii spojuje kyberfeminismus s plodností a ženstvím; v jeho manifestech se to jen hemží metaforami porodů, potratů a plození. Technologie je kreativní, plodná a ženská, přináší na svět nové věci a mění ho. Opakem technologie je „knižní“ moudrost, vše konzervativní a staré, co odmítá nové objevy a změny, metaforou jsou pak naivní řeči chlapců, kteří se hádají a ničeho nedosáhnou. Odtud je jen kousek ke kyborgovi a od něho jen krok do virtuální reality. Avatar před nás staví mezi řádky radikální, nikoli však utopickou možnost, jak zachránit svět: nechat přesídlit lidstvo do virtuálních světů ke svým avatarům a tím pomoct planetě Zemi od těžké rakoviny. 3, Ale není to jen Sarah Connorová, která sjednocuje dílo Camerona. Kyslíkové masky se objevily v T2, magická hlubina přírody v Propasti, monitoring cizáků a mechaničtí roboti ve Vetřelcích (Weaver domáhající se po probuzení svých cigaret má svůj předobraz v seržantovi Aponovi, který si ve Vetřelcích ihned po hibernaci vloží do pusy doutník) a Gödelův teorém a neúplnost vědy (zastoupené výzkumnicí S. Weaver) v Titanicu. Svým převyprávěním tohoto symbolu technologického selhání Cameron ustavil paralelní model pro digitální realitu. Titanic je emblémem našeho zrychlujícího se trans-platonického přechodu do nového světa virtuality. Titanic ohlásil konec snu o industriální civilizaci. 4, Kritici povrchnosti a jednoduchosti příběhu opomíjejí, že příběh každého filmu není jen fabule, kterou si zkonstruuje příjemcova mysl v hlavně a na níž se jí veškerý film v dle mě nepřijatelné syntéze zúží. Příběh, to je hlavně otázka řešení jednotlivých záběrů, scén a sekvencí, kudy a kdy která postava vstoupí na scénu, která postava začne mluvit v dialogu jako první a která jako poslední, jak jsou do scén uváděny prvky napětí ap. To vše spadá do příběhu-scénáře, a to je podstatný, tyhle detaily v měřítku 1:5. Ne nějaký celkový schémata v 1:200. Nakonec každá věta z Avatara je metaforická, každou dává Cameron najevo, že stvořil něco, co nikdo předtím, a sebekomentuje nastalou situaci: Ochrnutý Sam Worthington na vozíčku – to jsou filmy před Avatarem. Sam Worthington na Pandoře – to je budoucnost kinematografie. ____ P.S. „Zřeno" v 3D DMR v pražským Imaxu. ____ P.P.S. Západním světem obchází strašidlo... strašidlo nástupu stereoskopického filmu. Avatar potopil Titanic a stal se nejvýdělečnějším filmem všech dob, hřímají publicisté. Podle mnohých znamená Avatar dokonce průlom pro rozšíření 3D filmů v celosvětovém měřítku. Jsem v této věci skeptický. Za prvé se spousta žánrů / témat na 3D nehodí. Pandora byla speciálně navržená lokalita k testování a propagaci 3D, ale copak budeme odteď vysazovat všechny postavy na vzdálené planety mezi modré kočkovité domorodce? Za druhé, a to především, se nám zoufale nedostává svébytných tvůrců jako Cameron. Provedeme-li průřez všemi režiséry, co po světě chodí, dostaneme tuze nelichotivý poměr: 85% z nich patří mezi nekompetentní fušery, slýcháváme o nich naštěstí jen zřídka, poněvadž se plácají u bakalářských povídek a o filmu toho vědí asi tolik jako o řízení blešího cirkusu; druhá, 10% skupina sestává ze špičky, která objíždí Oscary a Cannes a okupuje hitparády (Fincher, Kitano, Trier); a jen 5% patří mezi režiséry-vizionáře, kteří mají talent a předpoklady pracovat s filmem coby médiem a posunovat ho neustále kupředu. Cameron, původně mechanik, vystudoval fyziku a dlouho se věnoval trikům, Cameron není další bláhový pravdoláskař z akademie múzických umění, kterému je film prostředkem k niternému uchopení šedavé reality vůkol nás. Jenže většina režisérů technice a technologii nerozumí, potvrdí vám to každý druhý DP-čko v Americe, a tuhle údajnou rutinu nechávají na štábu. S oblibou říkávám, že natáčet filmy je tak těžký, protože je to tak lehký. Stačí rozmístit herce a spustit kamery. Máme tu technologii, jistě, ale nikde tu nevidím technology; a tvůrce s citem pro (mizan)scénu a narativní integraci, jímž by nebyla unikátní technologie cestou k vršení zupáckých efektů. Je tedy stejně tak dobře možné a více než pravděpodobné, že 3D film bude i nadále vnímán jako neživotaschopná kuriozita a současná vlna stereoskopických filmů odezní (tak jako odezněla ve 20., 50. a 70. letech) během dvou nebo tří sezon.(23.12.2009)

  • imf
    *****

    Sbírka vašich nejoblíbenějších filmů, na kterých jste vyrůstali, upečená v hitech troubě a zalitá vývarem z Pána prstenů nebo Matrixu. V Avatarovi je snadné rozeznat stopové prvky jiných filmů, čistě proto, že pracuje se základními archetypy (hodní vědci, zlí vojáci, nevinní mimozemšťani, zákeřní obchodníci), tak základními, až je z toho cítit jemné pohrdání Camerona dějovou osou. On se soustředí na detaily a mučí svůj štáb tak dlouho, dokud z uhlí neudělá diamant. A pak ho mučí ještě chvilku, aby ho zbrousil do oslepujícího lesku. Technická stránka je neprůstřelná, snaživé herce nepokoří ani průměrný český dabing a emoce pryští z akčních scén, romantiky i těch nejkomornějších okamžiků. Ne každému bude poselství filmu po chuti, ale zpochybnit ho, stejně jako otupit sílu Cameronova comebacku a technologickou vyspělost filmu dost dobře nejde. Skláním se, jako ta bájná okřídlená stíhačka, kterou si Jake ve filmu ochočí. Jime, teď už mě máš nadobro v hrsti.(15.12.2009)

  • J*A*S*M
    *****

    Neuvěřitelně dokonalé, nej(ne)skutečnější kino zážitek v mém životě. Dílo které maže hranice mezi plátnem a divákem, dílo které dává nahlédnout do jiného světa. Až je člověk nucen chtít uvěřit, že Pandora skutečně existuje. Čekal jsem od Avatara strašně moc, před projekcí jsem byl v podstatě smířen s tím, že taková obrovská očekávání nemůžou být naplněná... ale výsledek je ještě překonal. Tohle jsem si prostě představit nedokázal ani v nejbujnější fantazii, protože doposavad na filmovém plátně nebyla ustanovena měřítka, podle nichž bych něco takového očekávat mohl. Příběh možná není geniální, ale JE nádherný, v nejlepším slova smyslu klasický a o nic horší, než v jiných blockbusterech. A popravdě řečeno, sledovat poprvé v tomto provedení příběh ve spletitém stylu například Strange Days bych asi ani nedokázal. Až bude srovnatelných filmů natočeno víc, tak Avatar nejspíš nebude tím mým nejoblíbenějším (v důsledku osobních žánrových preferencí), ale navždy bude TÍM PRVNÍM. Druhá projekce nutná, kino nutné, 3D projekce nutná! Cameron byl králem světa, nyní je galaktickým imperátorem, příště už bude mít políčeno minimálně na boha. A po tomhle zážitku jsem si téměř jistý, že se mu to povede. PS: Lidé, kteří na to půjdou s pózérskými předsudky ("pohádka o modrejch opicích mě na prdel neposadí"), si materiálu ke kritice určitě najdou dost. A já jim to z celého srdce přeju. O zážitek připravují jen a jen sebe. PS2: Z druhé projekce mám minimálně stejný zážitek. Husí kůže v posledních 60 minutách skoro neslezla.(19.12.2009)

  • Lima
    *****

    Příběh je taaak prostinký, ale kdo by to řešil. Díky Jamesi Cameronovi jsem zase byl malým klukem, který za hlubokého totáče s pusou otevřenou dokořán hltal na zrnící černobílé televizi polský program a v něm první ´Star Wars´, nebo jindy Zemanovu ´Cestu do pravěku´. Avatar jsem hltal podobně a zakoušel dílem radost z poznávání fiktivního světa Pandory a dílem procházel okouzlením z 3D technologie, v jejímž střebávání jsem byl až do dneška panic. Já se fakt nemohl toho trojzměrného obrazu nabažit!! Výtky bych samozřejmě měl. S jakou pečlivostí oděl Cameron svůj film do 3D hávu, s o to menší originalitou vybavil své postavy emocemi a jindy poutavou nejednoznačností. Všechny charaktery postav byly tak naivně jednorozměrné, stejně jako v pohádkách, až mi to ale přišlo svým způsobem roztomilé. Zakazuji si použít slovo „klišé“, protože to si velký James nezaslouží. Nezaslouží, protože mě na 2 a půl hodiny pozval k sobě domů a podělil se se mnou o své technologické hračky. Tak díky, Jime.(18.12.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace